Napsána retrospektivně z pohledu Kvida. Předčítá příběh jeho rodiny sepsaný v „er“ formě knižnímu nakladateli, od kterého chce, aby mu knihu vydal. Místy je děj přerušen rozhovory Kvida s nakladatelem a místy je vyprávění s někým dalším. Kniha začíná seznámením jeho rodičů – matky – amatérské herečky a budoucí právničky a otce – ekonoma. Těhotenství matky je pře- rušeno útokem vlčáka, předčasně porodí Kvida. O jeho přízeň usilují obě babičky – Líba – matčina matka a Věra – kožešnice. Přístup dědečků je racionálnější (Jiří v prezidentské kanceláři, František – horník). Díky nim je Kvido vybaven nadměrnými tukovými polštáři. Klidný život rodiny přerušil příchod Rusů v r. 1968. Dědeček Jiří dostal výpověď, Kvidovi rodiče se ze strachu přestěhovali z Prahy do Sázavy, kde nastoupili do skláren. Museli se spokojit s prosklenou terasou závodní vily. Otec nebyl schopen zajistit lepší bydlení. Donutilo jej k tomu manželčino 2. těhotenství a Kvidův zápal plic. Vstoupil do VUML, koupil psa od podnikového stranického lídra a začal hrát fotbal, aby byl více vidět. Jeho syn přednášel s kamarádkou Jaruškou socialistickou prózu. Do nového domu přibyl malý Kvidův bratříček a babička Líba, která měla strach z nezdravého životního prostředí v Praze. Po letech na Kvidova otce došla řada a byl povýšen. Jeho kariéra skončila, když byl přistižen s rodinou u matčina známého z divadla, který byl zarputilý odpůrce režimu. Byl kádrován a přeložen na místo podobné vrátného. Většinu času trávil ve své dílně, kde pracoval na své rakvi. Stal se z něj politický fanatik a ze strachu před kádrováním lezl režimu doslova do zadku. Rodina mu sehnala psychiatra. Poslední ránu otci zasadil Kvido, když odešel z ekonomické fakulty a přijal místo vrátného, aby mohl během služby psát povídky. S otcem to šlo z kopce, a tak zoufalá matka přiměla Kvida, aby si pořídil dítě. Podařilo se, měl dítě s kamarádkou Jaruškou, kterou si i vzal. Ani Kvidova dcerka Anička však nedokázala dědečka přivést na jiné myšlenky. Listopa- dová revoluce ho zachránila, on i jeho žena dostali místa, která odpovídala jejich vzdělání a Kvido mohl vydat svou 1. necenzurovanou knihu.
Hovorový jazyk, blízký hlavním hrdinům i čtenáři.
24. srpen 2007
11 462×
351 slov
