Tolstoj, Lev Nikolajevic - Anna Karenina

Autor rozsáhlého osmidílného románu Anna Karenina Lev Nikolajevič Tolstoj se svým dílem řadí mezi největší z ruských klasiků.

Život mu nabídl téměř vše, po čem může obyčejný smrtelník toužit. Tolstoj žil v přepychu i bohatství. Pocházel ze staré šlechtické rodiny a oplýval neobyčejným literárním talentem. Přesto mu však ke štěstí nestačilo pouze dobré materiální zázemí spojené s obyčejným rodinným štěstím. Trpěl obavami ze smrti. Znepokojovaly jej palčivé problémy doby a s nimi spojené otázky, které mu přinášel každodenní život. A právě tyto jeho pohnutky jej vedly k vytvoření jednoho z nejznámějších děl.
Milostný příběh Anny Kareninové se odvíjí na historickém pozadí společenského života a jeho pokrytecké morálky. Smysl lásky a rodiny v lidském životě, hledání východiska z mravní společenské krize představuje autor na třech příkladech - na rodinných vztazích Kareninových, Oblonských a Levinových. Tři roviny příběhu se navzájem prolínají a vyúsťují do zlomových situací. Anna řeší svůj rozchod se společností a ztrátu Vronského lásky sebevraždou, Dolly Oblonská se s konvenčním vztahem v manželství smíří kvůli dětem. Pevné základy vztahů Levinových se obohatí o vzájemné pochopení.

Román začíná líčením rodinné krize manželů Oblonských. Dolly Oblonská zjistí, že jí byl její manžel nevěrný a chce ho opustit. Stěpan Oblonskij si je této chyby vědom a snaží se situaci vyřešit tím, že povolá z Petrohradu svou sestru Annu Kareninovou, aby je opět smířila. Dolly seznámila Annu se svou mladší sestrou Kitty Ščerbackou. Kitty si má v této době vybrat ženicha. Zajímají se o ni dva muži: důstojník Vronskij a její dlouholetý přítel Konstantin Levin, který ji opravdově miluje. Kitty se ale rozhodla pro Vronského. Vronskij však neměl nikdy v úmyslu si Kitty vzít. A když potkal v Moskvě Annu Kareninovou, zamiloval se do ní a na plese s ní protančil celý večer. Kitty onemocní nešťastnou láskou a odjíždí do ciziny. Lituje, že odmítla Levina, protože si uvědomila, že ho vlastně moc milovala. Anna si uvědomí, co způsobila a rozhodne se vrátit do Petrohradu k manželovi, kterého nemiluje, a k synovi Serjožovi. Odjíždí také ze strachu, aby se do Vronského nezamilovala. Ten ji však pronásleduje a Anna podléhá citům. Celý tento vztah ji ničí. Anna nedovede být pokrytecká, nedovede lhát a přetvařovat se a svůj poměr nijak netají. Proto ji společnost přísně odsuzuje. Když Anna zjistí, že je těhotná, řekne vše manželovi a opustí jej. Zároveň se však musí vzdát svého syna Sergeje. Po těžkém porodu dcerky odjíždí s Vronským do ciziny. Zatím se Kitty opět setkává s Levinem. Ten ji podruhé požádá o ruku a po svatbě spolu žijí na venkově. Kareninovi nejsou stále rozvedeni. Mezi Vronským a Annou dochází k častým hádkám. Anna má špatné svědomí a trpí odloučením od syna. Pod tímto vlivem začne na Vronského bezdůvodně žárlit. I když Vronský Annu velmi miluje, cítí se být vázán a těžko tuto situaci zvládá. Proto se Anně raději vyhýbá. Jednoho dne, po těžké hádce s Vronským, její zoufalství vrcholí. Uvědomuje si, kolik lidí zradila a jak je celou společností zavržena. Nevidí jiné východisko a rozhodne se svůj život ukončit skokem pod vlak. Když se Vronský dozví o její sebevraždě, ztrácí smysl svého života a nastupuje jako dobrovolník do války proti Turkům.

