Albrecht z Valdštejna

Václav Albrecht Eusebiuse z Valdštejna. Tak se jmenoval celým jménem Albrecht z Valdštejna, který pocházel z větve starobylého českého panského rodu. Narodil se 14. 9. 1583 na tvrzi v Heřmanicích nad Labem. Dospělosti se také dožily jeho dvě sestry – Marie Bohumila a Kateřina Anna. Ve svých deseti letech mu zemřela matka a po dvou letech i jeho otec. Za jeho opatrovníky byl zvolen Jindřich Slavata z Chlumu a Košumberka a Albrechtův strýc Karel z Valdštejna na Poličanech. Dostalo se mu výchovy v duchu Českobratrské víry. Studoval na Luteránském gymnáziu Goldbergu ve Slezsku a na protestantské akademii v Altdorfu. Ve svých dvaceti jedna letech odešel s vojskem na turecké bojiště do Uher. Po uzavření míru v roce 1606 byl propuštěn s hodností plukovníka českých stavů. V roce 1609 se oženil s Lukrécií Nekšovou z Kandela.Tento sňatek ho zařadil mezi nejbohatší moravskou šlechtu. V roce 1617 financoval vlastní vojenskou hotovost pro tažení do Furlandska. Během Stavovského povstání v roce 1618 přešel na stranu císařských. Majetek, který získal v Pobělohorských konfiskacích, obratně investoval do vybudování pevného a ekonomicky slibného Dominia na Frýdlansku a Jičínsku. 7. září 1622 císař povolil Valdštejnovi užívat rodové jméno Dvorský Hrabě „ z Valdštejna a Frýdlantu“. 7. září 1623 si Valdštejn zvolil nové rodové heslo knížat z Frýdlantu INVIDIA (což znamená „navzdory závisti“.

Valdštejn byl jmenován vrchním velitelem císařských vojsk a povýšen na říšského knížete. 12. března 1624 císař povýšil Valdštejnovi doménu na Frýdlantské Knížectví. Genialita jeho vojenské kariéry nebyla dána jen výjimečnými strategickými schopnostmi, ale hlavně na svou dobu nevídaným ekonomicko - politickým myšlením. Jako jediný rozpoznal, že armáda musí být zajištěna nejen penězi, ale především bezchybně fungujícím hospodářstvím. Jen z této pozice je možné ovládnout nejen armádu, ale i získat politickou moc. V roce 1625 během měsíce naverboval pro císaře 20 000 vojáků, s nimiž pak vítězně projel celou Evropou. V listopadu 1627, při cestě ze Zaháňského panství do Jičína se Valdštejn zastavil na Frýdlantském panství. V dubnu roku 1628 byl Valdštejn jmenován „ generálem Oceánského a Baltského moře“.

V roce 1630 císař poprvé podlehl nátlaku německých knížat a zbavil Valdštejna vrchního velení armády. V roce 1631 císař na základě neúspěchů na bojištích povolal znovu Valdštejna do čela armády. V bitvě u Lützenu 16. listopadu 1632 byl bitevním heslem valdštejnských vojsk „Ježíš a Maria“! Švédský král Gustav Adolf byl mrtev, vévoda zvítězil. V roce 1633 nepřátelé Valdštejna plánovali spiknutí. Dne 25. února byl Valdštejn i se svými důstojníky úkladně a zrádně v Chebu zavražděn. Za dob vévody Valdštejna Frýdlantské panství patřilo mezi nejbohatší a nejrozvinutější oblasti nejen v zemi, ale i v Evropě. V pozdějších dobách Frýdlant tohoto úspěchu a této slávy už nikdy nedosáhl.