Příběh o vztahu umění, morálky a skutečnosti. Malíř Basil Halward maluje obraz svého krásného a bohatého přítele Doriana Graye. Snaží se zabránit setkání Doriana se svým přítelem Henrym Wottonem. Henry Wotton je znám svou špatnou pověstí a názory. Po náhodném setkání Doriena a Henryho je však již vše zbytečné. Dorian je Henrym a jeho revolučními názory přímo okouzlen a nechává se velmi ovlivnit. Henryho názory se úplně rozchází s tehdejší dobou. Nabádá Doriana k úplně jinému způsobu života, než se mu snaží vnutit společnost.
Po dokončení obrazu Dorian z rozčílení, že dokonalý obraz bude stále krásný, zatímco on sám bude stárnout, vyřkne přání, aby stárnul obraz za něho a on stále zůstal takový, jaký je nyní. Dorian si vezme Henryho názory k srdci a utváří si svůj život podle zásad umění, estetický prožitek je pro něj silnější než sám život. Miluje herečku Sibylu z podřadnějšího divadla proto, že její projev na scéně vytváří nové umělecké dílo, když však pozná, že Sibylino umění je velmi průměrné, přestává ji milovat, a tím ji dožene k sebevraždě. Všechny stopy neřestí a posléze i zločinu se objevují na jeho portrétu, zatímco on sám je stále mladý a krásný. Po prvním šoku, že jeho přání se stalo skutečností se brzy vzpamatuje a začne se vrhat do stále rafinovanějších rozkoší včetně požívání drog a užívání si s ženami. Společností je nepochopen stejně jako Henry Wotton a je často kritizován. Není schopen nalézt si přátele a ti lidé, kteří byly dříve jeho přáteli jím nyní opovrhují. Doriana se snaží zabít bratr Sibyly, ale nešťastnou náhodou přichází sám o život a Dorian stále pokračuje ve svém neřestném životě. Po čase je již svým životem natolik zhnusen, že ukáže celou pravdu o obrazu jeho stvořiteli Basilovi Howardovi a poté ho z rozčilení zavraždí. Sám se poté pokusí obraz zničit, čímž zničí pouze sám sebe a umírá se svou pravou podobou, zatímco obraz se zase změní do své původní dokonalé podoby.
24. červen 2008
12 468×
322 slov
