Shakespeare, William - Zkrocení zlé ženy

V knize je šest komedií z W. Shakespearových děl – Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Benátský kupec, Veselé windsorské paničky, Jak se vám líbí, Večer tříkrálový. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1983. Počet stran 603.

William Shakespeare

William Shakespeare (1564-1616) Největší anglický i světový dramatik. Narodil se ve Stratfordu nad Avonou.V posledním desetiletí 16. století se objevuje v Londýně jako herec a autor dramat i básní. Žije tu a intenzivně tvoří přes dvacet let. Napsal přes třicet divadelních her. Náměty ke svým hrám čerpal z životopisů, renesančních povídek, kronik. Stal se členem předních londýnských divadelních společností. Jeho tvorba se rozděluje na rannou, převážně optimistickou, dále na střední, v níž tragicky propuká krize renesančního rozmachu, a konečně na pozdní, přinášející vyzrálé smíření tragických rozporů doby. Shakespearovo zobrazování světa vyznačuje neobyčejnou všeobsáhlostí, zachycující v každém dramatickém konfliktu směšnost i tragiku, nízkost i vzdělanost, krutost i lidskost, temnotu i jas. V ranější tvorbě převládají komedie (např. Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Benátský kupec, Veselé windsorské paničky, Jak se vám líbí, Večer tříkrálový) a historická dramata z národních dějin (např. Král Jindřich VI., Richard III.). Jedinou velkou tragédií tohoto období je Romeo a Julie. Na prahu 17. století o neustálém osvobozování lidské osobnosti a celé společnosti se proměňují v propastné pochybnosti o samém smyslu lidské existence (Hamlet, některé ze Sonetů), o věrnosti a lásce (satirická hra Troilus a Kressida, tragédie Othello), o čestnosti a spravedlnosti osobní i společenské (hořká komedie Půjčka za oplátku, Král Lear).

Zkrocení zlé ženy

V jedné hospodě se opil Vykuk a nechtěl zaplatit hospodské, ta proto běží pro čtvrtníčka. Mezi tím usnul. Do hospody přijde Lord s myslivci z honu a uvidí Vyuka jak spí. Lor dostane nápad, že si z chudáka udělají srandu. Odnesou ho do Lordova nejkrásnějšího pokoje a až se vzbudí, každý mu bude sloužit a optávat „Co ráčí Vaše Milosti?“ Namluví mu, že šílel. Do města přišli herci. Lord je požádá, jestli by Vykukoj nezahráli. A z pážete Bárty udělali Vykukovu ženu. Vykuk se probudil, služebnictvo zaujalo své pozice a dělali, co měli. Vykuk jim nechtěl věřit, ale nakonec ho přesvědčili, že je někdo jiný. I v manželku uvěřil- neboli páže Bárta. Přišel za ním jeden z herců, že pro něj mají hru. Vykuk s představením souhlasil a herci tedy začali:Příběh začíná v Padově. Lucenzio se byl ucházet o ruku Babtistovi nejmladší dcery Blanky. Ten ovšem Blanku nechce dát, dokud neprovdá Kateřinu, jeho starší dceru. A protože Kateřinu všichni znali, že je to saň, nikdo o ní nejevil zájem. Lucenzio ovšem nebyl jediný, kdo po Blance prahnul. Vymýšlejí plán, kdo by Kateřinu chtěl.

