Spory mezi habsburskou dynastií (absolutismus) a nekatolickými stavy (šlechta, mešťanstvo), usilujícími o posílení vlastních mocenských pozic -> konflikt.
Záminkou bylo uzavření kostelů v Broumově a Hrobech, vybudovaných lutherány bez svolení katolické vrchnosti.
Nekatolické šlechtě se to nelíbilo, král však tento postup považoval za legální -> zakázal konání sjezdu, který stavové plánovali na květen 1618.
Ten navzdory zákazu probíhal, přičemž převahu zde získala umírněná strana. Hrstka radikálů se tedy na tajné poradě v paláci Smiřických rozhodla umírněnou většinu k povstání vyprovokovat.
23. 5. se vypravila delegace stavů pod vedením radikálů do místodržitelské kanceláře na Pražský hrad -> hádka s královskými místodržícími, které pak společně s písařem svrhli do hradního přikopu (III. pražská defenestrace) -> české stavovské povstání (1618 – 1621)
1. červen 2019
1 800×
124 slov
