Baroko a život v baroku

Život šlechty

Šlechta byla nejmocnější a vládnoucí skupinou společnosti.Šlechta žila v nádherných zámcích a palácích,které měli i sto místností.Sice byly překrásné ,ale působily chladně a neosobně.Tyto zámky byly zdobeny: závěsnými,textilními obrazy(tapisériemi a gobelínami),na stropech byly štuky-květy,listy,ornamenty ,či figurky .Nelitovali peněz na zlato,stříbro,mramor a drahé kovy.Nosili překrásné šaty bohatě zdobené a pořádali velkolepé slavnosti s bohatě obloženými stoly.Šlechtě byla za vzor šlechta francouzská.Šlechta sedala na masivní nábytek.V Baroku se objevily nové druhy nábytku jako třeba komody,sekretáře,prádelníky a kredence.Stoly,židle i podpěry nebes u postelí bývaly často šroubovitě zatočené (tordované).

Stále více se objevoval čalouněný nábytek.U chudších šlechticů se používalo cínové nádobí u těch bohatších módní stříbrné soubory,české sklo-čiré s řezanými ozdobami nebo bílé s pestrými malbami.U nejbohatších bývaly zlaté poháry,slánky i misky.Na zámcích převažovaly masivní stoly pro početné rodiny,které byli pokrývány bílými ubrusy či dokonce koberci.Měli rádi raky,ryby a zvěřinu.Na šlechtických stolech byly novinkou exotické nápoje-káva,čaj a čokoláda.
Téměř každý rod rozmnožil svou sbírku portrétů předků o další obrazy.

Šlechtická rodina

Šlechtická rodina byla většinou početná.Rodiny tvořily rody udržované po mužské linii.Všichni mužští členové rodiny měli své povinnosti-různé zemské,státní či dvorské úřady,sloužili ve vojsku nebo v diplomacii.Pokud se šlechtic rozhodl pro veřejnou činnost,bývalo jeho hlavním cílem získat významné postavení u vídeňského císařského dvora.Každý člen šlechtické rodiny musel také dodržovat přísná pravidla společenského chování a čest rodu.V barokní době probíhal úpadek rytířského stavu.Rody chudly,tvrze se rozpadaly a rytíři často splývali se zemědělským obyvatelstvem nebo bojovali ve vojsku.V panském stavu rychle přibývalo cizinců.Všechny panské rody se snažily vybudovat velké pozemkové majetky.Šlechta v čele s panovníkem a církev tvořili barokní společnosti vládnoucí skupiny.Každý rod měl svůj znak-erb.K nejmocnějším a nejbohatším rodům patřili Černínové,Kinští,Žerotínové,Lichtenštejnové. Nejbohatší z českých pánů byl jihočeský Eggenberg,který měl 3000 – 4000 osedlých.

Výchova mladých šlechticů a šlechtičen byla od útlého věku založena na přesvědčení,že jsou něco víc než ostatní.Museli dodržovat přísná pravidla společenského chování.
Zábavy šlechty

Šlechta věnovala zábavě mnoho času.Hosté zůstávali často i několik dnů.Jednotlivé rodiny mezi sebou soupeři v přepychovém jídle,množství služebnictva a slavnostních šatů.Plesy byly oblíbené pro dámy zatímco páni si oblíbili hony.Stali se jejich nejoblíbenějším zábavou.Největší společenskými událostmi pro šlechtu byly korunovace a dvorské slavnosti.Vedle toho se šlechtici věnovali i sportu,míčovým hrám,bruslení,jízdě na saních,a především jízdě na koni a šermu.Šlechtici se ale zabývali i uměním.Takřka všichni hráli na hudební nástroj.Šlechtičny malovaly nebo vyšívaly.

V české barokní hudbě se spojila tradice lidové písně s nejnovějším vývojem tehdejší evropské hudby.Na některých zámcích byla stálá kapela.Mnozí čeští hudebníci sklízeli úspěchy po celé Evropě.Bylo mnoho hudebníků zejména mezi kantory.

Na některých venkovských zámcích i v palácích byly divadelní sály a scény v parcích.V počátcích sem byly zváni především italští a němečtí herci.Po nich se objevilo i domácí divadlo a ožilo i ochotnické divadlo kde hrály i samotní šlechtici.V baletech na vídeňském císařském dvoře hrál i samotný panovník.
Tanec byl v šlechtických a bohatších měšťanských rodinách pokládán za nezbytnou část vzdělání.Tanec vyučovali především francouzští,španělští a italští učitelé.Tance se pořádali především v rozlehlých a vysokých společenských sálech.

Čerpáno z: České země v době Baroka