- prohloubila se nerovnoměrnost vývoje různých oblastí v Evropě
- název poprvé použili italští humanisté, epochu hodnotili jako úpadkovou (oproti antice)
- medievistika- disciplína zabývající se středověkem
- ideovou náplní středověku bylo křesťanství, scholastický filosoficko-teologický systém
- rozhodující faktor při formování společenské hierarchie mělo vlastnictví a propůjčování půdy (lenní systém)
- v oblasti umění mluvíme o předrománské, románské kultuře
6. století
- císař Justinián (527- 565)
- za jeho vlády došlo k velkým územním rozmachům, usiloval o navrácení všech ztracených území, jež náležela Římu
- dočasně porazil Vandaly, vedl války s Ostrogóty, na severu čelila Byzantská říše útokům Slovanů, na východě Peršanům
- Justiniánova vláda je označována jako Zlatý věk v dějinách Byzance, ovšem výboje byly vykoupeny vnitřním neklidem
- Povstání NIKÁ! (Zvítězíš!), 532
- Výběrčí daní zneužívají svou moc, sociální napětí po nových daňových reformách
- Bylo vedeno stranou zelených (politické skupiny, formující se podle přízně k vozatajům, kteří závodili v hipodromu, nazývali se podle barvy trikotů) v Konstantinopoli
- Na počátku bitky v cirku (Modří vs. Zelení), sedm největších výtržníků odsouzeno k smrti, modří a zelení se spojili a požadovali sesazení některých úředníků
- Ničení a drancování města, ohrožování městské aristokracie
- Císař vyslal vojsko, zmasakrování 30 000 lidí
- Justiniánova vláda zachována
- Zrušení DÉM (organizace svobodného městského obyvatelstva v byzantské říši)
- 528- 534, Právní kodifikace, vznik zákoníku CORPUS IURIS CIVIL IS (několik částí, kompilace dosavadních právních římských usnesení)
- 541- 544, epidemie dýmějového moru
- Na Balkánském ostrově se usazují Slované, později Byzantské říši často konkurují
- Po Justiniánově smrti (565) stát poměrně rychle ztratil nabytá území
7. - 9. Století
- Obchodní cesty- obchodní a kulturní styky s Kyjevskou Rusí
- změny v Evropě měnili situaci v Byzantských državách
- vznik nových administrativních systémů
- vznik EXKARCHÁTŮ, správních jednotek (Ravenna, Kartágo), v jejich čele exarchové (vojenští velitelé)
- císař Herakleios (610- 641) zřídil THÉMATA, územní jednotky spravované a obdělávané vojáky, později se z nich vyvinuly vojenské dědičné statky- zvýšení obranyschopnosti říše
- nové nebezpečí pro říši- Avaři, Arabové, Bulhaři, Slované
- 8. Století, v čele syrská dynastie
- Ikonoklasmus (obrazoborectví)- boj proti klášterům, církevnímu majetku, zejména proti uctívání obrazů
- Konstantin V. (741- 755), ikonoklastický císař, počínal si radikálně, konfiskoval majetek církve
- Pol. 9. Století- uctívání byzantských ikon obnoveno
- První státní útvar na území Ruska
- Etnicky a kulturně různorodá oblast (severozápad- baltské jazyky, Povolží- ugrofinské jazyky)
9. - 10. Století
- Vznikají složitější sociální útvary, dvě slovanská centra Novgorod a Kyjev
- Zakladatelem Kyjevské Rusi kníže Oleg (? -912), r. 882 ovládl Kyjev a spojil obě centra
- Vládcové označováni jako dynastie Rurikovců
- Kníže Svjatoslav (961- 972), díky výbojům zaznamenal stát územní rozvoj, rozšířena sféra vlivu do Povolží
- Vladimír Svatý (978-1015), po období anarchie upevnil moc, přijal od Byzancie křesťanství
- Správa státu se opírala o krajské správce- vybírání daní, veřejný pořádek
5. století
- Státní útvar formující se na území Záalpské Galie od konce 5. - pol. 9. století
- Záalpská Galie byla osídlena keltským a iberským obyvatelstvem (soužitím s Římany se romanizovalo)
