Sbírka básnického díla Václava Hraběte. Vyšla poprvé roku 1990, kdy obsahovala pouze 12 básní. Později ve stejnojmenné sbírce vyšly i ostatní Hrabětovy básně. Autor je považován za představitele beatnické poezie, narodil se 13.6.1940 v Příbrami. Studoval češtinu a dějepis, studia však nedokončil. Věnoval se především poezii, ale dochovala se minimálně jedna povídka a pravděpodobně napsal i divadelní hru, která se bohužel nedochovala. Zemřel velmi mlád ve věku 24 let na otravu oxidem uhelnatým.
Kniha je vytvořena z autorovy rukopisné pozůstalosti, obsahuje i životopisná data a fotografie básníka a několik slov o osudech jeho pozůstalosti po smrti. Obsahuje 86 básní, které jsou seřazeny podle abecedy. V úvodní básni (Prolog) autor promlouvá k těm, kterým je určena, ke skutečným lidem, se kterými se sám setkal a které poznal. Básně mají tematicky různorodý a široký záběr, Hrabě se zabývá především tématem války, vojny, lásky, stesku, nastiňuje soudobé morální problémy, odsuzuje zabíjení. V mnoha básních se objevuje téma hudební, povětšinou blues. Autor v poezii vůbec nepoužívá interpunkce.
„Spadl jsem ze skály porostlé arnikou
a teď ležím
rozedřenou kůži mám plnou písku suchého listí
a tebeNejhorší případ tetanu v dějinách lékařství
Všechny kapacity nade mnou pokývaly hlavami a odešly
Je to prý skorem zbytečné
Vrchní sestra přináší
pomeranče cigarety a třináct reprodukcí Botticelliho
Posilněte se večer vás budou operovat
Vezmou vám srdce Máte příliš velké srdce
na to abyste mohl žít (…)“
Jedná se o lyrický text, poezii. Text je řazen do slok, ve kterých však není dán pevný počet veršů. Báseň nemá pravidelný rým a verše jsou volné, nemají stejný počet slabik, ani určitý rytmus. Autor se zabývá tématem hluboké lásky k dívce, která však není opětována. Pravděpodobně zaznamenává nějaký osobní prožitek. Svou hlubokou lásku přirovnává k infekci. Celý text je plný metafor a metonymií, ale přesto má schopnost vtáhnout čtenáře do víru básníkových pocitů a prožitků. Báseň lehce plyne v proudu myšlenkových pochodů. V závěru autor vyjadřuje, že se nemůže smířit s tím, že ho dívka nemá ráda, má ji „v krvi rozpuštěnou“.
Hrabě mě zaujal stylem psaní. Má schopnost popsat velmi dobře někdy zcela všední pocity. Text příjemně plyne a baví mě sledovat tok autorových myšlenek. Vzhledem k tomu, že většinu básní napsal zhruba v mém věku (zemřel velmi mlád), většině pocitů rozumím a chápu je. Některé básně sice mají volný verš, ale přesto je v nich určité tempo. Hodně z nich se přímo nabízí ke zhudebnění a několik jich již zhudebněno bylo (nejznámější zřejmě Variace na renesanční téma-Vladimír Mišík). „Noční obraz“, či „Koupím ti lístek“ jsme zhudebnili s naší kapelou… Líbí se mi také autorovy názory na válku a vojnu, zabíjení a morální otázky.
Matouš Pilný
30. květen 2013
10 780×
483 slov
