Wolker, Jiří - Pro spravedlnost světa

Vydala Práce , vydavatelství a nakladatelství ROH v Praze roku 1974, 1. vydání, 160 stran.

Pro spravedlnost světa je výbor Wolkerových básní, který uspořádal Vilém Kún. Je rozdělen do čtyř částí.

Z prvních veršů

Wolkerova počáteční tvorba zaznamenává jeho chlapecký radostný pohled na svět bez jakýchkoli chmurných představ. Tyto verše jsou plné optimismu a krás života.
Tam v mlhách krvavých den slunce tuší.
Vy myslíte, že nezasvitne sem?
Ach, věřte jen, a věřte celou duší -
a vírou svou i slunce unesem!
Str. 9

(Ukázka z básně Jitřní píseň)

Z Hosta do domu a z období Hosta do domu
V této sbírce ještě pokračuje Wolkerovo počáteční vidění světa, ale začínají se objevovat i myšlenky na obrození světa. A to například v básni Svatý kopeček, která je mimo jiné ovlivněna i Apollinairem a jeho pásmem.

Svatý Kopečku, kosteli vlající na hoře zelené,
korouhvi této krajiny tiché a svěcené,
spravedlivou sílu, dětské oči a jazyky ohnivé dej nám všem,
ať to, v co věříme dnes, též zítra provedem.
Str. 63

(Ukázka z básně Svatý kopeček)

Z Těžké hodiny
Tyto básně již prostupuje třídní vědomí světa. Wolker ukazuje bídu světa i cestu, jakou je třeba se dát. Nacházíme zde víru v lepší budoucnost lidstva, kterou vybojuje dělnická třída.

Z fabrik a podkroví dělníci jdou,
tvrdost životů jejich jim padla do rukou,
ti všichni krásné sny měli a tíhu jich poznali,
dnes jeřábem zvednou je a vytešou do skály,
to lidé jsou z masa a kostí, tvoření světa dědicové věční,
co krásné sny zabijí tím, že je uskuteční,
nemají dobré srdce jen, ale též dobré pěsti,
protože po světě jdou, ve světě vrou a na světě staví své štěstí.
Str. 92

(Ukázka z básně Balada o snu)

Z Pozůstalosti
Wolkerovy poslední verše jsou ovlivněny jeho vážnou nemocí a vědomím blízké smrti. Jeho pesimistické myšlenky vidíme už v názvech některých básní - Samota, Úzkost, Nemocný, Umírající, Na nemocniční postel padá svět. Avšak i v nejtěžších chvílích myslí na boj dělnické třídy.

Na nemocniční postel padá svět,
však smrt též na ni dýchá z temných zákoutí.
Proč nemohu jít s vámi, soudruzi?
Proč musím umírat, když jsem chtěl padnouti?
Str. 148

(Ukázka z Na nemocniční postel padá svět)