- Skrz procházely významné obchodní cesty, vhodné klima pro zemědělství
- Germánské kmeny pronikaly na území Galie, procházely a některé se usadily (Frankové, Burgundové, Alamani, Visigóti)
- Frankové se usadili ve východní Galii, žili ve dvou větvích (sálští a ripuárští)
- Francký král Chlodvík (481- 511), jeho sjednocovací úsilí mělo za následek sjednocení říše
- byl synem Childericha I., zakladatele dynastie Merovejců
- Postupně rozšiřoval svoje državy a posouval hranice panství
- Postupné pronikání křesťanství mezi francké kmeny urychlilo sjednocení
- 498, Chlodvík přijal křest a mohl tak navázat na římskou církevní organizaci, díky níž se mu podařilo nad ostatními germánskými kmeny
- Chlodvík získal území Alamanů (496), Burgundů, Vizigótů (507, bitva u Vouillé) a postupně ovládl téměř celou Galii
- Velké a kulturně, civilizačně a etnicky různorodé území
- 508- 511, Chlodvík nechal pořídit latinský soupis franckého zvykového práva- Lex Salica (Pactus legis salicae)
- Po Chlodvíkově smrti (511) se začalo rozpadat, jeho synové si říši rozdělili
6. -7. století
- Během 6. a 7. století se říše nemohla vnitřně zkonsolidovat
- Rivalita i uvnitř rodu
- Jednota Francké říše spíše formální, rozdělena na soupeřící části
- Austrasie (centrum Remeš), Neustrie (Paříž), Burgundsko (Akvitánii a Orléans)
- Slabost merovejských králů- nárůst moci majordomů
- Ve 2. Pol. 7. Stol. se upevnila mocenská pozice austrasijských majordomů
- Pipin II. spojil v roce 687 majordomát tří částí, jeho nástupce Karel Martel (714- 741) si podrobil Akvitánii, zastavil arabskou expanzi do Galie- r. 732 v bitvě mezi Tours a Poitiers
- Vysloužil si přezdívku Kladivo
- Provedl reorganizaci vojska, vytvořil typickou feudální rytířskou jízdu
- Dva syni- Karloman (Austrasii, Almanii, Durynsko) a Pipin (Neustrie, Burgundsko, Provence)
- Pipin III. Krátký (751- 768) nechal zavřít posledního merovejského krále do kláštera a stal se králem, v roce 751 v Římě pomazán králem, založil tak dynastii Karlovců
- Pouze dva merovejští králové vynikli tím, že se jim opět podařilo sjednotit stát, (Chlothar II. a jeho syn Dagobert) ovšem za cenu značných ústupků šlechtě
- Pipinova donace- smlouva mezi papežem a Pipinem III., určovala sféru vlivu papežského státu v Itálii
- 754, 756- tažení proti Langobardům, 759- dobytí jižní Francie (Septimánie), 768- připojuje Akvitánii a Gdaňsko
- Po smrti (768) se území rozděluje mezi jeho dva syny Karlomana a Karla (Velikého)
- 771, Karloman umírá a Karel Veliký (771-814) se stává jediným vládcem Franků
- Řadou válečných tažení (772- 804) si podrobil Sasy a přinutil je přijmout křesťanství (založil několik biskupství)
- Zavedl členění území na hrabství
- 772, dobývání Saska
- 773- 774, pomohl papeži Hadriánovi I. dobýt říši Langobardů, připojil ji ke své a obnovil tzv. Pipinovu donaci (základ církevního státu)
- 778, dobyl Bavorsko
- 795, vytvořil španělskou marku (ozbrojené jízdní jednotky) k ochraně své říše před španělskými muslimy
- 800, v Římě korunován římským císařem, položil základy křesťanského základu, zrodila se idea Svaté říše římské
- 814, v době smrti měl pod kontrolou říši rozléhající se od Hamburku po Řím a od Atlantiku k Dunaji
- Podporoval vzdělávání založené na síti klášterů, vybudoval systém státní správy a zákonodárství, sjednotil a kodifikoval právo
- Při školách fungovala skriptoria, v nichž vzniklo nové písmo zvané karolinská minuskula
- Do škol byli povoláni věhlasní učenci
- Objevila se nová literatura, vznikaly opisy antických děl
