Anežka Přemyslovna

Anežka se narodila roku 1211 a do svých osmi let byla vychovávána v cisterciáckém klášteře ve slezské Třebenici, který byl založen svatou Hedvikou a pak v tehdy novém klášteře českých panen premonstrátek v Doksanech. Ve svých osmi letech byla Anežka zasnoubena se synem a zároveň nástupcem císaře Fridricha II. Jindřichem. V královských rodinách bylo zvykem, že dětská snoubenka byla vychovávána v rodině budoucího manžela, ale jelikož se Fridrich II. po zvolení jeho syna za římského krále vrátil zpět na Sicílii, byl Anežčiným pěstounem vybrán Leopold Babenberský. Do jeho rodiny byla poslána krátce po zásnubách v roce 1219. Přemysl Otakar naléhal, aby byl sňatek uzavřen v té době bylo Anežce 14 let a na sněmu v Ulmu mladý Jindřich řekl, že si Anežku nikdy nevezme. Roku 1225 byla Anežka poslána zpět ke svému otci. Dalším jejím uchazečem byl Jindřich III. anglický král, ale toho sama odmítla. Později ji požádal o ruku opět Jindřich a po něm dokonce i Fridrich II., který si nejspíš chtěl upevnit přátelství s Přemyslem Otakarem.

Roku 1231 daroval král Václav Anežce místo u řeky, zde potom založila Klášter sv. Františka. Tento klášter byl první gotickou stavbou u nás. O svatodušních svátcích roku 1234 vstupuje do kláštera klarisek „ Na Františku“ (řád sv. Kláry byl ženskou obdobou řádu sv. Františka). Anežka poznala učení sv. Františka od tzv. menších bratří, kteří v té době již působili v Praze. Dodržoval učení sv. Františka a svůj život vedla v chudobě. Špitál založený při klášteru se stal místem, kde se pomáhalo chudým a nemocným.

Potom se Anežka snažila o reformu řádových pravidel. Ta měla být ve františkánském duchu. V této myšlence jí podporovala i sv. Klára. Anežka žádala pro svůj klášter o potvrzení výsady chudoby a o schválení návrhu na úpravu platné řehole. Papež Řehoř IX. potvrdil privilegium chudoby, které bylo již uděleno Klářinu klášteru, ale pro řád se jí nepodařilo zachránit zásadu chudoby a ani se jí nepodařilo prosadit návrh na úpravu platné řehole. Později se obrátila na nástupce Řehoře Inocence IV., ale i ten její návrh zamítl. Anežka později pomáhá i svému synovcovi Přemyslovi Otakarovi II. Roku 1277 přijímá do svého kláštera svou praneteř Kunhutu, ta se měla stát ženou Rudolfa Habsburského. 26. srpna 1278 Přemysl Otakar II. zemřel v bitvě u Durnkrutu. Nastává období bídy, které Anežka překoná. Poskytne útočiště královně vdově Kunhutě po jejím útěku z vězení Oty Braniborského.

Anežka zemřela 2. března 1281. Stala se patronkou Přemyslovců a poslední Přemyslovna Eliška se v roce1328 pokusila o její kanonizaci, ale to se jí nepovedlo. Podobné úsilí vzniká v 17. století, jehož oporou je vlastenecká touha lidí jako byl Balbín a jiní, ale ani to nedošlo k úspěchu. V roce 1874 byla Anežka Česká beatifikována zásluhou kardinála Schvarzenberka. Až v roce 1989 byla papežem Janem Pavlem II. svatořečena.

Seznam pramenů: X-Egem, Královny a kněžny české, Praha 1996
Bohemia Sancta, Životopisy českých světců a Přátel božích, Praha 1990
kolektiv, Dějiny českých zemí I., fortuna 1995
Dějiny zemí koruny české, pc cd