Námětem je román ze života socialistické rodiny. Kniha je napsána z pohledu Kvida, který předčítá příběh jeho rodiny sepsaný ve formě knižnímu nakladateli, kterého přesvědčuje, aby mu knihu vydal. Místy je děj knihy přerušen rozhovorem mezi Kvidem a nakladatelem a místy je vyprávěn někým dalším.
Jeho kniha začíná seznámením jeho rodičů-matky-amatérské herečky a budoucí právničky otec vysokoškolsky vzdělaného ekonoma. Kvidova matka je těhotná. Toto těhotenství je předčasně ukončeno útokem vlčáka. Narodí se chlapec Kvido. Je to první vnouče v rodině, proto se stává středem pozornosti. O jeho přízeň usilují obě babičky Líba a Věra. Tato přehnaná péče o Kvida se projevila na jeho postavě. Stále přibíral na váze a v pubertě se jeho vzhled stal zdrojem komplexů.
V roce 1968 klidný život rodiny příchod Rusů, který ovlivnil osudy všech členů rodiny. Dědeček Jiří dostal v práci výpověď, dědečkovi Františkovi uletěli jeho milované andulky a Kvidovi rodiče se ze strachu před výpovědí ze zaměstnání raději odstěhovali z Prahy do Sázavy, kde oba nastoupili do skláren. Nenašli žádné vhodné bydlení. V létě ve skleníku a v zimě mrzli.
Kvidův otec nebyl průbojný, proto se mu nedařilo najít si lepší bydlení. Donutilo ho k tomu až manželčino druhé těhotenství a Kvidův zápal plic. Vstoupil do VUMLu, koupil psa od podnikavého stranického lídra a začal se učit hrát fotbal aby byl „vidět“. Kromě tohoto snažení mu dopomohly i recitační úspěchy jeho syna, který se svou kamarádkou Jaruškou přenášel socialistickou prózu.
Podařilo se mu sehnat nový byt, do kterého se přistěhovala i jejich babička Líba. Babička spatřovala ve všem smrtelné nebezpečí např. v hliníkovém nádobí, kupované zelenině… . Byly to krušné dny, proto se Kvidův otec uchyloval do sklepa, kde se věnoval stolařině. Po několika letech snažení se mu začalo dařit. Účastnil se služebních zahraničních cest. Bohužel kariéra mu brzy skončila, když byl přistižen s rodinou známého, který byl zarputilý odpůrce režimu. Po tomto nešťastném incidentu byl otec přeložen místo podnikového vrátného, což jej psychicky úplně zlomilo. Byl neustále ve své dílně, kde pro sebe tvořil ze dřeva rakev. Rodina z něj byla nešťastná a snažila se mu pomoci tím, že mu sehnala psychiatra. Otec se ho bál stejně jako ostatních cizích lidí.
Poslední ránu otci zasadil Kvido, když odešel z ekonomické fakulty a šel pracovat jako vrátný, aby mohl psát své povídky. S otcem to bylo čím dál horší. Nešťastná matka dostala nápad, aby si Kvido pořídil dítě s tím, že to otce rozptýlí. Po delší době se to Kvidovi podařilo. Oženil se svou bývalou spolužačkou Jaruškou, se kterou měli dceru Aničku. Bohužel ani vnouče nedovedlo přivést svého dědečka na jiné myšlenky. Od předčasné cmrti ho zachránila listapodová revoluce, po které dostali oba rodiče místa, která odpovídala jejich vzdělání, a po které mohl Kvido vydat svou první knihu.
Kniha popisuje kromě běžného života i rodinné konflikty humornou formou. Kromě humoru jsou zde i zvýrazněny typické prvky komunistického režimu Tato povídka byla i zfilmována v roce 1997.
13. červen 2008
8 303×
483 slov
