Roku 1862 bylo otevřeno Prozatimní divadlo. O čtyři roky později roku 1868 byl položen základní kámen Národního divadla a stavba byla dokončena v roce 1881. Krátce po otevření vyhořelo a znovu postaveno v roce 1883 se Smetanovou operou Libuše. Architekt Zítek, malíři Aleš, Hynais, Ženíšek, sochař Myslbek, hlavní skladatelé Dvořák, Smetana.
Je ustanoveno, že na hrad Karlštejn nesmí přijít žádná žena. Ale octnou se tam zrovna dvě, a to v přestrojení za pážata. Jednou je Alena, neteř purkrabího, která se vsadila s otcem o to, že podaří-li se jí zůstat v noci na hradě, smí si vzít císařova karlštejnského šenka Peška. Druhou je císařovna. Ta se vydala za císařem, protože na něho žárlí. Císařovna se vyzná arcibiskupovi Arnoštovi. Arnošt jí chce dokázat nicotnost jejích obav a postaví ji na stráž před císařovu ložnici místo Peška. Ten má předstírat nemoc. Na zámku jsou na návštěvě Štěpán Bavorský, který má diplomatické poslání a jeruzalémský král Petr, kterému se zákon o nepřítomnosti žen nelíbí. Před ložnicí císařovou se Petr snaží páže políbit, to se brání a zlomí mu meč. Císař vyjde, pozná přestrojenou císařovnu. Arnošt pak vysvětlí císaři, že chtěl císařovnu vyléčit ze zbytečných obav. Teď se snaží císařští manželé odjet na hrad Karlík, aby byl zákon zachován, ale nemohou z hradu, protože oba hosté hlídají nádvoří, aby dívku lapili. Zatím Pešek sdělí purkrabímu, že je Alena na hradě. Purkrabí je rozlícen, zvláště když se Pešek dovolává jeho svědectví pro Alenina otce. Alena s Peškem jsou ve strážnici. Císař již chce prozradit císařovninu přítomnost hostům, ale Arnošt doufá ve šťastnou náhodu. A tu mu skutečně purkrabí s nářkem oznámí, že je na hradě jeho neteř a že byla pážetem před císařovou ložnicí. Císařovnina čest je tak zachráněna. Štěpán zatím narazí ve strážnici na Alenu, ta s ním šermuje, ale Karel zarazí boj a vytkne vévodovi, že bojuje s dívkou. Pak na oko propouští Peška ze služby, ale vzápětí ho pasuje na rytíře a dává mu dům v Praze, aby se mohl oženit s Alenou. Zatím se císařovna převlékla a přišla, jako by zabloudila na hrad. Karel ji hned chce doprovodit na Karlík. Tak jsou oba nepříjemní hosté odbyti. Štěpán kromě toho nepochodil ani se svým diplomatickým posláním. Osobnosti českého divadla jsou: j.vrchlický: hippodamie, noc na Karlštejně, l.stroupežnický: zvíkovský rarášek, naši furianti, paní mincmistrová, a.jirásek: jan hus, jan Žižka, jan roháč, lucerna, g.preissová: gazdina roba, její pastorkyňa, f.a.šubert: drama čtyř chudých stěn, f.v.jeřábek: služebník svého pána, syn člověka čili prusové v čechách roku 1757.
Český básník, dramatik, prozaik, kritik a překladatel, vlastním jménem Emil Frída. Nejvýznačnější představitel generace Lumírovců a jeden z největších českých básníků vůbec.
1. listopad 2007
10 042×
443 slov
