Marie Sklodovská se narodila roku 1867 ve Varšavě. Ve svých 18-ti letech usiluje za jediným cílem-za vědou. V rodném Polsku však mají ženy zakázáno studovat na vysoké škole. A proto chce Marie do Paříže, kde by mohla studovat na univerzitě Sorbonně. Má to ale háček! Je chudá a tak si musí na studie vydělávat, jako domácí učitelka, stejně jako její sestra Broňa. Avšak plat učitelky je nedostačující a Marie se rozhodne, že si najde místo vychovatelky v bohaté rodině. A tak se také stane. Broňa odjíždí na Sorbonnu za cílem lékařky a Máňa do rodiny Zemiňských. Zde se seznamuje se 17-ti letou, milou, ale poněkud jednoduchou Broňkou a s tlustou a věčně ospalou Andžou. Seznamuje se i s jejich starším bratrem Kazimírem, který studuje ve Varšavě. Kazimírovi se Marie zalíbí, protože je nejen vzdělaná, ale i hezká. Kazimír se chce s Marií oženit. To se však nelíbí rodičům Zemiňským, protože nevěsta je sice chytrá, ale také chudá jako kostelní myš. A tak ze svatby sejde. Každý měsíc posílá Marie peníze sestře Broně do Paříže, aby měla z čeho žít a studovat. Po 6 letech umdlévající práce domácí učitelky se vrací do Varšavy, načež obdrží dopis od sestry Broni, která se mezitím vdala za Kazimíra Dluského a usadila se v Paříži, která Marii píše, aby na nic nečekala, popadla kufry a odjela do Paříže. Za několik týdnů odjíždí Máňa v odřeném kabátě, se starou brašnou a balíčky do Paříže. Tam se plna radosti setkává se sestrou u níž bude bydlet a se švagrem, jehož dosud znala jen ze svatební fotografie. Marie studuje na Sorbonně, poslouchá přednášky a je šťastná. Je tu však problém. Cesta do školy trvá téměř 2 hodiny. Marie musí šetřit jak penězi, tak i časem. Proto se přestěhuje do Latinské čtvrti nedaleko Sorbonny. Její obydlí není o moc větší než tabatěrka. Na měsíc má 100 franků, a tak často zapomene na jídlo. I přesto, že je chudá a hladová, má výborný prospěch a obdrží stipendium, které je sice nevelké, ale i tak se Marie pokouší dostudovat. Společnost vznesení domácího průmyslu jí svěří průzkum magnetických vlastností různých druhů oceli. Máňa je za tento úkol ráda, avšak nemá místo, kde by pracovala. V myší dírce, ve které bydlí, nemůže postavit potřebné přístroje. O místo, kde by mohla pracovat se postará profesor Stanislav Kovalský, přes něhož se Marie seznámí se slavným fyzikem Petrem Curiem. Petrovi se Marie nejdřív nezdá, ale pak se mu přece jen zalíbí, když zjistí, že si s ní má o čem povídat. I Máně je Petr sympatický, ale rozhodne se, že už se nikdy nezamiluje. Celá rodina včetně Dluských, kterým se narodila dcera Helenka, naléhá na Máňu, aby si vzala Petra. Marie nechce. Myslí si, že její povinností je dostudovat a vrátit se k tatínkovi do rodného a přece tak zuboženého Polska. Po několika týdnech se však přece jen vdá za Petra Curieho. Za dva roky se mladému páru narodí dcera Irena. Marie chodí denně do laboratoře a bádá. Zkoumá oceli a zjistí, že ze smolince vycházejí jakési zvláštní paprsky. Marie a Petr si myslí, že by mohli objevit nový prvek, o němž nemá lidstvo ani potuchy. O prázdninách přivezou Marii 10 metráků smolince. Trvá celé čtyři roky než získá nový kov, který pojmenuje radium. Potřebuje na to 80 metráků smolince, z nichž za 4 roky tvrdé práce získá 1 gram čistého radia. Tento objev přinese lidstvu velký užitek. Po objevení radia začíná Marii období slávy, jakou před tím ještě žádná žena nezažila. Manželé Curieovi obdrží nejvyšší ocenění-Nobelovu cenu. V roce 1911 obdržela Marie Nobelovu cenu znova. Tentokrát sama. Petr Curie zahynul při pouličním neštěstí roku 1906. vyznamenání se hrnou ze všech stran. Marie se však slávě vyhýbá. V roce 1934, v 67 roce svého podivuhodného života umírá. Její sourozenci Broňa a Josef nasypali na její hrob trochu polské zeminy. Tak odpočívá pod vrstvou rodné země, po boku toho, jejž milovala a s nínž žila, po boku Petra Curieho.
16. září 2007
4 942×
656 slov
