Děj humorně laděného románu se odehrává v Krokových Varech „městě bodrém a počestném", během pouhých tří dnů.
Hlavní postavou je Antonín Důra, majitel říčních lázní na řece Orši, sportovec, který o své zdraví pečuje nejrůznějšími cviky, např. plaváním za každého počasí. Na plovárnu za ním pravidelně přicházejí jeho přátelé major Hugo a kanovník abbé Roch. Antonín má manželku Kateřinu, ženu podezřívavou, nehezkou a nepříjemnou. Do děje výrazně zasáhne kouzelník Arnoštek a jeho krásná asistenka Anna.
Je deštivý červnový den a plovárna zeje prázdnotou. Na přátelské popovídání přicházejí za Antonínem, mistrem plovárenským, major Hugo (chytají spolu ryby) a abbé Roch, jako vždy s knihou. Jeich debatám naslouchá Antonínova žena Kateřina, myslí si o tom své. Poklidnou idylu celého městečka naruší příjezd komediantů, provazolezce a kouzelníka Arnoštka a jeho pomocnice Anny. Arnoštek přijde až na plovárnu, předvede několik triků a pozve všechny na večerní představení na náměstí. Paní Kateřina je Arnoštkem okouzlená. Pánové se jdou večer podívat na představení a všem učaruje krásná Anna. Po představení ji Antonín zve na schůzku. Sejdou se v noci na plovárně, ale přistihne je podezřívavá Kateřina a nevěří Antonínově tvrzení, že Annu zachraňoval, když se topila v Orši (namočili si šaty, aby ji oklamali). Kateřina využívá situace a odstěhuje se k Arnoštkovi. Druhý den se o Aninu přízeň uchází dokonce kanovník Roch, je však napaden místními opilci a vyvázne s natrženým uchem. Nechce, aby se to někdo dozvěděl, Antonín mu ho přišívá háčkem na ryby. Při třetím představení spadne Arnoštek z provazu a zraní se. Kateřinu už nebaví se o něj starat, zašívat mu věci a uklízet, tvrdí, že je počestná měštka. Vrací se k Antonínovi a odpouští mu nevěru. Antonín tím není přiliš nadšen, vzpomíná na krásnou Annu. O tu se poslední noc pokouší i major Hugo, je však zbit holí samotným Arnoštekm. Ráno komedianti odjíždějí a život v Krokových Varech se vrací do starých kolejí.
Autor kritizuje maloměšťácký způsob života, charakteristický přetvářkou, pasivitou, jistou omezeností, pokryteckou morálkou, prázdnotou a nudou.
Zajímavý je jazyk románu - spojení archaismů a knižních výrazů s hovorovými prostředky. Mnozí určitě znají větu: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným." Je zde využito prostředků ironie. Celé dílo je je prostoupeno jemným a poetickým humorem, vyžaduje po čtenáři vnímavost.
Rozmarné léto bylo i zfilmováno, film režíroval Jiří Menzel a hrál v něm např. Rudolf Hrušínský. Premiéru divadelní adaptace Rozmarného léta uvedla Divadelní společnost Petra Bezruče v Ostravě v lednu
2002.
3. červen 2008
16 113×
404 slov
