Narozen 28. 5. 1884 v Kožlanech, zemřel 3. 9. 1948 v Sezimově Ústí, byl český politik a v letech 1935-1938 a 1940-1948 byl ČS prezident. Studoval v Praze, v Dijonu, v Londýně a v Berlíně, v roce 1912 byl docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a v roce 1921 byl profesorem sociologie. Také spolupracoval s T. G. Masarykem. Za 1. světové války se zapojil do protirakouského odboje. V letech 1916-1918 se stává tajemníkem Národní rady československé v Paříži; tam se zasloužil o vznik samostatného ČS státu. V roce 1918-1935 byl ministrem zahraničí. Stál u zrodu Společnosti národů a významně se podílel na její činnosti. Také byl tvůrce československé zahraniční politiky v meziválečném období, za 2. světové války a těsně po ní. Před 2. světovou válkou se zdržoval ve Francii a spolupracoval s Malou dohodu, roku 1935 uzavřel československo-sovětskou spojeneckou smlouvu. Ve vnitřní politice byl jedním z představitelů skupiny tzv. Hradu, roku 1923-1935 byl člen národně sociální strany a 18. 12. 1935 je zvolen prezidentem, v září 1938 pod nátlakem přijal Mnichovský diktát, v říjnu 1938 abdikoval a emigroval. V roce 1940 vytvořil v Londýně exilovou státní reprezentaci což znamená že převzal opět funkci prezidenta, 1943 uzavřel v Moskvě novou československo-sovětskou smlouvu a zahájil jednání s komunisty o poválečném uspořádání ČSR.
V dubnu 1945 jmenoval v Košicích vládu Národní fronty, a v květnu 1945 se vrátil do Prahy. Nastoupil na místo protektorátního prezidenta Emila HÁCHY, který byl uvězněn. V říjnu 1945 je znovu prezidentem. V letech 1945-1948 působil svou autoritou k obnově demokratického zřízení a k jeho obraně před komunistickou totalitou. V únoru 1948 zprvu podpořil demisi demokratických ministrů, posléze však podlehl komunistickému nátlaku a jmenoval komunistickou Gottwaldovu vládu. V květnu 1948 odmítl podepsat novou Ústavu. 9. května 1948 abdikoval. Počátkem září 1948 umírá.
28. prosinec 2012
15 018×
303 slov
Formulace "Nastoupil na místo protektorátního prezidenta ..." je více než úsměvná a představuje jakési verbální klišé. Dr. Beneš nikam "nenastupoval". Pokud tři spojenecké velmoci v průběhu války uznaly Benešovu prezidentskou kontinuitu, i navzdory jeho abdikaci 5.10.1938 a následnému odjezdu do emigrace (USA, Anglie), není z právně-politického hlediska co řešit.
Jako pedagog bych referát hodnotil, s přimhouřením obou očí, stupněm "dostatečně".