- Tato renesance se týkala převážně úzké vrstvy duchovních
- Po Karlovi Velikém nastupuje na trůn jeho syn Ludvík (814-840)
- Byl velmi závislí na nejvyšších úřednících dvora, to mu vyneslo přízvisko Pobožný
- Situace v říši byla nestabilní, zvenku ji ohrožovaly útoky Normanů a Arabů
- Jeho nejstarší syn Lothar byl otcem korunován císařem a vládli spolu
- Po Ludvíkově smrti chtěl Lothar získat celé dědictví
- Jeho dva bratři Ludvík Němec a Karel Holý ho porazili v bitvě u Fontenoy r. 841
- Říše byla rozdělena, Verdunská smlouva (843) vymezovala hranice částí
- Lothar (Itálie, pásmo území od Alp až k pobřeží severního moře), Ludvík Němec (území na východ od Lotharova, základ pro později se formující Svatou říši římskou), Karel Holý (území ležící západně, základ pro pozdější Francii)
- Lotharova říše se záhy rozpadla
- Francie se od poloviny 9. Do konce 12. Století vyvíjela na západním území Francké říše
- Přestože byla jednotná, postavení králů bylo slabé, narůstala moc šlechty
- Přetrvává vláda karlovské dynastie
- Králové v této době měli malou moc, naopak velkou moc získávali velmožové (pozemkové vlastnictví)
- Velmi rychlý růst lenního systému (králové potřebovali podporu šlechty)
- Karel Holý (843-877) za své vlády ztratil Akvitánii, Bretaň
- měl problémy se sousedními státy, především s Normany, získávají Normandii jako léno
- na trůně se rychle měnili panovníci, nedokázali si podrobit šlechtu
- mnoho feudálů měli větší pozemkové vlastnictví než král- Robertovci
- Hugo Kapet (987- 996), původem Robertovec, byl roku 987 zvolen francouzskými velmoži králem (byl pánem oblasti kolem Paříže)
- I nadále panovala feudální rozdrobenost, větší moc měla různá hrabata (z Flander, Champagne, Anjoux, Blois a z Toulouse)
- Dynastie se ocitla v hlubokém úpadku (1. Pol. 11. Stol.)
- Rozepře s normanským vévodou Vilémem Dobyvatelem- pozdější komplikované vztahy s Anglií
- Verdunskou smlouvou připadlo území Ludvíku Němci (843-876)
- Postavení panovníku nebylo příliš silné
- Po vymření Karlovské dynastie byl zvolen saský vévoda Jindřich I. Ptáčník (919-936), měl největší šanci porazit Maďary, kteří byli pro Evropu hrozbou
- Otonská dynastie
- Podařilo se mu nad nimi zvítězit, příměří (musel odvádět mírovou daň)
- Snažil se pokořit Polabské Slovany
- Nástupcem Ota I. (936-973), v Cáchách korunován, přídomek Veliký
- Neměl podporu velmožů, proto se obrátil k církvi, dosazoval a podporoval biskupy a opaty, církvi uděloval pozemková léna
- V bitvě na řece Lechu porazil Maďary (995)
- Za pomoc papeži, r. 962 korunován císařem
- Navázal na tradici Karla Velikého
- Jeho syn, Ota II. (973-983), korunován ještě za života otce
- Potýkal se s odporem jihoněmeckých feudálů (chtěli císařskou korunu)
- Nečekaná smrt, jeho syn Ota III. (983-1003), byl moc malý, vládla za něj regentka
- Nastoupil v roce 996
- Otonská renesance- snažil se obnovit ideu římského císařství, upevnit křesťanství, svou myšlenku chtěl naplnit pomocí papeže Silvestra II.
- Na jeho pečeti stálo Renovatio imperii Romanorum
- Snažil se stabilizovat vztahy s Polskem a Uhrami
- Proti jeho myšlence se stavěli němečtí feudálové i Itálie
- V této situaci Ota umírá, šance na sjednocení italského a německého území, zaniká
- Vývoj na Britském souostroví od poč. 5. st. do konce 11. st.
- Jednotlivé části se vyvíjeli odděleně
- 407, končí římská nadvláda
- Původním obyvatelstvem jsou Keltové
- Po odchodu Římanů sem přišli germánské kmeny (Anglové, Sasové, Jutové) a usadily se v JV části VB (Od pol. 5. st.)