Lucenzio stále mluví o Blance a blázní po ní. Napadne ho, aby byl blance blíž, že si s Traniem prohodí postavy.Tranio bude hrát Lucenzia a Zucenzio Cambia a učit Blanku, protože její otec chtěl nějakého profesora hudby pro ni. Poprosí Trania, aby i on se jí namlouval. Za Hortenziem se přijel podívat a chvilku tu pobít jeho nejlepší přítel Petrucco. Chtěl se tu oženit a žádá Hortenzia, aby mu řekl o nějaké dívce. Ten mu vypráví o Kateřině, a přestože mu pověděl vše, Petruccio jí chce víc a víc a nic mu v tom nezabrání, chtěl jí zkrotit.Příjdou k Babtistovýmu domu, Patruccio si začne namlouvat Kačku, a protože jí nic jiného nezbývalo, nakonec se svatbou souhlasila. On odjel domů do Benátek pro šaty a dárek. Mezi tím Lucenzio a Hortenzio mezi sebou bojují o přízeň a lásku Blanky jako profesoři. V den svatby Petruccio přijíždí pozdě na svůj obřad. Jsou oddáni a opět spěchá pryč, ani na hostinu nezůstal. Kateřina se mu nakonec podrobila a jede s ním. Přijeli domů, usedli ke stolu a Petruccio začal své sluhy peskovat za jídlo, co přinesli. Nechal ho zase odnést, takže se Kateřina ani nenajedla. Petruccio jí týral, chudinka byla hladová a unavená. Hortenzio je naštvaný, jak Lucenzio s Blankou spolu koketují, prozradí že není Licio, ale Hortenzio. Vzdává se Blanky a rozhodl se, že zkrotí vdovu a bude se učit jak, od Petruccia. Kateřina měla mít šaty podle nejnovější módy, ale i ty jí zakázal. Nakázal ji ať jede do Padova ve svých starých. Vše na ní bylo však naplánované a ona nevědomky podléhala. V Padově se objevil neznámí muž a Tramio z něho udělal svého Vincenzia otce- nebo-li otce Lucenzia. Požádal ho, aby řekl Batistoj o ruku Blanky pro svého syna. On souhlasil se sňatkem a konal se tajný obřad mezi pravým Lucenziem a blankou. Nikdo o něm nevěděl, jen Biondello, který jim dělal svědka. Po cestě do Padova potkali Petruccio s Kateřinou pravého Vincenzia, vzali ho sebou. Dorazili na místo a díky tomu vlastně všechno prasklo, že Tranio není Lucenzio, Lucenzio není Cambia a starý muž Vincenzio. Všechno bylo nahraný. Příběh končí sázkou mezi Petrucciem, Hortenziem a Lucenziem. Vsadili se, jestli k nim přijde jejich žena, když jim pošlou vzkaz. Blanka i vdova nepřišli, jediná, co přišla byla Kateřina, která pochopila, být zlá, nelítostná a předstírat ukazujeme jen svou slabost. Jediný Petruccio byl šťastný.

Hlavním tématem je, jak chceš, aby se lidé chovali k tobě, tak ty se chovej k nim. Je to příběh o mezilidských vztazích.

Kateřina - "zlá žena"; není však zlá, je jen paličatá a umíněná, chová se k ostatním trochu povýšenecky; po "převýchově" však zmoudří, zjistí, že přílišné hádky nemají význam
- lepší je vše řešit s rozvahou a pokorou.
Petruccio - manžel Kateřiny; velmi inteligentní muž, má v životě jasno a nic mu není překážkou; problémy řeší chytře, nechá Kateřinu, aby zjistila sama svou chybu, aby si vzala poučení.
Blanka - jemná, křehká dívka; pravý opak Kateřiny; má spoustu nápadníků.
Baptisto - otec Kateřiny a Blanky; starší rozvážný muž má rád obě dcery, avšak Blanka je jeho miláček pro svou jemnost a poslušnost.

V knize je podle mého nejzajímavější část (scéna), kdy Petruccio vychovává Kateřinu na svém sídle. To, jaké způsoby používá. V jednu chvíli je Kateřina již úplně pokorná, ve všem souhlasí s Petrucciem, dokonce i s tím, že svítí měsíček místo sluníčka.
Dílo je psáno formou dramatu. Autor používá elegantní spojení; i ne zrovna jemná slůvka. Celý příběh je vložen do rámcového děje, ten se objevuje na začátku a uprostřed.