Antické Řecko

Přírodní podmínky

Nejstarší evropské civilizace a státy se vytvořily v egejské oblasti. Střídají se tu mírné a deštivé zimy s horkými a suchými léty. Krajina je hornatá. Zdejší řeky nemají mnoho vody. Na Krétě dokonce některé řeky v létě vysychají. Proto bylo třeba při zakládání sídlišť dbát na to, aby byl v blízkosti vydatný vodní zdroj.

Zemědělství

Znalost zemědělství se do egejské oblasti dostala z blízkého východu. Hornatá krajina poskytovala obyvatelům jen velmi málo zemědělské půdy. Přesto se zde pěstovala pšenice, ječmen, luštěniny, fíky, ovoce, později i olivy a vinná réva. Olivy byly používány zejména k výrobě oleje. Chovaly se zde převážně kozy a ovce. Důležitým zdrojem obživy byl i rybolov, někdy doplňovaný lovem vysoké zvěře, kanců či ptáků.

Obchod

Kromě dřeva se dováželo zlato, stříbro a cín, vyvážel se vzácný mramor, hrnčířská hlína a železo.

Společnost

Nejpočetnější vrstvu obyvatelstva tvořili zemědělci. Kromě zemědělských prací se zabývali také řemeslem a obchodem. Vyváželi hotové výrobky a ovčí vlnu. Obyvatelstvo se rozdělovalo na panovnické vrstvy, úředníky,zemědělce a řemeslníky.

Život v Řecku

Odívání a úprava hlavy

Vlasy si Řekové stříhali nakrátko, zato bylo běžné nosit plnovous. Dlouhé vlasy si Řekyně stahovaly do uzlu v týle. Ve starověkém Řecku se lidské tělo stalo ideálem harmonie a krásy. Sochaři velmi často zobrazovali lidské tělo v nahotě, která dovolovala bohům obdivovat se bytosti stvořené podle jejich obrazu. Vše mělo svůj řád, uspořádání, proporce, symetrii a vhodnost. Stejným zákonům podléhal i oděv. Šířka látky byla dána šířkou tkalcovského stavu; nestříhala se ani nesešívala, byla pouze vertikálně řasena do záhybů. Nejstarší typ se upravoval z vlny, ale byl velmi těžký. Později byl vystřídán jemným plátnem. Tento oděv se nazýval chyton, byl na rameni sepnutý sponou a nosili jej pracující, mládež i starci, ženy i bojovníci. Homér jej popisuje jako jemnou bělostnou velkou řízu,s krásným zlatým pásem. Šaty se nosily na nahém těle.Sandály s proplétanými řemínky na kožené podešvi vyráběli řemeslníci, neboť doma chodili chudí i bohatí většinou bosi. Na ochranu proti slunci a nepřízni počasí se nosil široký klobouk. Již v antice měly barvy svůj symbolický význam, například bílá barva byla vyhrazena aristokracii, černá, purpurová, tmavě zelená, a šedá smutku.Oblíbená byla žabí zelená nebo jablková zeleň, hyacintová a šafránová.

Bydlení

Jádrem řeckého domu byla velká obdélníková místnost s předsíní, krbem a otvorem ve stropě, kterým odcházel kouř. Byla vyhrazena pouze mužům. K ní přiléhal vnitřní dvorek s obytnými místnostmi a část domu určená ženám. Později se začaly stavět domy, které měly ústřední dvůr se sloupořadím okolo. Jen výjimečně byly domy vybaveny koupelnou. Řekové však mohli docházet do veřejných lázní.

