Atentát na Heydricha

1) Kdo byl Heydrich
2) Heydrichiáda
3) Českoslovenští příslušníci ve Velké Británii
4) Přípravy na atentát
5) Atentát
6) Teror po atentátu
7) Úkryt atentátníků a jejich smrt

Reinhard Heydrich se narodil roku 1904. Byl německým nacistickým činitelem, generálem hitlerovské policie a SS, šéfem RSHA, který byl zřízen roku 1939, aby koordinoval činnost všech represívních orgánů NDSAP a nacistického německého státu. 27. září 1941 byl jmenován zastupujícím říšským protektorem Čech a Moravy. Byl pověřen úkolem zlikvidovat národní osvobozenecké hnutí, narůstající po nacistickém přepadení SSSR.
S jeho příchodem začíná doba nejkrutějšího teroru za německé nacistické okupace, zvaná heydrichiáda, která byla nejvíce vystupňována po jeho smrti. Heydrich vyhlásil v zemi stanné právo, které vešlo v platnost hned 28. září 1941. Bylo nazývané též krvavý teror a padly mu za oběť stovky vlastenců.
Po vlně Heydrichova teroru se československá exilová vláda pokusila vzkřísit domácí vojenské organizace. V noci z 28. na 29. prosince 1941 přistály tři paraskupiny vyslané z Anglie na území protektorátu. Z nich první dva - Silver A a Silver B - měly navázat přerušené spojení mezi Londýnem a domovem a pracovat především zpravodajsky. Třetí - Anthropoid - dorazil s úkolem nejvážnějším - provést atentát na Heydricha.
Tímto úkolem byli pověřeni rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Záhy znali Heydrichův denní režim, jeho zvyklosti. V zasvěcených kruzích domácího odboje však už tušili, co se chystá, a byly pochybnosti o účelnosti atentátu a obavy z následků. Londýnská vláda se k námitkám téměř nevyjadřovala a ministerstvo národní obrany trvalo na rozkazu, který Gabčík a Kubiš chtěli jako vojáci splnit.
Ve středu 27. května 1942 se k zatáčce tehdejší Kirchmayerovy třídy přibližovali dva cyklisté. Podle plánu měl Heydricha a jeho řidiče zastřelit Gabčík, Kubiš zůstal v záloze. Jejich zdejší stateční pomocníci jim dávali znamení tak, jak se Heydrich blížil k místu, kde se měl zastavit navždy. Zatímco generál policie sjížděl Kirchmayerovou třídou, Gabčík nacvičenými pohyby připravil k palbě samopal, který měl ukrytý v aktovce. Odkrytý mercedes v zatáčce, jak předpokládali, zpomalil. Gabčík vkročil do jízdní dráhy a stiskl spoušť. Avšak zbraň mlčela. Než se Heydrich stačil vzpřímit a vytáhnout pistoli, zasáhl Kubiš, který k autu hodil bombu.
Poté se oběma podařilo uprchnout.
Přes veškerou snahu nacistických lékařů Heydrich atentát nepřežil. Zemřel 4. června 1942. Jeho prozatímním zástupcem byl jmenován K. H. Frank. Vyhlásil na území druhé stanné právo a začal schvalovat první vraždy. Teror, který okupanti v čele s Frankem rozpoutali, neměl do té doby u nás podoby. Nejhrůznějším činem bylo vyhlazení obcí Lidice a Ležáky. Pod záminkou údajného styku dvou zdejších rodin s pachateli atentátu byli zde muži zastřeleni, ženy odvezeny do koncentračních táborů a děti dány k převýchově. Poté byly vypáleny a srovnány ze zemí. Tato akce vyvolala téměř po celém světe vlnu odporu proti německému fašismu.
Pachatelé atentátu a další českoslovenští parašutisté se zatím ukrývali v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. 16. června se na četnické okresní stanici v Benešově objevil rotmistr Karel Čurda. Ačkoliv byl jedním z československých paravýsadkářů, oznámil, že může dát pokyny k vypátrání pachatelů atentátu na Heydricha. 18. června byli parašutisté obklíčeni čtyřmi sty příslušníky SS. Dostali příkaz, který nesplnili - chytit atentátníky za každou cenu živé. Esesáci zahájili kulometnou palbu z podkroví blízkého gymnázia a z oken obchodní akademie. Parašutisté však hájili své pozice do posledních sil. Po hrdinném odporu, chvíli před vniknutím gestapa do katakomb, se zastřelili.