Shakespeare, William - Macbeth

Macbeth je Shakespearova tragédie, která vznikala na přelomu roků 1605-1606. Pochází z Shakespearovského druhého tvůrčího období. Macbeth má nejprudší dějový spád a popisuje marnost lidského boje proti vlastnímu osudu.
Na samém počátku navozuje autor atmosféru příběhu. Duní hrom, blýská se a objeví se tři čarodějnice, které oznámí, že se sejdou ještě jednou na vřesovišti, aby pozdravily Macbetha. Pak zmizí do „smradu“ stejně tajemně jako přišly.
Mezitím se odehrála bitva mezi vojskem věrným skotskému králi Duncanovi a vojáky rebelujících skotských pánů. Povstalce podporuje norský král se svými muži. Po krutkém boji však Duncanův nejstatečnější a nejvěrnější generál, vznešený Macbeth, nepřítele poráží. Král se dozvídá, že jeden z povstaleckých pánů, thén z Cawdoru, byl zajat, a přikazuje, aby byl popraven jako zrádce. Král je s Macbethem natolik spokojen, že mu uděluje titul théna z Cawdoru. Potom posílá své dva šlechtice, Rosse a Anguse, aby Macbetha, který se právě vrací z boje, touto novinou přivítali.
Macbeth se vrací z bitvy se svým přítelem, šlechticem Banquem. Cesta je vede přes opuštěné vřesoviště, kde na ně čekají čarodějnice, které si zatím povídají, co špatného kde provedly lidem. Protrhne se mlha a Macbeth a Banquo náhle před sebou spatří čarodějnice. Žádají, aby jim vysvětlily co jsou zač. Když čarodějnice promluví, osloví Macbetha jako théna z Cawdoru a povědímu, že se stane králem. Banquovi řeknou, že“krále zplodí, ale třeba nebudeš králem“. pak znovu zmizí. Macbeth a Banquo, kteří jsou zmatení, nevědí, co si o příhodě mají myslet.
V té chvíli prřicházejí Ross a Angus, kteří oznamují Macbethovi, že ho král povolal thénem z Cawdoru. Do té chvíle ale Macbeth netušil, že Cawdor byl zajat a zabit – první věštba čarodějnic se tedy stala skutkem. Macbeth začína přemýšlet o předpovědi druhé – že se stane králem. Banquo ho varuje před zlými duchy, ale Macbeth si to přemítá sám nahlas pro sebe. Koneckonců, když se stal náhodou thénem z Cawdoru, možná, že by se mohl stát i králem.
Na Duncanově hardě král vřele vítá Macbetha i Banqua. Král ale oznamuje, že jednoho ze svých synů, Malcolma, jmenuje dědicem trůnu. Poté prohlásí, že hodlá navštívit Macbetha na jeho hradě, což je pro Macbetha veliká pocta, a tak Macbeth spěchá pryč, aby se připravil na králův příjezd. Na odchodu však přemýšlí o Malcolmovi, dědici trůnu a pokouší se potlačit zlé myšlenky.
Mezitím u něj doma na hradě dostala lady Macbeth dopis od svého manžela, ve kterém píše, co mu čarodějnice předpověděly. Právě v té chvíli přijíždí posel se zprávou o králově návštěve. Lady Macbeth si začne uvědomovat, že to může být skvělá příležitost, jak se Duncana zbavit. má proto zrádné myšlenky, ale na rozdíl od Macbetha se je nesnaží potlačit. Rozhodne se, že vražedný čin muí být vykonán ještě té noci. Když Macbeth přijíždí na hrad chvíli před králem, říká mu, že všechno připravila.
Je krásný letní den, přijíždí Duncan a lady Macbeth ho vítá co nejpřátelštěji. Macbeth však už myslí na vraždu, má ale strach, co se stane, až Duncana zabije. Jeho odhodlání kalí pochybnosti. Dunacan je jeho bratranec a nadto je to dobrý král, kterého mají všichni rádi. macbeth si říká, že nemá důvod, proč by Duncana zabil – kromě své ctižádoti stát se králem, proto oznámí lady Macbeth, že změnil své rozhodnutí.
Lady Macbeth se ale na něj rozběsní. Obviní Macbetha ze zbabělosti, protože nemá dost kuráže, aby se odhodlal udělat, to co chce. Hněvivě říká, že na by zabila své vlastní dítě, kdyby to slíbila,. Její rozčílení je tak veliké, že se Macbeth podvolí a souhlasí, že bude postupovat podle plánu.
Hostem na zámku je i Banquo – v noci neklidný a nemůže spát, protože přemýšlel o čarodějnicích a má pocit, že se přihodí něco strašného. Také Macbeth myslí na vraždu, je sám v pokoji a má hrůzyplnou vidinu dýky, kterou se snaží bez úspěchu uchopit. Říká si, že má vidiny, protože má strach. Dýku však vidí znovu - a tentokrát je na ní krev. Poté slyší zazvonit zvon, který je signálem lady Macbeth. Teď musí zabít Duncana.
