Zpěvy staré Číny

Přečetla jsem sbírku básní Zpěvy staré Číny. Nejčastěji se zde vyskytovaly básně od Li Pa, Tu Fa a Wang Weje. V knize byli však básně i od Konfuciuse i od neznámých autorů. Mezi tvůrci bylo zastoupeno i poměrně dost žen, což mě mile překvapilo. Básně do češtiny přeložil Bohumil Mathesius z překladů z angličtiny,němčiny a latiny,protože on sám čínsky neuměl. Kniha je doplňována texty a básněmi českých spisovatelů a básníků (např. od Olbrachta či Hrubína ),kteří zde tak vyjadřují svůj názor na Mathesiův překlad i na Mathesia samotného. Tito kritici mnohokrát zmiňují, že Mathesius si k překladu básní přidal tolik svých myšlenek a natolik je změnil, že jsou to již jeho básně. Jestli je to však pravda, já samozřejmě nemohu posoudit.

Básně jsou rozděleny do tří částí, v nichž se nadále dělí podle autorů.

Básně se nejčastěji zaobírají pitím vína,přáteli, smrtí a válkou, vítězstvím a porážkou, samotou a lenností. Přemýšlejí, co si člověk myslí, když je opilý či o smutku nad odchodem blízkého. Nadávají na krutou vládu a na císaře. Další snějí o své vzdálené lásce. Nejčastěji se zde opakují slova jako víno, džbán, měsíc, luna, kůň, srdce, číška, vítr, noc nebo stín. Překvapilo mě mnohokrát se opakující spojení Mléčná dráha. Stáří symbolizovalo neštěstí a smutek a mládí štěstí a radost. Básně byli velmi smutné, osamělé a nešťastné, ale zároveň i přemýšlivé.

Na koncích básní autoři často píší o dalších setkání, myšlených i po smrti. V básních se často vyskytují otázky, přirovnání a personifikace.

Básně se zaobírají nestálostí a pomíjivostí lidského života. Vyjadřují přesvědčení, že pokud se nic nevede je nejlepší to zapít vínem. Básně jsou celkově plné myšlenek o nesmyslnosti lidského počínání.Lidský život je nedokonalý. Lidské starosti o své zabezpečení jsou nesmyslné. Člověk by se měl soustředit na život následující. Život je líčen jako nejistý a krutý. Pokud si však něco můžeme užít, užijme si to dnes, protože zítra to už nemusí být možné. Člověk je jako individualita ničím. Něco alespoň trochu významného může vytvořit jedině velká skupina lidí.

K čemu je bohatství a moc? Proč se o něco starat a kam spěchat? Mít svou minimální jistotu a k tomu spoustu volného času je mnohem důležitější.

Proč si plánovat budoucnost? Život se stejně nevyvíjí podle představ a tak je lepší brát vše, jak přijde.

Básně jsou za sebou dobře uspořádány, tím myslím že po velké skupině „truchlivých“ básní, přichází na řadu optimistická rozjasňující báseň, která posmutnělého čtenáře oživý. Tyto, pro knihu netypické, básně čtení odlehčují a symbolizují, že život přece jen není tak neútěšný.

Probouzím se opilý za jarního dne

Je lidský život krátký sen -
Proč tedy se tím trápit jen ?
Jsem po celý den opilý.
U krčmy v trávě usnu na chvíli
a probudím se, hledím zahradami:
pták křičí někde mezi křovinami.
- Prosím tě pěkně:
večer je či ráno,
podzim či jaro?
Slavík jarně zpívá -
jsem dojat, chci si povzdychnout.
Zalezu tedy zase ve svůj kout,
zpívám si ,zpívám,
k nebi líc:
při džbánku vína
čekám na měsíc.

A kde je starost?

LI PO

Jako nej-báseň jsem si vybrala báseň „Probouzím se opilý za jarního dne“ od Li Pa. Báseň je pro knihu typická, protože je v ní obsažena většina myšlenek, jinak vyjádřených samostatně . Vyskytuje se zde opilectví, samota, víno, měsíc, nějaká krčma a zároveň mnoho otázek. Báseň vyjadřuje názor celé knihy, a to že lidský život je pomíjivý a krátký. Nemá smysl nic dělat, a proto je nejlepší pít a opít se. Život tak uteče velmi rychle.Protože nezáleží na čase, nikam se nespěchá. Ke štěstí stačí víno a zpěv ptáků. Je citově roztoužený. Čeká ve svém koutku, přitom zpívá,pije a čeká na měsíc. Připadá mi, že slovo měsíc zde symbolizuje něco jako posmrtný život, který už bude mít smysl. Poslední věta shrnuje celou báseň. Když nic neděláš, nemáš starosti a jsi šťastný.

Nevím zdali jsou použitá slova myšlena ironicky, ale pokud ne má Li Po velmi pohodlné názory. Mezi básnické prostředky patří EPIZEUXIS a OXYMORÓN.Báseň se většinou rýmuje pravidelně.
Kniha byla plná názorů a myšlenek, se kterými nemohu souhlasit. Jsou to postoje týkající se životního stylu a přístupu k životu. Bohužel se nemohu rozhodnout,zda byly myšleny tak,aby poukazovali na nesprávnost takovéhoto chování, anebo opravdu mají zastávat tyto názory. Nicméně anebo právě proto byla kniha zajímavá a zaujala mě.