Zamarovský, Vojtěch - Gilgameš

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1976 jako svou 5 129. publikaci

Ilustrovala : Běla Kolčáková
Ilustrace výstižně zobrazují jednotlivé pasáže z knihy, dávný věk, je zde zdůrazněna velikostí postav jejich nadřazenost (např. ilustrace Gilgameše a jeho poddaných – malé postavy při stavbě hradby). Je zde rovněž zdařile vykresleno zlo (boj s nebeským býkem) a ponurost (ilustrace potopy světa s mrtvými lidmi a zvířaty). Veselým dojmem působí ilustrace bohyně Ištar a Gilgameše. Zařazení ilustrací však neodpovídá příslušným příběhům.

Vojtěch ZAMAROVSKÝ
* 5. října 1919, český prozaik a překladatel slovenského původu, všechna jeho díla vycházela současně česky a slovensky.
Autor populárně naučných knih a literatury faktu z oblasti starověkých civilizací, zabýval se starověkými dějinami a kulturou Řecka a Říma (Sedm divů světa, Objevení Tróje, Bohové a hrdinové antických bájí, Dějiny psané Římem, Řecký zázrak, Vzkříšení Olympie), dějinami starověkého Egypta (Slovník egyptských bohů, Jejich veličenstva pyramidy) a Předního východu (Na počátku byl Sumer, Za tajemstvím říše Chetitů). Svým dílem popularizoval práci českých archeologů a historiků.

Místo a čas děje
Jedná se o převyprávění jednoho z nejstarších a největších básnických děl světa – eposu o Gilgamešovi. Gilgameš byl král města Uruku v jižní Mezopotámii, která ležela mezi řekami Eufratem a Tigridem (dnes se jeho trosky jmenují Varka a leží asi 60 km severozápadně od Nasirije v jižním Iráku). Tento epos vznikl v době, kdy toto území obývali Babylóňané, Asyřané a ještě před nimi Sumerové, první historicky známý národ na naší zeměkouli. Doba vzniku tohoto eposu však není známa.

Asyrské tabulky s tímto eposem byly poprvé objeveny ve městě Ninivé(dnešní sever Iráku) v roce 1846 při vykopávkách. Protože byly psány klínovým písmem, trvalo až do roku 1872, kdy došlo k překladu tehdy nalezeného zlomku tabulky. Dalšími archeologickými výzkumy v Mezopotámii a z dalších míst světa se podařilo objevit další nálezy tabulek a společným úsilím vědců v ústavech Evropy a Ameriky došlo k jejich překladu.

Epos o Gilgamešovi je tedy složen ze stovek fragmentů z různých míst a dob i z různých vývojových etap asyrštiny, babylónštiny, chetitštiny a sumerštiny. Některé tabulky dnes už ani neexistují, protože se rozpadly nebo ztratily, ale jejich objevitelé je opsali, takže je známe alespoň z jejich deníků.

Stručný obsah
Gilgameš byl urucký král, který byl ze dvou třetin po matce bohem a z jedné třetiny člověkem po svém otci. Poručil postavit velkou hradbu kolem města Uruk,aby bylo toto město bezpečné proti napadením vojáky nebo lupiči. Po svých lidech chtěl,aby pracovali dnem i nocí a nechtěl znát hranice lidských sil. Když rozkázal malým dětem,aby také vykonávaly těžkou práci na stavbě hradby, obrátil se urucký lid k bohu Anovi, což byl pán uruckého města. Ten se rozhodl jim pomoci,zavolal bohyni Auru (stvořitelka lidí) a požádal ji o stvoření člověka stejně silného jako Gilgameš,ale aby zkrotil srdce Gilgameše ve prospěch lidu. Bohyně Aura tak stvořila muže, který dostal od bohů jméno Enkidu.
Enkidu žil nejdřívě ve stepi jako divoch,až ho objevil lovec, který o setkání s tímto tvorem řekl králi Gilgamešovi. Ten poslal k Enkidovi chrámovou služebnici a po sedmi dnech se z divocha Enkida stal lidský tvor,kterého služebnice zavedla do města Uruk. Zde se utkal s Gilgamešem v souboji u brány svatebního domu. Protože byli oba silní a v zápase rovnocenní, oba si navzájem složili poklony o své síle a stali se z nich nerozluční přátelé. Společně se vypravili bojovat proti obru Chumbabovi, který byl příčinou všeho zla na světě. Přemohli společně i nebeského býka, kterého na Gilgameše seslala bohyně lásky Ištar, neboť Gilgameš si ji odmítl vzít za manželku.