Jména

Mnohá řecká jména nosí lidé u nás, i když často hodně počeštělá. Nejbližší je:
Filip, Helena - zářivá/ý
Alexandr(a), Petra - skála
Petr - Kámen
Veronika - Nositelka vítězství
Jiří - rolník
Ondřej - statečný
Štěpán - věnec
Kateřina - čistá
Irena - mír

Stolování

Řekové u jídla neseděli. Jedli vleže na levém boku opřeni o loket, pravou ruku měli volnou, aby si mohli podávat jídlo ze stolu. Před jídlem si hodovníci pečlivě myli ruce, protože neznali jídelní příbory. Jen na nabírání omáček někdy používali lžíce. Jídlo nosili na stůl otroci. Někdy přinesli rovnou celý prostřený stůl. Při hostinách zpívali pěvci za doprovodu lyry. Běžné jídlo Řeků bylo prosté. Jeho základ tvořily obvykle obilné placky, k nim měli kousek sýra, cibuli a olivy, ovoce. Řekové měli v oblibě víno, ale nikdy nepili víno čisté, to považovali za barbarský zvyk. Vždy ho ředili vodou.

Vzdělávání

Od sedmi let chlapci navštěvovali soukromé školy. Státní školy v Řecku nebyly. Žáci se ve škole učili číst, psát, počítat a kreslit a četli díla slavných básníků. Od dvanácti let se učili zpívat, tančit a hrát na nějaký hudební nástroj (na lyru nebo na píšťalu). Chlapci se cvičili také po tělesné stránce, a to v pětiboji, který sestával ze skoku do dálky, běhu, vrhu diskem, vrhu oštěpem a zápasu. Asi od šestnácti let mohli pokračovat ve studiu na gymnáziích. Konaly se tu přednášky řečníků a jiných vzdělaných mužů. Dívky na rozdíl od chlapců zůstávaly doma a učily se domácím pracím, zpěvu a tanci.

Náboženství, báje, pověsti

Stará božstva sídlila v pohoří Olymp. Nejdříve vládl Chaos - Prázdnota. Pak se objevila Země - Gaia, jež je sama bohyní a Erós - Láska. Chaos měl dvě děti, Ereba - boha věčné tmy - a Noc. Země zrodila Nebesa (Úranos) a Hory. Spolu s Úranem přivedla na svět Oceány a Titány (nejmladší z nich je Kronós), Kyklopy a tři storuké a padesátihlavé obry Giganty. Úranos se za své děti styděl a uvěznil je v hlubinách země. Kronos ho z pomsty zmrzačil. Z Úranovy krve se pak zrodili další bohové a bohyně, jako např. Afrodita - bohyně lásky. Kronos se oženil se svou sestrou Rheiou a měl s ní mnoho dětí. Jedním z nich byl Zeus, který když dospěl, zbavil svého otce trůnu. Zeus prožil mnohá milostná dobrodružství a zplodil celou řadu bohů a hrdinů. Ze své hlavy zrodil Athénu, bohyni rozumu a ochránkyni měst.

Nejznámější pověstí je pověst o Europě do které se zamiloval vládce bohů Zeus. Proto na sebe vzal podobu krotkého býka a když si získal důvěru Europy natolik, že si sedla na jeho hřbet, vrhl se do mořských vln a doplaval s ní až na ostrov Krétu. Tam s Europou zplodil několik dětí. Po Europě byl pojmenován pojmenován jeden světadíl - Evropa.

Dalšími velmi známými pověstmi jsou pověsti o Daidalovi a Ikarovi, Minotaurovi a Theseovi.

Nejznámější řečtí bohové

Zeus - vládce bohů,
jeho manželka Héra - ochránkyně manželství a rodinného krbu,
Afrodíta - bohyně lásky a krásy,
Pallas Athéna - bohyně moudrosti (Pallas znamená vítězná; vyhrála spor s Poseidonem o Athény),
Poseidon - bůh moře,
Démétér - bohyně úrody,
Asklépios - bůh lékařství,
Apollón - bůh lékařství, poezie a věštění,
Artemis - bohyně lovu a zvěře,
Dionýsos - bůh vína a divadla,
Arés - bůh války,
Hermés - bůh poutníků,
Hefaistos - bůh ohně,
Diké - bohyně spravedlnosti.