autor: Sophie Ranaldová
nakladatelství: COSMOPOLIS
rok vydání originálu: 2014
překladatel: Kateřina Elisová
rok českého vydání: 2015
V poslední době mi připadalo, že čtu samé detektivky, naučné knihy nebo knihy historické, a tak jsem si o tom promluvila se svojí maminkou a ta mi doporučila tuhle knihu se slovy: „Jsi přeci žena...:D“ Tak jsem se tedy podívčila a půjčila si ji v knihovně.
Když jsem ji uviděla poprvé, zakoulela jsem očima. Její obálka měla přesně to, co jsem si myslela, že by kniha rozhodně mít neměla. Tak třeba, byla růžová, měla na sobě spoustu srdíček a amorů a úplně uprostřed ženicha a nevěstu. Velká rána pro moje ego drsňačky.
Ale vzchopila jsem se a přečetla ji. Teď jsem moc ráda, že jsem to udělala, protože i navzdory její obálce to nebyla zas taková lovestory, jak jsem čekala.
Příběh Pippy a Nicka se mi zamlouval hlavně proto, že to bylo inspirováno skutečnými příběhy (jak jsem se dočetla na konci) a řešily se tam skutečné problémy, které situace přinášela.
Přijde mi, že Pippa není jen tak obyčejná dívka. Velmi se liší od jejích kamarádek, kteří jsou svatbou doslova unesené. Ona si přeje malou svatbu a je přesvědčená o tom, že Nick to cítí stejně. A proto je pro ní velký šok, když zjistí, že on plánuje obří svatbu se spoustou příbuzných. Myslím, že od té doby se to všechno začalo kazit.
Její budoucí tchyně je na ní nepříjemná, nemůže stále najít ty správné svatební šaty a k tomu má problémy v práci. Zaměstnání šéfkuchaře se moc často v knížkách nevidí a tak jsem měla radost, když jsem na to narazila.
I když to nerada přiznávám, tak tahle kniha mi umožnila podívat se do úplně jiného světa než na jaký jsem zvyklá. Muži jsou tam romantici a holky se nechtějí vdávat. To je mi ale svět na ruby.
Doporučila bych ji ženám, co rádi čtou podobnou literaturu a taky bláznivým nevěstám. :D
Lea Kreisingerová
(Sissi Jones)
Lea Kreisingerová
6. duben 2016
2 078×
325 slov
