Edvard Beneš a Emil Hácha

Osobnosti 2. světové války
1. 9. 1939 – 8.5.1945

Na rozdíl od 1. světové války byla 2. světová válka celosvětovým konfliktem, jejíž boje se odehrávaly na všech pěti kontinentech a zúčastnili se jí vojáci ze všech oblastí světa. Byl to také na rozdíl od 1. světové války konflikt ideologický. Seznam jeho účastníků je proto obzvláště bohatý a zahrnuje také tři diktátory světového významu – Hitlera, Mussoliniho a Stalina.

Edvard Beneš, žil v letech 1884 – 1948. Za 2. světové války byl českým exilovým prezidentem. V době Mnichovské dohody (29.září 1938), na jejímž základě byli Češi nuceni postoupit Sudety i s opevněním Německu, byl československým prezidentem. Po této anexi pohraničních oblastí Beneš odstoupil a odjel na západ. V roce 1939, po německé okupaci Československa, vytvořil Beneš v Paříži Český národní výbor. Ten v roce 1940 přenesl svou základnu do Londýna a Beneš začal okamžitě usilovat o to, aby Spojenci prohlásili Mnichovskou dohodu za neplatnou a uznali jeho vládu. Organizoval z uprchlíků jednotky, které sloužily v britské armádě a RAF. Pokud bylo Československo od fronty vzdáleno, nepodporoval sabotáž a partyzánskou válku, vydal však rozkaz k atentátu na Heydrycha. Provedení atentátu zvýšilo jeho prestiž u Čechů. V červenci 1941 Británie konečně Benešovu vládu uznala a Mnichovská dohoda získala platnost v srpnu 1942. Beneš vyjednával se Sovětským svazem, protože se domníval, že je potřeba vyhovět československým komunistům. V prosinci 1943 podepsal se Sovětským svazem smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci. Na konci války získal povolení k masivnímu odsunu československých Němců do Německa, což přispělo ke stabilitě poválečného Československa. Beneš se vrátil do Prahy a roku 1946 byl zvolen prezidentem republiky. Po komunistickém puči roku 1948 odstoupil a brzy nato zemřel.

Emil Hácha, žil v letech 1872 – 1945. Po Mnichovské dohodě rezignoval prezident Edvard Beneš a 30. listopadu byl zvolen prezidentem Emil Hácha.

Hácha byl vynikající advokát. V letech 1919 – 1925 působil jako druhý a v letech 1925 – 1938 jako první prezident Nejvyššího správního soudu Československé republiky. V okamžiku volby prezidentem mu vyslovily podporu všechny strany a Hácha tento nevděčný úkol přijal. Sestavením vlády pověřil R. Berana. Národní shromáždění Emilu Háchovi udělilo výjimečné pravomoci a po několik měsíců se dále vlekly rozpačité vztahy s Německem. V březnu 1939 si Hitler Háchu předvolal do Německa, kam Hácha 14.března večer s doprovodem přijel. V 01.15 hodin dne 15. března 1939 vstoupili Hácha s Chvalovským do nové budovy říšského kancléřství. Hácha byl od začátku jednání vystaven velkému tlaku a vyhrožování ze strany Hitlera a Göringa. Hitler diktoval tvrdé podmínky okupace. Hácha dostal srdeční záchvat a teprve po dalším nátlaku podepsal s Chvalovským „Prohlášení německé a česko-slovenské vlády“, jež bylo německým ultimatem. Dne 15. března obsadil Wehrmacht Čechy a Moravu a říšským protektorem byl jmenován von Neurath. Protektor měl zemi spravovat a Hácha byl ponechán ve své funkci jako loutka – byl vlastně bezmocný. Po nástupu Heydrycha byly pravomoci české protektorátní vlády dále okleštěny. Prezidentu Háchovi stále ubývalo fyzických sil a koncem války byl již těžce nemocen. Po válce byl obviněn z velezrady, ale dříve než mohl být souzen, zemřel ve vyšetřovací vazbě dne 1. června 1945.

Seznam použité literatury: Svět mezi válkou a mírem, Kdo byl kdo ve 2. světové válce, Křižovatky 20. století.