Všechny hlavní postavy se během celého díla neustále potkávají, řeší spolu krizové situace a jsou spolu navzájem spojeni rozličnými vztahy.
Anna Kareninová
byla celý svůj život podřízena nějakým konvencím. Ať už se jednalo o společenské postavení nebo postavení v rodině. Byla plná vášně, touhy po citu a lásky k synovi. Zpočátku se s ní seznamujeme jako s energickou ženou plnou síly, oslňující nadměrnou krásou i elegancí. Postupně se jí začíná hnusit její postavení nevěrné ženy, která vlastnímu muži lže, a přitom se tajně schází s jiným. Touží po oficiálním svazku, po vyřčení pravdy. Karenin je však i poté, co se mu Anna sama svěří se svou nevěrou a přizná se mu jak k lásce k Vronskému, tak k nenávisti, jíž cítí vůči němu samotnému, ochoten dále setrvat v manželském svazku. Anna touží žít, opravdový život místo vyumělkované frašky, jakou jí připomíná vlastní manželství, kde se cítí seškrcena. Obviňuje Karenina, že „dusil vše, co v ní bylo krásné.“

Alexandr Alexandrovič Karenin
Ztělesňuje typicky chladného člověka žijícího podle svých právních a mravních kodexů, silně lpí na své kariéře a svých konzervativních představách. Je schopen udělat cokoli, aby nebyla poskvrněna jeho dobrá pověst a dobré jméno.

Vronskij
je milencem Anny Kareninové. Řídí se tím, co předepisuje společenská morálka. Velmi si cenní názoru přátel, zvláště těch z řad vojenských důstojníků, na jeho činy a vztah k Anně Kareninové. Trpí Anninou žárlivostí plynoucí z jejích paranoidních představ. Po její sebebvraždě, kterou se chtěla pomstít hlavně jemu, je velice zdrcen a dobrovolně se přihlásí na smrt.

Stěpan Arkaďjič Oblonskij
je velice lhostejný ke všemu, co mu nemůže přinést nějaký prospěch či užitek. Je veselý, oblíbený (zvláště v ženské polovičce společnosti) a velmi hrdý.

Darja Oblonská (Dolly)
je mírnou ženou v domácnosti. Nic jí není přednější než řádná výchova dětí a klidý, láskou překypující domov.

Konstantin Levin
U této postavy se setkáváme s autobiografickými prvky. Autor mu přisoudil své životní zkušenosti a konzervativní a zároveň demokratické názory. Jako jediný dává přednost venkovu a dokonalému manželství. Právě jeho ústy je v knize popsána spousta přírodních jevů, přírodní krásy, ale také složitosti venkovského hospodářství.

Kitty Ščerbacká
je mladá dívka, která se ráda baví a má úspěch ve společnosti. Po zradě Alexeje Vronského se uzavírá do sebe. Lékaři ji v domnění, že onemocněla, posílají do zahraničí do lázní. Tady se chtěla stát upřímnou opatrovnicí všech nemocných, ale pochopila, že to, co opravdu chce a po čem touží, je láska milovaného muže. Vrátí se tedy zpět do Ruska a přijímá nabídku k sňatku od Konstantina Levina, kterého již jednou odmítla kvůli Vronskému.

Tolstoj zde zkoumá společnost nahlížením do lidských vztahů a do nitra člověka samotného. Odhaluje proměnlivost člověka, touhu po štěstí a úsilí o mravní sebezdokonalení. V hlavních postavách probíhá proces uvědomování si sama sebe, jsme svědky jejich ztroskotání, které je vedou k životní zralosti a zmoudření. Celkovým tragickým laděním románu, objektivním způsobem vyprávění a využíváním symbolických motivů, které vyvolávají úzkost a nepokoj, vyjadřuje autor nesouhlas s buržoazním vývojem Ruska.