- Anglové, Sasové- příbuzné kmeny, původní území mezi ústím Labe a jižní částí Jutského poloostrova
- Jutové- francký kmen, povodně z Porýní, civilizačně výše
- Vzniklo 7 malých germánských království (heptarchie)
- Christianizace (z Říma- Augustinova misie, z Irska- kláštery, centra vzdělanosti), napomáhala upevnění a rozvoji feudálních vztahů
- Konkurence mezi malými královstvími- 8. st., sjednotili se za účelem obrany proti Normanům (především Dánové a Norové)
- Alfréd Veliký, král Wessexu, inicioval spojení Anglie, po jedné porážce (876) vyhráli (878), dánský král s Alfrédem uzavřel mír ve Wedmore (Anglie rozdělena na dvě části mezi Londýnem a Chestrem), dohoda na více než sto let přerušila nor. útoky
- Alfréd Veliký (871-899), se stal panovníkem celé jihozápadní Anglie, označován jako „filosof na trůně“, srovnáván s Karlem Velikým, vybudoval účinnou síť obranných hradů, reforma armády, vybudoval flotilu, obnova církve a klášterů, u jeho dvora vznikla první verze análů Anglosaská kronika
- Na konci 10. st., nový útok Dánů, invazi úspěšně zakončil Knut Veliký (1014-1035), Anglie se stala součástí jeho říše
- Po jeho smrti Anglosasové získali území zpět, Eduard Vyznavač (1042-1066), vrátil se z vyhnanství, s ním přichází početná skupina Normanů, kteří měli na dvoře velký vliv
- Po jeho smrti si angličtí velmoži zvolili pána ze svého středu, Harald Godwinesson
- Musel se utkat s norským králem, posléze s normanským vévodou Vilémem
- Vilémovi nakonec podlehl v bitvě u Hastingsu, kde zahynul
- Tím začíná nová éra, během několika let si podmanil celou Anglii a stal se suverénním pánem
- Vilém Dobyvatel (1066-1087), položil základy nové Anglie
- Poloha Apeninského poloostrova je ekonomicky i strategicky výhodná
- tři mocenské okruhy- Langobardi, Byzanc, papežství- žádný z nich nemohl získat převahu
- Langobardi- v severní Itálii od pol. 6. st., 568- založili stát, který v 774 ovládl Karel Veliký
- Byzantské državy- Ravenna a ravennský exarchát, jižní Itálie a Sicílie
- Papežský stát- ideologická moc, 7. st. - byzantský vliv nad papežstvím, 8. st. – s podporou Franků vytvořen papežský stát, 9. st. – papež je hlavou církve a feudálem, přesto pouhá loutka představující zájmy jednotlivých politických táborů, konec 10. st. – papež Silvestr II., napravil reputaci papežství
- 843, Verdunskou smlouvou získává francké državy Lothar I., po něm syn Ludvík II.
- Snažil se sjednotit Itálii, neměl však dostatečnou vojenskou sílu
- Moc vévodů a markrabat narůstá
- Konec 9. st. a první polovina 10. st. – chaos, boje (samostatnost Itálie vs. italské državy by měli dědit Karlovci)
- Ota I. (saský král, východofrancká říše), 951- tažení do Itálie, podrobil si vévody, donutil je, aby svá panství od něj přijali jako léno, tím se dostali do přímé závislosti na otonské dynastii
- Území jižní Moravy a Slovenska
- V 7. st. zde vznikla Sámova říše (byla kmenovým svazem, utvořeným z obavy před Avary)
- Existence říše je omezena pouze na dobu života Sáma (623-658)
- Jediným zdrojem z této doby je kronika řečeného Fredegera
- V roce 623 si slovanské kmeny zvolili Sáma za svého náčelníka
- jeho původu není zcela jasný, mohl být Frank či Kelt, mezi Slovany přišel jakokupec
- byl úspěšný nejen v boji proti Avarům, ale i proti Frankům
- Fredegar popsal jeho konflikt s králem Dagobertem, skončil 631 bitvou u Wogastisburku
- Po smrti Sáma říše zanikla, v podstatě nešlo o říši, ale o kmenový svaz na principu vojenské demokracie
- V 9. st. byla VM mocenskou a kulturní oblastí
- Sousedila s říšským územím, často čelila útokům karlovců
- Moravané se snažili si zachovat samostatnost
- První doložený kníže je Mojmír (830-846), položil územní základy státu, sjednotil moravu, oblast Nitry a severního Podunají
- Neustálý konflikt s Franckým územím (v té době- Ludvík Němec)
- Kníže Rastislav (843-870), složil slib poslušnosti Východofrancké říši
- Pokusil se o vytvoření samostatné církevní organizace (nejdříve se obrátil na papeže, neodpověděl, poprosil teda byzantského císaře Michala III., který vyhověl)
- 863, na Moravu doráží Konstantin a Metoděj ze Soluně
