Jedná se o divadelní hru - komedii Williama Shakespeara, zřejmě jeho první komedii. Ve hře autor boří středověké církevní dogma vztahu muže a ženy (rytíř a poslušná ženuška). Přiřkne ženě také svobodnou vůli a názor, ženy mohou muži odporovat a mají v díle více prostoru.
Baptista – starší rozvážný muž, otec dvou dcer – Biancy a Kateřiny. Snaží se provdat nejprve svou starší dceru (Kateřinu), ale radši má Biancu, pro její poslušnost.
Bianca – mladá, krásná, romantická dívka. Je mlčenlivá a věčně zasněná. Uchází se o ni tři nápadníci, kterým imponuje, že je křehká a potřebuje jejich ochranu.
Kateřina – je pravým opakem své sestry. Je vzpurná, neústupná, láteřivá a bez něžnosti, mimo konvence. Ve skutečnosti ale není zlá a touží po skutečné lásce, nikoliv jen po milostném vzdychání.
Petruccio – veronský šlechtic, který se rozhodne zkrotit Kateřinu, protože pozná, že není zlá a zkažená. Docílí toho ještě větším překročením norem tehdejší společnosti, než které páchá Kateřina. Dokáže jí tak, že vzpory mezi mužem a ženou nemají smysl. O to, že Kateřinu „umravní“ se vsadí s kamarády.
Lucentio – chytrý vzdělaný muž zamilovaný do Biancy, který se snaží dosáhnout její ruky pomocí drobné lsti s jeho sluhou
Hlavní téma díla je v podstatě hra ve hře. Děj začíná v Anglii, kde hlavní hrdina předehry – dráteník a vandrák, je v opilosti převlečen za šlechtice a když se ráno probudí, je mu k dispozici celý dům služebnictva a herci, kteří mu zahrají hru Zkrocení zlé ženy. Jedná se o žert jednoho šlechtice.
Hlavní děj se odehrává v Itálii v Padově, kde žije zámožný starší pán Baptista, který se snaží provdat své dvě dcery, Biancu a Kateřinu. Kateřina je starší a proto se jí otec snaží provdat jako první, aby nezůstala na ocet. Není to ale jednoduché, kvůli Kateřinině vzpurné a neústupné povaze, která se žádnému nápadníkovi nezamlouvá. Všichni se točí jen kolem krásné, hodné a poslušné Biancy. Ve městě se však objeví Petruccio, který se rozhodne s Kateřinou v podstatě kvůli tučnému věnu a svému vlastnímu egu (je přesvědčen, že Kateřinu zkrotí) oženit. Svatba proběhne a Petruccio odjíždí s Kateřinou na svatební cestu, kde jí udělá ze života peklo, aby si uvědomila, že neustálé spory mezi mužem a ženou nemají smysl. To se mu podaří. Mezitím už Baptista svolí k provdání své mladší dcery Biancy za Luccentia, který se o ní ucházel společně s Hortensiem – oba v převleku za učitele (Luccentio za filozofa a Hortensio za hudebníka). Když se na konci hry tři kamarádi (Petruccio, Hortensio a Luccentio) sejdou, aby se spravili o svých ženách, vsadí se Petruccio se všemi o to, kdo má poslušnější ženu a sázku vyhrává. Dostává také od Baptisty jmění za to, že Kateřinu zkrotil.
Podstatné je, že Kateřina má ve hře poslední slovo a vyrazí všem dech tím, že jí Petruccio nepřiměl k pokornému mlčení, nýbrž jí ukázal, že láska je dialogem dvou lidí, kteří mají ve vztahu rovné pozice.
Jazyk je hovorový, děj je vyprávěn chronologicky. Ve hře se střídají veršované pasáže s textem nevázaným. Případný rým je nepravidelný. Autor užívá ironie, nadsázky, situační komiky, rčení a expresivních (citově zabarvených) výrazů.
Matouš Pilný
30. květen 2013
54 782×
528 slov