Bohové se obávali jejich neúcty, a proto rozhodli o jejich potrestání tak, že Enkidu dostane zhoubnou nemoc a zemře. Enkidu skutečně onemocněl a za dvanáct dní v horečkách zemřel. Gilgameš se nemohl smířit s jeho smrtí, vydal se k podsvětnímu vládci Nergalovi a tam prosil ducha Enkida, aby se vrátil zpět z podsvětí na zem. Jeho snaha byla ale marná. Uruk navíc zachvátil mor a lidé umírali. Gilgameš se ze zoufalství se obrátil na boha Šamaše, který mu však řekl, že osud lidstva je v jeho smrtelnosti. Gilgameš zatoužil stát se nesmrtelným a vypravil se do země Dilmun (sumerský ráj), kde žil král Utanapištim, aby se od něho dozvěděl, jak dosáhnout věčného života. Překonal strastiplnou cestu přes průsmyk hory Maša až na samý konec země, kde bylo mrtvé moře. Zde se setkal se Siduri, krčmářkou bohů, ale ani ona ho nedokázala odradit od jeho úmyslu věčné nesmrtelnosti. S pomocí převozníka Uršanabiho se dostat přes moře ke králi Utanapitimovi a ten mu vyprávěl následující příběh.

Velcí bohové, mezi nimi sumerský bůh a vládce země Enlil, rozhodli seslat na svět potopu a vyhubit lidstvo. Bůh moudrosti Ea však sestoupil na zem a řekl Utanapištimovi, aby postavil loď a zachoval si tak svůj život. Ten boha poslechl, postavil velkou loď s poklopem a na ni naložil svůj majetek, rodinu a příbuzné, zvířata a všechny řemeslníky. Potopa přišla, trvala šest dní a sedm nocí, veškeré lidstvo pohltilo bahno.Sedmý den se moře utišilo a Utanapištim mohl přistát s lodí u hory Nisir, která vrcholem vyčnívala z vln. Pustil všechno živé z lodi do čtyř světových stran a ulil bohům obětní nápoj. Bohové vystoupili z nebes a bůh Enlil dovedl Utanapištima a jeho ženu do země jménem Dilum a daroval jim život.

Gilgameš vyslechl tento příběh a chtěl udělat nějaký skutek, aby mu bohové darovali také život. Utanapištim rozhodl, aby šest dní a sedm nocí nespal, to se však Gilgamešovi nepodařilo splnit. Vrátil se tedy s převozníkem do města Uruk s přesvědčením, že ten, kdo je člověk, nemůže najít věčný život. Převozník mu vysvětlil, že on vykonal velké dílo v tom, že postavil nesmírnou hradbu k zabezpečení svého lidu a tím si zachoval věčné jméno a stal se tak nesmrtelným hrdinou.

Titulní postavou tohoto eposu je Gilgameš, urucký král a tvrdý vládce svého lidu. Přesto byl celé generace opěvován lidmi Mezopotámie. Druhým hlavním hrdinou je Enkidu, druh Gilgameše. Byl stejně silný,ale přitom dobrého srdce. Další důležitou postavou v tomto eposu je Utanapištim, hrdina potopy světa, jeho jméno znamená v překladu „ten, kdo našel život“.