William Saroyan - Lidská komedie

William Saroyan byl mezinárodně proslulý arménsko – americký spisovatel a dramatik, psal divadelní hry, povídky i romány. Začal psát kolem roku 1930.
William Saroyan se narodil v arménské rodině v americkém Fresnu ve státě Kalifornie v roce 1908. Zemřel na rakovinu prostaty v roce 1981, ve dvaasedmdesáti letech, pouhou míli od místa, kde se narodil.
Byly mu teprve tři roky, když mu zemřel otec a matka byla donucena dát děti do sirotčince. V osmi letech se vrátil k rodině do Fresna. Literatuře se začal více věnovat asi kolem roku 1930.
Vyzkoušel si spoustu zaměstnání, byl poslíčkem, telegrafistou, bojoval také na frontě a roznášel i noviny. Všechny tyto zkušenosti později promítl do svých děl, vlastně všechna jeho díla jsou více či méně autobiografická.
Saroyanův talent se poprvé ukázal světu v americko – arménských novinách, v bostonském Haireniku. Roku 1934, ve 26ti letech se po publikování sv první knihy Odvážný mladý muž na létající hrazdě stal ze dne na den literární senzací. V roce 1939 Saroyan získal Pulitzerovu cenu za hru Čas tvého života, tu ale odmítl převzít na základě toho, že komerce by neměla ovládnout literaturu a že
toto dílo není podle něj ani lepší ani horší než všechno ostatní, co napsal.
V říjnu 1943 se pětatřicetiletý William Saroyan a osmnáctiletá Carol Marcusová vzali v Daytonu, ve státě Ohio. Měli spolu dvě děti, Arama a Lucy, ale jejich první manželství po šesti letech skončilo. Nicméně o dva roky později se vzali podruhé, ale opět – a už naposled – se rozvedli.
Saroyan píše velmi lidsky. Jeho hlavní témata jsou touha, víra láska a poctivost, majetek a úspěch pro něj neznamenají nic. Jeho díla ukazují jakousi přirozenou dobrotu všech lidí. Za svůj život publikoval asi šedesát knih, ty byly přeloženy do několika desítek jazyků. Mezi jeho nejznámější díla patří jmenované Odvážný mladý muž na létající hrazdě, Čas tvého života, Jmenuji se Aram, Tati, tobě přeskočilo Lidská komedie, kterou věnoval své matce a další.

Lidská komedie

Kniha Lidská komedie se odehrává v Ithace, v Kalifornii. Ithaka je velmi poklidné městečko, kterého se ale přesto dotýká válka.
Je to taková hodně laskavá a jemná kniha – nikdo není nikým odsuzován, ať už udělá cokoliv – všechny postavy jednají hodně lidsky. Ukazuje vlastně příběh chlapce, který se stává mužem. ve světě který dokonce i uprostřed války se zdá hezčí a bezpečnější než ten náš.
Hlavními postavami jsou Homér Macauley a jeho rodina. Homér má tři sourozence: nejstaršího bratra Marka, který je ale na vojně, sestru Bess a bratříčka Odyssea.
Odysseus je čtyřletý chlapeček, působí dojmem že má rád všechny lidi a všichni mají rádi jeho. Vůbec celá Macaulayovic rodina je velice hodná a laskavá. Otce už nemají, ale jejich matka je úžasná, hodná, chápe své děti a mají k sobě velmi blízký vztah.
Homér Macauley je čtrnáctiletý chlapec. Pochází ze sice skvělé, ale chudé rodiny, proto přijímá místo poslíčka, aby pomohl rodinu uživit. Jeho zaměstnavatel pan Spangler, je jeden z “nejlidštějších lidí” v knize. O Homéra se stará, zajímá a snaží se mu pomoct – stejně jako všem ostatním. Mimo něj u telegrafní společnosti pracuje ještě starý pan Grogan, vysloužilý telegrafista se slabým srdcem, který se rád napije a který si Homéra také velmi oblíbí.
Homér přes den studuje a večer chodí do práce – při doručování telegramů se ale poprvé setkává tváří v tvář se štěstím, ale hlavně se smrtí a tím i s lidskými emocemi.
Nejstarší bratr Marek se na frontě spřátelí s Tobbeym Georgem, sirotkem, se kterým naváže velmi blízký vztah. Vypráví mu o Ithace a o hodných lidech kteří tam žijí a Tobbey získává pocit, jako by Ithaka byla i jeho městem a Macaulayovi jeho rodinou, kterou nikdy neměl. Marek Tobbeymu slibuje, že do Ithaky pojedou spolu a že u nich bude bydlet.
Celá rodina doufá, že se Marek vrátí, ale Marek na vojně padne – ale do domova, který nikdy neměl přijíždí Tobbey, ve kterém se rodině “část” jejich Marka vrací.

Lidská komedie je spíše pocitová než dějová kniha – je to vlídná a bohatě autobiografická kniha. Je tu spousta lidskosti a hlavní hrdinové jednají tak nevšedně a neočekáváně, že to připadá trochu zveličené – to je možná důvod proč se kniha jmenuje Lidská komedie.