Shakespeare, William - Macbeth

Úvod

Cílem mé ročníkové práce je
1) Napsat o slavném dramatikovi W. Shakespearovi
2) Vylíčit vám obsah jeho hry, tragédie Macbeth
3) V závěru se zamyslet nad poselstvím tohoto dramatu

William Shakespeare

Narodil se 23. dubna roku 1564, ve městě Stratford-upon-Avon jako nejstarší syn Johna Shakespeara a Marie Ardenové. V roce 1582 se oženil s Annou Hathawayovou. O jeho mládí se nedochovalo moc podkladů a dokumentů.
Napsal celkem 37 her a sonetů. Psal komedie, tragédie, ale i historické hry. Za zmínku stojí určitě nejznámější tragédie – hra Romeo a Julie, a nebo Hamlet, ale i neméně známá komedie Sen noci svatojánské a Zkrocení zlé ženy.
Zemřel v den svých dvaapadesátých narozenin, 23. dubna 1616. Proslýchá se, že zemřel po oslavě svých narozenin.

Macbeth

Macbeth je Shakespearova tragédie, která vznikala na přelomu roku 1605-1606. Hra stojí na samém pomezí Shakespearova nejvypjatějšího období 1). Shakespeare chtěl v tomto dramatu poukázat na tenkou hranici mezi dobrem a zlem v člověku. Popsal, jak v původně čestném člověku, dřímá touha po moci, která postupně nabývá na síle a zcela ovládá jeho vlastní mysl. Popisuje marnost lidského boje proti vlastnímu osudu.

Osoby

Duncan, skotský král
Malcolm, Duncanův syn
Donalbain, Duncanův syn
Macbeth, králův vojevůdce
Banquo, králův vojevůdce
Macduff, skotský pán
Lennox, skotský pán
Ross, skotský pán
Menteith, skotský pán
Angus, skotský pán
Kaithness, skotský pán
Fleance, Banqoův syn
Siward, hrabě Northumberský, velitel anglických vojsk
Mladý Siward, jeho syn
Seton, Macbethův štítonoš
Macduffův synáček
Anglický lékař
Skotský lékař
Setník
Vrátný
Stařec
Lady Macbeth
Lady Macduff
Dvorní dáma
Tři čarodějnice

