Chrám Sv. Víta

CHRÁM SVATÉHO VÍTA
Gotický a novogotický chrám svatého Víta je největší z pražských kostelů. Zde jsou pohřbena těla českých králů, tady je uložena královská koruna s korunovačními klenoty.
Svatovítský chrám měří na délku 124 metrů, nejmenší šířka je 60 metrů a strop je vysoký 30 metrů. Výška hlavní věže je 99,3 metru.
Katedrála byla založena Karlem IV. na místě románské baziliky, která nahradila předchozí rotundu z 10. století. Plán katedrály vypracoval a stavbu zahájil roku 1344 Matyáš z Arasu a po jeho smrti v ní pokračoval Petr Parléř a jeho synové Václav a Jan. V tomto období byl postaven chór s kaplemi. Ve 14. století práce přestaly. O dokončení se pokusil Vladislav Jagelonský koncem 15. a začátkem 16. století, po něm v 17. stol Leopold II., ale ani oni nedošli k cíli. Teprve stavitel Kamil Gilbert dovedl stavbu chrámu roku 1929 k úspěšnému konci.
K nejvýznamnějším prostorám patří Svatováclavská kaple, vrcholné dílo české gotiky. Na jejím místě bývala část původní svatovítské rotundy, v níž byl pohřben její zakladatel kníže Václav. Nad kaplí Sv. Václava je komora s českými korunovačními klenoty. Nejstarší ze souboru je královská koruna, která je posázena smaragdy, rubíny, perlami a modrými safíry. Jen drahokamy představují nesmírnou historickou cenu, vždyť z devíti největších safírů na světě je na české královské koruně šest. Koruna byla poprvé použita roku 1347 při královské korunovaci Karla IV. a jeho manželky Blanky. Zbývající dvě části tvoří říšské jablko a královské žezlo, které pocházejí z 16. století a patří k vrcholům renesančního uměleckého řemesla.
Další zajímavou částí jsou pilíře triforia, které jsou vyzdobeny celou sochařskou galerií od členů lucemburské královské rodiny (od Jana Lucemburského, Karla IV. a jeho manželek) až po stavitele chrámu. Celkem je tu 21 pískovcových soch přímo v kvádrech triforia, vytesaných Petrem Parléřem a jeho dílnou. Pod mauzoleem v hlavní chrámové lodi je královská krypta, kde jsou uloženy pozůstatky českých panovníků a členů jejich rodin. V čele uprostřed je bronzový sarkofág Karla IV.
Součástí chrámu je velká věž vystavěna ve druhé polovině 14. století. Nedokončenou věž poškodil požár v roce 1541. Věž byla dostavěna až roku 1564 s renesanční helmicí. Ve věži jsou čtyři zvony, z nichž Zikmund, největší zvon v Čechách je 2 m vysoký a váží 7 tun. Od dob Rudova II. jsou na věži hodiny se dvěma číselníky, horní ukazuje celé hodiny a dolní čtvrthodiny.
Také naše epocha, v níž byl chrám dostavěn, přispěla významnými díly k obohacení této pokladnice umění. Jsou to veliká okna od Maxe Švabinského, Alfonze Muchy a Cyrila Boudy, která vytvářejí zvláštní barevnou atmosféru. Je to plastika Křtu sv. Ludmily od Karla Pokorného. A spousty jiných, zajímavých děl.