V prostoru mezi Domažlicemi, Kdyní a Nýrska byla 14.8.1431 svedena bitva mezi spojenými husitskými silami a vojsky 5. křížové výpravy, vedenými braniborským markrabím Fridrichem Hohenzollernským a kardinálem Juliánem Cesarinim, papežským legátem, která měla konečně rozdrtit kacířské Čechy.
Křižácké vojsko tehdy obsahovalo na 130 000 mužů. Proti nim postavili Čechové největší vojsko, jaké kdy v době husitské měli, něco přes 50 000 lidí. Němci však tentokrát nastupovali do boje proti nepřemožitelným Čechům s takovým strachem a nechutí, že i sám kardinál Julián Cesarini, který jako papežův zmocněnec výpravu vedl, pochyboval, dostane-li je vůbec do boje. Čechům přišel tentokrát na pomoc z Polska i kníže Zikmund Korybutovicz. Čechové se vypravili proti křižákům, kteří řádili v jihozápadním pohraničí země. Přiblížili se jim právě u Domažlic. Ale jakmile se na vzdálenost ozvalo dunění českých vozů a husitský zpěv, dali se křižáci na nezadržitelný útěk. Jejich vozy ujížděly k hranicím a vozkové odhazovali všechen náklad, aby mohli rychleji utíkat. Jen jediný sbor se postavil Čechům do cesty, ale byl ihned smeten a husité opět jako u Ústí nebo Tachova pobíjeli křižáky na útěku, kde je jen zastihli. Ještě druhý den je sbírali po lesích, protože mnozí z nich si ve strachu z husitů spletli cestu a místo domů, do Německa, utíkali do Čech. Sám kardinál se musel převléci za žoldnéře a utíkat tak, aby ho vlastní lidé nepoznali a nezabili. Až tak byli proti němu rozezleni nad nezdarem výpravy. Čechům padl do rukou jak jeho kardinálský oděv, papežská bulla proti Čechům, tak i nesmírná kořist. Získali na 3000 plně naložených vozů, všechna děla a celé křižácké ležení.
Po této bitvě již v Německu nebylo lidí, kteří by byli ochotni pokračovat v jakémkoli tažení proti husitům. Husitské názory se šířili i do jiných částí Evropy a církev i Zikmund viděli, že husity násilím nepřemohou. I sám kardinál Cesarini, který dříve nejvíce horlil po porážce Čechů, svůj názor změnil a byl svolán basilejský koncil o mírovém řešení konfliktu.
28. prosinec 2012
5 779×
324 slov