Lady Macbeth nasype duncanovým strážím do pokoje drogu a postará se tak, aby spaly. Pak pro Macbetha připraví dvěd ýky. Hlídá před komnatami krále, kam vejde Macbeth. Poté Macbeth vyklopítá ven, paže má poskvrněné krví a stále ještě drží zkrvavěné dýky. Je zřejmé, že je se silami na dně. Děsí ho vina a hrozí se svého činu. Lady Macbeth ho nabádá, aby se vzchopil, odnesl dýky zpátky a pomazal krví stráže. Ale Macbeth je v takovém šoku, že to nedokáže. V té chvíli je slyšet hlasité bušení na bránu hradu. Lady Macbeth ví, že by to mohlo probudit všechny kolem, proto sama rychle odnese dýky a pošle Macbetha , aby se převlékl do noční košile, a mohl tak předstírat, že už spal.
Strážný u brány s otevřením vrat nespěchá, upadl do opileckého spánku a klepání neslyšel. Nakonec ale otevírá šlechticům Lennoxovi a Macduffovi. Ti vysvěetlují Macbethovi, že je král požádal, aby ho velmi časně navštívili. Zatímco jde Macduff probudit krále, Lennox popisuje, jak je v noci rušily podivné zvuky a jevy. Právě když se svým vyprávěním končí, vrátí se Macduff ohromený hrůzou. Vyhrkne, že duncan byl zavražděn. Zvoní na poplach, aby probudili hrad a Macbeth běží zjistit, co se stalo. Lady Macbeth, Banquo a Duncanovi synové slyší zprávu po Macbethově návratu. Ten se přiznává, že v návalu hněvu právě zabil předpokládané vrahy – stráže. Lady Macbeth omdlí – nebo předstírá, že omdlela hrůzou.
Následuje zmatek, kdy nikdo neví, co dělat. Ale Duncanovi synové, Malcolm a Donalbain, se bojí, že když byl jejich otec zabit, pak jsou v nebezpečí i oni sami. Rozhodnou se uprchnout. To ale vyvolá podezření, že byli zapleteni do vraždy a Macbeth je jmenován králem – tak jak si to přál.
Zanedlouho po své korunovaci se Macbeth rozhodne uspořádat na svém hradě velkolepou hostinu. Banqua pozve jako čestného hosta, ten je však tajně přesvědčen, že Macbeth zavraždil Dunacana. V den hostiny se Macbeth zajímá o to, jak hodlá Banquo a jeho syn Fleance strávit odpoledne. macbeth má totiž z Banqua strasch kvůli čarodějnické věštbě, která říká, že Banquovi synové se stanou králi. A tak si Macbeth poslal pro nájemné vrahy, kteří mají Banqua to odpoledne před slavností zabít.
Lady Macbeth, která se s manželem setká až když vrahové odejdou, se domnívá, že myslí na Duncanovu vraždu. pokouší se ho povzbudit a říká: „Co se stalo, stalo se.“ Macbeth jí žádá, aby večer byla obzvlášť milá na Banqua, ale neřekne jí, že již objednal jeho vraždu. Když se Banquo a Fleance vracejí do hradu na hostinu, napadnou je vrazi. Banquo je zabit, ale Fleance šťasně unikne a uprchne.
Macbeth se dozvídá o Banquově smrti a o úspěšném úťeku Fleance, právě když hostina začíná. Když se pak ubírá na své místo, uvidí na něm sedět banquova ducha. Macbeth se vyděsí a začne se chovat velmi podivně. Lady Macbeth se snaží vysvětlit jeho podivné chování a říká, že mu není dobře a jeho potichu nabádá, aby byl rozumný. Macbeth vidí přízraky a lady Macbeth raději posílá hosty pryč. Když hosté odejdou, Macbeth se rychle vzpamatuje a rozhodne se, že se chce co nejdřív setkat s čarodějnicemi z vřesoviště.
Macbeth je najde v jeskyni, kde vaří nějaký zázračný lektvar a prosí je, aby mu ještě jednou předpověděli, co se stane. Čarodějnice ho varují před Macduffem a řeknou mu, že „nikdo z ženy zrozený“ mu neublíží. Také dodají, že nebude poražen, dokud „Birmanský les nezteče dunsinanský hrad“. Macbeth se ale těchto věšteb nezalekne, hlavně né té poslední, protože les a stromy se nemohou hýbat. Ještě se zeptá, jestli se Banquovi dědicové stanou králi a čarodějnice řeknou, že ano.
Macbeth se dozvídá, že se Macduff obrátil proti němu. Uprchl do Anglie, kde se připojil k Malcolmovi, který sbírá armádu na pochod proti Macbethovi, ten se ale začne mstít Macduffově rodině. Zabije lady Macduff s dětmi.