Macbeth, William Shakespeare

Na samém počátku příběhu duní hromy, oblohu křižují blesky a objeví se tři čarodějnice, které si smluví, že se sejdou ještě jednou na vřesovišti, aby pozdravily Macbetha. Pak zmizí do „smradu“ stejně tajemně, jako když přišly.
Mezitím se odehrála bitva na jedné straně s vojskem věrném skotskému králi Duncanovi a vojáky skotských pánů. Povstalce podporuje norský král se svými muži. Po krutém boji však Duncanův nejstatečnější a nejvěrnější generál, vznešený Macbeth, nepřítele porazí. Král se dozvídá, že jeden z povstaleckých pánů, thén z Cawdoru, byl zajat, a přikazuje, aby byl popraven jako zrádce.
Král je s Macbethem natolik spokojen, že mu uděluje titul théna z Cawdoru. Potom posílá své dva šlechtice, Rosse a Anguse, aby Macbetha, který se právě vrací z boje, touto novinou přivítali.
Macbeth se vrací z bitvy se svým přítelem, šlechticem Banquem. Cesta je vede přes opuštěné vřesoviště, kde na ně čekají čarodějnice, které si zatím povídají, co špatného kde provedly lidem. Protrhne se mlha a Macbeth a Banquo náhle před sebou spatří čarodějnice. Naléhají, aby jim vysvětlily co jsou zač. Když čarodějnice promluví, osloví Macbetha jako théna z Cawdoru a povědí mu, že Cawdor byl zajat a že Macbeth se stane králem. Banquovi řeknou, že krále zplodí, ale králem nebude. Pak znovu zmizí. Macbeth a Banquo, kteří jsou zmatení, nevědí, co si o příhodě mají myslet.
V té chvíli přicházejí Ross a Angus a oznamují Macbethovi, že ho král povolal thénem z Cawdoru. Do té chvíle ale Macbeth netušil, že Cawdor byl zajat a zabit – první věštba čarodějnic se tedy stala skutkem. Macbeth začína přemýšlet o předpovědi druhé – že se stane králem. Banquo ho varuje před zlými duchy, ale Macbeth si to přemítá sám nahlas pro sebe. Koneckonců, když se stal náhodou thénem z Cawdoru, možná , že by se mohl stát i králem.
Na Duncanově hradě král vřele vítá Macbetha i Banqua. Král ale oznamuje, že jednoho ze svých synů, Malcolma, jmenuje dědicem trůnu. Poté prohlásí, že hodlá navštívit Macbetha na jeho hradě, což je pro Macbetha velká pocta, a tak Macbeth spěchá pryč, aby se připravil na králův příjezd. Na odchodu však přemýšlí o Malcolmovi, dědici trůnu a pokouší se potlačit zlé myšlenky.
Mezitím u něj doma na hradě dostala lady Macbeth dopis od svého manžela, ve kterém píše, co mu čarodějnice předpověděly. Právě v té chvíli přijíždí posel se zprávou o králově návštěvě. Lady Macbeth si začne uvědomovat, že to může být skvělá příležitost, jak se Duncana zbavit. Má proto zrádné myšlenky, ale na rozdíl od Macbetha se je nesnaží potlačit. Rozhodne se, že vražedný čin musí být vykonán ještě té noci. Když Macbeth přijíždí na hrad chvíli před králem, říká mu, že všechno připravila.
Je krásný letní den, přijíždí Duncan a lady Macbeth ho vítá co nejpřátelštěji. Macbeth však už myslí na vraždu, má ale strach, co se stane, až Duncana zabije. Jeho odhodlání kalí pochybnosti. Duncan je jeho bratranec a mimo to je dobrý král, kterého mají všichni rádi. Macbeth si říká , že nemá důvod, proč by Duncana zabil – kromě své ctižádosti stát se králem, proto oznámí lady Macbeth, že změnil své rozhodnutí.
Lady Macbeth se na něj ale rozběsní. Obviní Macbetha ze zbabělosti, protože nemá dost kuráže, aby se odhodlal udělat to, co chce. Hněvivě říká, že by lebku rozbila svému vlastnímu dítěti, kdyby to slíbila. Její rozčilení je tak veliké, že Macbeth ustoupí a souhlasí, že bude postupovat podle plánu.
Hostem na zámku je i Banquo – je neklidný a nemůže spát, protože přemýšlel o čarodějnicích a má pocit, že se přihodí něco strašného. Také Macbeth myslí na vraždu, je sám v pokoji a má hrůzyplnou vidinu dýky, kterou se snaží bez úspěchu uchopit. Myslí si, že má vidiny, protože má strach. Dýku však vidí znovu - a tentokrát je na ní krev. Poté slyší zazvonit zvon, který je signálem lady Macbeth. Teď musí zabít Duncana.
Lady Macbeth nasype Duncanovým strážím drogu a postará se tak, aby spali. Pak pro Macbetha připraví dvě dýky. Hlídá před komnatami krále, kam vejde Macbeth. Poté Macbeth vyklopýtá ven, paže má poskvrněné‚ krví a ještě pořád drží zkrvavenou dýku. Je zřejmé, že je se silami na dně. Děsí ho vina a hrozí se svého činu. Lady Macbeth ho nabádá: „Proč přinesls ty dýky? Jejich místo je nahoře. Odnes je tam a pomaž ty spící slouhy krví” 2). Ale Macbeth je v takovém šoku, že to nedokáže. V té chvíli je slyšet hlasité bušení na bránu hradu. Lady Macbeth ví, že by to mohlo probudit všechny kolem, proto sama rychle odnese dýky a pošle Macbetha , aby se převlékl do noční košile, a mohl tak předstírat, že už spal.
