Rozmarné léto je humoristická novela napsaná Vladislavem Vančurou. Děj se v ní odehrává během tří červnových dnů. Námětem knihy je idylka klidných lázní – Krokových Varů, která je narušena příjezdem kouzelníka s jeho nádhernou pomocnicí. Dílo kritizuje maloměšťáctví, přetvářku, pokrytectví, pasivitu. Je členěno do mnoha kratičkých kapitol, které mají často vtipné až ironické názvy.
Vladislav Vančura vystudoval lékařství, ale brzy se jím přestal živit a věnoval se už jen literatuře. Stál u zrodu avantgardního sdružení Devětsil a byl také jeho prvním předsedou. Byl členem KSČ a ani po vyloučení ze strany své levicové názory nezměnil. Po atentátu na Heydricha byl zatčen gestapem a popraven.
Antonín Důra – Majitel říčních lázní, který není spokojený se svou ženou. Je už starší muž, ale přesto záletník. Stará se všemožnými způsoby o své tělo, užívá si života.
Kateřina Důrová – Antonínova žena, nehezká, tlustá, podezřívavá. Také není šťastná z manželství s Antonínem.
Roch – kanovník, největší mravokárce. Je velmi sečtělý v oblasti náboženské literatury. Přes své kázání mravů je sám okouzlen ženou.
Major Hugo – bývalý voják, Antonínův přítel, vznešený, bohatý, má slušné vychování
Arnoštek – kouzelník, cestovatel
Anna – kouzelníkova pomocnice, překrásná mladá dívka
Během jednoho chladného červnového dne se sejdou na břehu řeky Orše v říčních lázních tři kamarádi. Je to jejich majitel Antonín Důra, kanovník Roch a major Hugo. Společně rozmlouvají jako vždy velmi vážně o věcech vážných, i méně podstatných. Je jim přinesen oběd Antonínovou ženou Kateřinou. Manželé Důrovi se hádají a nemůžou jeden druhého vystát. Jinak všude vládne idylka všedního dne lázeňského města Krokových Varů.
Idylku naruší až příchod kouzelníka Arnoštka, který prosí přítomné, zda by se mohl vykoupat. Udělá na všechny velký dojem a pozve je na své představení. V celém městě je jeho příjezdem způsobeno pozdvižení a všichni se druhý den běží podívat, co předvede. Na náměstí je postavena kouzelníkova maringotka a on před ní předvádí svá čísla. Jeho sličná pomocnice vybírá peníze, a když dojde k našim třem kamarádům, jsou jí všichni okouzleni na nejvyšší míru. Antonín se na konci představení odváží si s ní dát v noci schůzku.
Důrova žena však svému muži nevěří, že by šel v noci hlídat plovárnu a tak ho sleduje až k maringotce na plovárně, kde svého muže přistihne s Annou, pomocnicí kouzelníka. Nevěří svému muži, že by se topila v řece a že on jí pomohl, ale přesto o ni pečuje spolu s ním. Kvůli tomuto podezření z nevěry svého muže opouští a nastěhuje se ke kouzelníkovi, o kterého se stará a který ji také velmi okouzluje.
Po druhém představení za Annou přijde kanovník Roch. Jsou však vyrušeni opilými výtržníky a kanovníkovi je natrženo ucho, když se chce potají vytratit. Ucho mu Antonín sešije háčkem na ryby. Jako poslední z kamarádů se o Annu pokusí major Hugo, který za ní přijde po třetím představení, při kterém se kouzelník zranil. Je ale přistižen znovu čilým kouzelníkem, který ho zbije holí.
Vše končí návratem Kateřiny k Antonínovi, který ji ale za její extempore zbije. Také proto, že není moc nadšený z toho, že se vrátila. Kamarádi se opět baví svojí polemikou o různých věcech a život plyne tak stereotypně, jako předtím.
Dílo je psáno chronologicky, jazyk je archaický, místy až hyperspisovný. Čeština, kterou je dílo napsáno modernímu čtenáři velmi znesnadňuje četbu.
Matouš Pilný
30. květen 2013
40 697×
548 slov
