Potřeba objevovat nové země byla zčásti vedena novým zájmem a svět, který vzbudila renesance, ale hlavním motivem bylo obejít islámský svět a najít nové cesty do Indie a na Dálný východ, zdrojem koření a dalších exotických surovin. Do pádu Byzance se koření dováželo po pevnině do Konstantinopole a odtud přes Sředomoří do Evropy. Koření bylo sice drahé, ale stalo se součástí běžného života. V té době pochopitelně neexistovala žádná chladící zařízení a maso se mohlo uchovávat jen prosolené. KOření překrylo slanou příchuť kazícího se masa. Při portugalských objevných plavbách na západní pobřeží Afriky vznikaly nové přístavy a pevnosti. Portugalci směňovali a Afričany zlato, slonovinu stříbro. Posturně se vydávali dále na jih a v roce 1487 Bartolomeo Diaz dosáhl nejjižnějšího cípu Afriky.(1450-1500)Vydal se plavbu podél Afrického pobřeží.Proudy vyvrhly jeho lodě na mys DObré naděje a posádka osmítla pokračovat v cestě.O devět let později pomohlu Vascu de Gamovi při plánování cesty kolam mysu Dobré naděje do indické Kalkaty.Vasco de Gama(1469-1525) obeplul mys Dobré naděje a plavil se podél východního pobřeží Afriky.S pomocí arabského námořníka přeplul Indický oceán a dostal se do indické Kalkaty.Vydal se sem na další výpravu,aby podpořil portugalské zájmy a v r. 1524 se stal vícekrálem Indie.Malé lodě Vasca byly zdokonalené karavely. Ve srovnání s tradičními karavelami, které měly pouze trojúhelníkovou hlavní plachtu, měly jeho lodě oba typy plachet (čtvercovou i trojúhelníkovou)a byly proto po¨hyblivější a lépe odolávaly oceánu. Vasce de Gamu následoval Pedro Cabral, který z Indie dovezl naklad pepře. To povzbudilo dfalší mořeplavce v úsilí doplout dála na východ. V roce 1514 dopluli Portugalci do Číny a o 30 let později do Japonska.
28. prosinec 2012
3 560×
279 slov