Malcolm v Anglii zprvu Macduffovi nedůvěřuje. myslí si, že by mohl být Macbethovým špiónem. Proto prověřuje jeho věrnost tím, že mu sám sebe vykreslí jako velmi zlého člověka. Macduff je tímto šokován. Teprve poté se mu Malcolm svěří, že lhal, protože chtěl důkaz, že Macduff je skutečně na jeho straně. Macduff se dozvídá, že Macbeth nechal zabít jeho ženu a děti a proto přemožený žalem chce Macbeha zabít.
Mezitím se ve Skotsku začíná lady Macbeth chovat divně. Její dvorní dámá povídá lékaři, že je paní náměsíčná. Proto jí začnou sledovat a vidí, jak se v noci prochází, mluví k sobě a mne si ruce. V mymysli se totiž vrací k tomu co se stalo a pokouší se znova a znova smýt ze svých rukou krev. Její vina ji přivedla k šílenství.
Macbeth se zatím stará o posílení obrany kolem dunsinanského hradu. Většina šlechty a vojáků se připojila k druhé straně, on si je však jist, že nemůže být poražen – ne dokud birmanský les nepřijde k Dunsinamu.
Neví ale, že jeho nepřátele se dohodli, že se shromáždí v Biramnském lese. Když se tam vojáci sejdou, každý si vezme větev, aby zamaskovali svůj postup k útoku. Když se Macbeth připravuje k bitvě, donese se mu zpráva, že lady Macbeth spáchala sebevraždu. Zůstal nyní sám a přemýšlí o nesmyslnosti života. V tom okamžiku posel začne hlásit, že se pohnul Birmanský les. Malcolm a Macduff zahájili útok.
Věštba čarodějnic splnila. I kydž se Macbeth bije velmi statečne, ztratí svůj hrad, ale stále ještě na bitevním poli, kde zápasí s Macduffem věří, že ho „člověk nenarozený z ženy“ nemůže zabít. Macduff ale odhalí, že se narodil císařským řezem a v boji s Macduffem je Macbeth zabit.
Ve Skotsku tedy konečně vládne mír a právoplatný dědic, Malcolm, je korunován králem.
Macbeth je svým způsobem velmi složitá postava. Shakespeare ukázal jak skrytá ctižádost a skrývané city dokážou dohnat člověka ke špatnosti. Na počátku hry se dozvídáme, že Macbeth je chrabrý voják a dobrý člověk. Dokázal, že je věrný králi Duncanovi, když porazil jeho nepřátele. Teprve po setkání s čarodějnicemi se u něho začínají objevovat zlé myšlenky. Protože je však dobrý, zpočátku se jim nepoddává.
Lady Macbeth zná povahu svého manžela lépe než ostatní. Ví, že v hloubi srdce by se chtěl stát králem, tak jak to čarodějnice předpověděly. Ona si však myslí, že má příliš slabou vůli, než aby se o to pokusil. Uvědomuje si, že ona ho bude muset donutit zabít Duncana. A také to udělá. V té chvíli jsem poznala, jak snadné je Macbetha zvyklat, ale to se vlastně již ukázalo, když poslouchal věštbu čarodějnic.
Macbeth se netrápí nad svým hrůzostrašným činem, dokud není Duncan po smrti. Pak cítí vinu a má výčitky svědomí. Je v takovém šoku, až se domnívá, že slyší hlasy tvrdící, že zavraždil spánek. Brzy ale obavy zažene a uklidní se. když se stane králem, špatné stránky jeho povahy plně začnou převažovat a stane se z něj tyran bez citu a bez výčitek. Naprosto chladnokrevně připraví vraždu Banqua. Předtím ho musela jeho žena k zabíjení dohnat, nyní jí o svých plánech ani neřekne. Zbabělý rys v jeho povaze jsem zahlédla, když ho vyděsila vidina banquova ducha. Ale tak jako dříve i nyní pocity viny a strachu rychle přejde. Teď už ale ví, že nad ním zvítězilo zlo. S velkou necitelností objedná vraždu lady Macduffové a jejich dětí, přestože mu nemohou nijak uškodit. Dokonec ani i když jeho žena zešílí, neprojeví žádný cit. naprosto věří věštbám čarodějnic. Ačkoli ho opustilo vojsko a každý ho nenávidí, je skutečně přesvědčen, že ho nikdo neporazí. Teprve když jeho žena spáchá sebevraždu, projeví jakýsi soucit. Tehdy jsem si uvědomila, jaký by mohl být, kdyby nepodlehl zlu. V té chvíli jsem ho také litovala: když přemýšlí o tom jaký je život nesmyslný - a o svých nadějích na šťastné stáří. Je zlomen, ale přesto odhodlán pokračovat. nakonec ale umírá statečně. Na této hře je tragické, že na začátku byl dobrý, čestný a poctivý muž, který se nechal svést špatnou ctižádostí.