Vrátný u brány s otevřením vrat nespěchá , upadl do opileckého spánku a klepání neslyší. Nakonec ale otevírá šlechticům Lennoxovi a Macduffovi. Ti se shánějí po Macbethovi a vysvětlují mu, že je král požádal, aby ho velmi časně vzbudili. Zatímco jde Macduff probudit krále, Lennox vypráví, jak je v noci rušily podivné zvuky a jevy: „Noc byla bouřlivá. Kde my jsme spali, smet vítr komíny a kvílení prý znělo vzduchem, divné skřeky smrti a srdceryvné předpovědi hrůz, příšerných převratů a strašných zmatků zrovna se líhnoucích. Pták temnot, sýc, naříkal celou noc.“ 3) Právě když se svým vyprávěním končí, vrátí se Macduff ohromený hrůzou. Vyhrkne, že Duncan byl zavražděn. Zvoní na poplach, aby probudili hrad a Macbeth jde zjistit, co se stalo. Lady Macbeth, Banquo a Duncanovi synové slyší zprávu po Macbethově návratu. Ten se přiznává, že v návalu hněvu právě zabil předpokládané vrahy – Duncanovy stráže. Lady Macbeth omdlí – nebo spíš předstírá, že omdlela hrůzou.
Následuje zmatek, kdy nikdo neví, co dělat. Ale Duncanovi synové, Malcolm a Donalbain, se bojí, že když byl jejich otec zabit, pak jsou v nebezpečí i oni sami. Rozhodnou se uprchnout. To ale vyvolá podezření, že byli zapleteni do vraždy a Macbeth je jmenován králem – tak jak si to přál.
Zanedlouho po své korunovaci se Macbeth rozhodne uspořádat na svém hradě velkolepou hostinu. Banqua pozve jako čestného hosta. Ten je však tajně přesvědčen, že Macbeth zavraždil Dunacana. V den hostiny se Macbeth zajímá o to, jak hodlá Banquo a jeho syn Fleance strávit odpoledne. Macbeth má totiž z Banqua strach. A tak si Macbeth poslal pro nájemné vrahy, kteří mají Banqua to odpoledne před slavností zabít.
Lady Macbeth, která se s manželem setká až když vrahové odejdou, se domnívá, že myslí na Duncanovu vraždu. Pokouší se ho povzbudit a říká : „Choti, vzpamatuj se! Už se s tím netrap.“4) Macbeth ji žádá , aby večer byla obzvlášť milá na Banqua, ale neřekne jí, že již objednal jeho vraždu. Když se Banquo a Fleance vracejí do hradu na hostinu, napadnou je vrazi. Banquo je zabit, ale Fleance unikne a uprchne.
Macbeth se dozvídá o Banquově smrti a o úspěšném útěku Fleance, právě když hostina začíná. Když se pak ubírá na své místo, uvidí na něm sedět Banquova ducha. Macbeth se vyděsí a začne se chovat velmi podivně. Lady Macbeth se snaží omluvit jeho podivné chování tím, že mu není dobře a jeho potichu nabádá, aby byl rozumný. Macbeth vidí přízraky a lady Macbeth raději posílá hosty pryč. Když hosté odejdou, Macbeth se rychle vzpamatuje a rozhodne se, že se chce co nejdřív setkat s čarodějnicemi z vřesoviště.
Macbeth je najde v temné jeskyni, kde vaří nějaký zázračný lektvar a prosí je, aby mu ještě jednou předpověděly, co se stane. Čarodějnice ho varují před Macduffem a řeknou mu, že „nikdo z ženy zrozený“ 5) mu neublíží. Pak dodají: „Jsi neporazitelný, dokavad birnamský les tvůj dunsinanský hrad nezteče.” 6) Macbeth se ale těchto věšteb nezalekne, hlavně ne té poslední, protože les a stromy se nemohou hýbat. Ještě se zeptá, jestli se Banquovi dědicové stanou králi a dostane kladné odpovědi.
Macbeth se dozvídá, že se Macduff obrátil proti němu. Uprchl do Anglie, kde se připojil k Malcolmovi, který sbírá armádu na pochod proti Macbethovi. Ten se ale začne mstít Macduffově rodině. Zabije lady Macduff i s dětmi.
Malcolm v Anglii zprvu Macduffovi nedůvěřuje. Myslí si, že by mohl být Macbethovým špionem. Proto prověřuje jeho věrnost tím, že mu sám sebe vykreslí jako velmi zlého člověka. Macduff je tím šokován. Teprve poté se mu Malcolm svěří, že lhal, protože chtěl důkaz, že Macduff je skutečně na jeho straně. Macduff se dozvídá, že Macbeth nechal zabít jeho ženu a děti, a proto přemožený žalem chce Macbetha zabít.
Mezitím se, opět ve Skotsku, začíná lady Macbeth chovat divně. Její dvorní dáma povídá lékaři, že je paní náměsíčná. Proto ji začnou sledovat a vidí, jak se v noci prochází, mluví k sobě a mne si ruce. V mysli se vrací k tomu, co se stalo a pokouší se znova a znova smýt ze svých rukou krev. Její vina ji přivedla k šílenství.
Macbeth se zatím stará o posílení obrany kolem dunsinanského hradu. Většina šlechty a vojáků se připojila k druhé straně, on si je však jist, že nemůže být poražen – ne dokud birmanský les nepřijde k Dunsinamu.
Neví ale, že jeho nepřátele se dohodli, že se shromáždí v Birmanském lese. Když se tam vojáci sejdou, každý si vezme větev, aby zamaskovali svůj postup k útoku. Když se Macbeth připravuje k bitvě, donese se mu zpráva, že lady Macbeth spáchala sebevraždu. Zůstal nyní sám a přemýšlí o nesmyslnosti života. V tom okamžiku posel začne hlásit : „Když tamhle na kopci jsem konal stráž, hleděl jsem k Birnamu a znenadání se počal hýbat les.“ 7) Malcolm a Macduff zahájili útok.
Věštba čarodějnic se splnila. I když se Macbeth bije velmi statečně, ztratí svůj hrad, ale stále ještě na bitevním poli, kde zápasí s Macduffem věří, že ho „člověk nenarozený z ženy“ nemůže zabít. Macduff ale odhalí, že se narodil císařským řezem a v boji s Macduffem je Macbeth zabit.
Ve Skotsku tedy konečně vládne mír a právoplatný dědic, Malcolm, je korunován králem.