- 867, papež Hadrián zrovnoprávnil staroslověnštinu s ostatními jazyky při bohoslužbách
- Ludvík Němec odpověděl vojenským tažením, kníže Rastislav byl poražen a později vězněn Karlomanem
- 870, Morava byla dobyta Bavory a Franky, správa země byla svěřena franckým hrabatům Vilémovi a Engelšalkovi
- Nitranský kníže Svatopluk byl také uvězněn, což vyvolalo vzpouru Moravanů
- Svatopluk se ospravedlnil, získal si Karlomanovu důvěru a byl poslán v čele trestné výpravy proti Moravanům
- Přešel k Moravanům a společně porazili bavorské vojsko, stal se vládcem Velké Moravy
- Svatopluk (870-894),pozvednul a upevnil říši
- urovnal vztahy s Franky, získal nová území, říše zaznamenala největší územní rozsah
- 874, obě říše podepsali forchheimský mír
- Obnovil vládu říše nad Panonií, rozšířil svůj vliv i do Čech
- Jeho vláda pro zemi znamenala hospodářskou stabilitu, vrchol rozvoje řemesel a hmotné kultury
- 880, papež Jan VIII. Vyvázal Moravu z lenní závislosti na Francích bulou Industriae tuae
- Jeho dva synové Mojmír II. a Svatopluk si po jeho smrti rozdelili říši, znovu byl rozpoután koflikt s Franky, objevilo se nebezpečí ze strany Maďarů
- Rivalita a konflikty mezi bratry urychlily pád říše, jehož příčinou byly nájezdy Maďarů (905-908), po roce 906 v soudobých pramenech zcela mizí
- Prvním doloženým knížetem je Bořivoj (849), který přenesl knížecí sídlo do Prahy
- Jeho manželka byla Ludmila
- Na východě Přemyslovcům konkuroval rod Slavníkovců
- V době jeho nástupců, Spytihněva (894-915) a Vratislava (915-922) vznikala síť hradů a tím se základy státu upevnily
- 895- Spytihněv odtrhl Čechy od Velkomoravské říše
- Po smrti Vratislava, vládla chvíli jeho žena, do doby než mohl její syn Václav I. (922-935) převzít vládu
- Po uchopení moci se ocitl ve středu konfliktů
- Spory s bratrem Boleslavem a matkou Drahomírou
- Stát byl vystaven tlaku ze strany Jindřicha I. Ptáčníka (919-936), snažil se dostat pod svůj vliv východní oblasti
- 929 přijal Václav dohodu o placení mírového tributu
- Boleslav se nedokázal s tímto rozhodnutí smířit, v r. 935 jejich konflikt končí smrtí Václava
- Boleslav I.Ukrutný (935-972), za jeho vlády stát eknomicky mimořádně prosperoval, urovnal vztahy s Říší (Boleslav odmítl platit Otovi I. tribut, vedli spolu vleklou válku do r. 950, kdy se smířili, Boleslav musel potvrdit poddanství,společně výhráli nad Maďary v bitvě na řece Lechu- 955)
- Na počátku 60. let začal razit vlastní mince
- Podpora křesťanství a snaha vymanit se ze závislosti na německých biskupstvích
- Provedl kanonizaci svého bratra
- 973, bylo založeno přažské biskupství, prvním biskupem se stal Sas Dětmar
- Boleslav II. Pobožný (972-999), dovršil snahy svého otce a stál u založení biskupství
- V roce 995 nechal vyvraždit rod Slavníkovců na jejich sídle v Libici
- Tři syni- Boleslav III., Jaromír, Oldřich
- Boleslav III. Ryšavý (999-1002, 1003), již na počátku své vlády měl rozpory s velmoži i biskupy
- Pokusil se zabít své bratry, Jindřicha nechal kastrovat- oba dva utekli pod ochranu bavorského knížete
- Boleslav byl nakonec ze státu vyhnán
- Na trůně se vystřídali Vladivoj a polák Boleslav I. Chrabrý, který využil krize státu a napadl ho, na nátlak římského krále se musel stáhnout
- 1003, Jaromír (1003, 1004-1012, 1033-1034), dosazen na trůn Otony
- V podstatě byl loutkou římského krále
- 1012- došlo k převratu, který zorganizoval Oldřich, Jaromír byl uvězněn
- Oldřich (1012-1033), byl silný a rozhodný, manželkou mu byla Božena, syn Břetislav
- Snažil se upevnit stát a připravit ho pro synovo panování
- V roce 1033 povolal císař Konrád II. Jaromíra na český trůn
- Oldřich nechal bratra oslepit, krátce na to však umírá a Jindřich se ujímá vlády
- Později se však knížecího stolce vzdal ve prospěch svého synovce
- Tím je zažehnána 1. Dynastická krize Českého státu
Pojmy:
Kmenový svaz- Volné společenství kmenů spojených z politických či hospodářských důvodů
Lex Salica- zákoník, který byl sepsán v letech 507–511 na rozkaz merovejského krále Chlodvíka I. a je tak jedním z nejstarších dochovaných zákoníků
Ruffe
28. prosinec 2012
7 022×
2745 slov
