Tato novela představuje vrcholné Dykovo dílo s romantickými prvky a poutavou starou saskou legendou ze 13. století. Autor v knize upozorňuje na vztah života a smrti. „Krysař“ je výrazem filozofického myšlení o lásce, pomstě a spravedlnosti. Dyk však do svého díla přenáší své individuální myšlení, a tak německou legendu přetváří ve svůj obraz.
Děj se odehrává v hanzovním městečku Hammeln, kam přijde Krysař aby s pomocí své píšťalky vyhnal krysy z města. Stačí aby pískal a krysy ho následují až do řeky kde se utopí. Většinou Krysař všechny města po splnění práce ihned opustil, ale zde ho drží láska k místní dívce Agnes. Ta jeho lásku opětuje, i když už má nápadníka-místního Kristiána, který si myslí, že ji doopravdy získá v ten moment, kdy nabude dědictví. Agnes však touží po lásce a ne po penězích. Krysař se postupně seznamuje s městem, krajinou a místními obyvateli jako například bláznem Seppem Jörgenem, který je podobný krysařovi, protože je nepochopen obyvateli. Smějí se mu pro jeho jednoduchost, a váženými konšely Strummen a Froschem. Právě tito dva konšelé odmítají vyplatit Krysaři odměnu za vyhnání krys. Později se setkává v hospodě U žíznivého člověka s magistrem Faustem, který mu tvrdí, že dokáže více se svou píšťalkou a proto ať zaprodá své srdce ďáblu. Krysař mu ale neuvěří a Fausta odmítá. Poté zjišťuje, že Agnes čeká díťe s Kristiánem a chce odejít z města. Pořád ho zde ale drží láska k Agnes. Agnes ale nevydrží žít s pocitem, že nosí Kristiánovo díťe a tak spáchá sebevraždu. Když se to Krysař dozví, z rozhořčení nad smrtí Agnes a nad zkažeností místního obyvatelsltva, vezme svoji píšťalku a zapíská pronikavěji a odvede celé město do propasti na hoře Koppel. I on sám skočí do propasti. Jediný kdo přežije je bláznivý Sepp Jörgen a díťe.
Kniha mě velmi zaujala již na první stránce. Vlastně hned první rozmluva knihy mezi Agnes a Krysařem říká to, jak lidé vnímají Krysaře a možná i to, jak se Krysař sám cítí.: "A vaše jméno?". Nejmenuji se, jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem Krysař. Kniha je psaná jakoby tajemně a to se mi líbí. Dialogy mezi hlavními hrdiny jsou zajímavé a vystihují vše, co je třeba říct. Dále mě zaujalo jak autor popisoval vnitřní pocity hrdinů a jak negativizoval jejich na povrch skvělé vlastnosti. Kniha je čtivá a krátká ale zároveň je v ní vše co bylo potřeba pro příběh vědět, což oceňuji. Líbí se mi, že je příběh tak trochu pohádka, protože se potom lépe zapojuje fantazie.
28. prosinec 2012
31 574×
419 slov