Závěr
Macbeth je svým způsobem velmi složitá postava. Shakespeare ukázal, jak skrytá ctižádost a skrývané city dokážou dohnat člověka ke špatnosti. Na začátku hry se dozvídáme, že Macbeth je chrabrý voják a dobrý člověk. Dokázal, že je věrný králi Duncanovi, když porazil jeho nepřítele. Teprve po setkání s čarodějnicemi se u něho začínají objevovat zlé myšlenky. Protože má však dobrou mysl, zpočátku se jim nepoddává.
Lady Macbeth zná povahu svého manžela lépe než ostatní. Ví, že v hloubi srdce by se chtěl stát králem, tak jak to čarodějnice předpověděly. Ona si však myslí, že má příliš slabou vůli, než aby se o to pokusil. Uvědomuje si, že ona ho bude muset donutit zabít Duncana. A také to udělá. V té chvíli jsem poznala, jak snadné je Macbetha zviklat, ale to se vlastně ukázalo již předtím, když poslouchal věštbu čarodějnic.
Macbeth se netrápí nad svým hrůzostrašným činem, dokud není Duncan po smrti. Pak cítí vinu a má výčitky svědomí. Je v tak velkém šoku, až se domnívá, že slyší hlasy tvrdící, že zavraždil spánek. Brzy ale obavy zažene a uklidní se. Když se stane králem, špatné stránky jeho povahy plně začnou převažovat a stane se z něj tyran bez citu a bez výčitek. Naprosto chladnokrevně připraví vraždu přítele Banqua. Předtím ho musela jeho žena k zabíjení dohnat, nyní jí o svých plánech ani neřekne. Zbabělý rys v jeho povaze dokazuje to, že ho vyděsila vidina Banquova ducha. Ale tak jako dříve i nyní pocity viny a strachu rychle přejde. Teď už ale ví, že nad ním zvítězilo zlo. S velkou necitelností objedná vraždu lady Macduffové a jejich dětí, přestože mu nemohou nijak uškodit. Dokonce ani i když jeho žena zešílí, neprojeví žádný cit. Naprosto věří věštbám čarodějnic. Ačkoli ho opustilo vojsko a každý ho nenávidí, je skutečně přesvědčen, že ho nikdo neporazí. Teprve když jeho žena spáchá sebevraždu, projeví jakýsi soucit. V tu chvíli jsem se zamyslela nad tím, jaký by mohl být, kdyby nepodlehl zlu. Přemýšlí o tom jak je život nesmyslný. Je zlomen, ale přesto odhodlán pokračovat. Nakonec ale umírá statečně. Na této hře je tragické, že na začátku byl dobrý, čestný a poctivý muž, který se nechal svést špatnou ctižádostí, spáchal zlo a zanechal po sobě krvavé skutky. Domnívám se, že prostřednictvím dramatu vyznívá hlavní myšlenka tohoto díla daleko lépe. Bez pochyby patří Macbeth k nadčasovým dílům světového dramatu.

Poznámky
1) E. A. Saudek, Tragédie I , W.Shakespeare, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958, str. 587
2) viz. 1, str. 615
3) viz. 1, str. 619
4) viz. 1, str. 630
5) viz. 1, str. 642
6) viz 1, str. 642
7) viz 1, str. 664

Použitá literatura

- E. A. Saudek, Tragédie I , W.Shakespeare, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958
- Slovník spisovatelů, nakladatelství Libri, 1996
- Jindřich Vodák, Shakespeare : Kritikův breviář, Melantrich, 1950
- Internet - http://www.volny.cz/dernier/shakesp.html