Francouzská revoluce

1789 – 1794
mezníkem evropských dějin, pohřbila feudalismus, nastartovala kapitalismus

Francie na konci 18. století – Francie udává tón Evropě, centrum kultury a vzdělanosti (osvícenství)
Francie má velké hospodářské problémy – vyčerpala ji sedmiletá válka (v severní Americe o kolonie) a nákladná politika královského dvora.
Panovala tu veliká nespokojenost s absolutistickou (monarchií) vládou.
Společnost:
a) šlechta – asi 150 000 lidí 1) venkovská 2) dvorská – velké rozdíly v příjmech a možnostech
b) církev – asi 120 000 lidí 1) vyšší 2) nižší – velké rozdíly ve financích
c) velmi různorodá vrstva – třetí stav asi 25 miliónů patří sem
1) obchodníci – živnostníci – kupci
2) velkoobchodníci – řemeslníci
3) městská chudina
4) malorolník
5) velkostatkář
6) zemědělci
7) sluhové – čeledíni
8) inteligence
9) buržoazie – velkostatkáři – velkoobchodníci – maloobchodníci
šlechta a církev jsou privilegované tím, neplatí daně ––> platí pouze 3. stav ––> narůstá v něm nespokojenost, vedoucí úlohu přejímá buržoazie (protože oni podnikají už kapitalisticky, ale fundamentalismus je svazuje, chtějí se také podílet na řízení státu)

Na konci 80. let 3. stav žádá zrušení privilegií 1. a 2. stavu, aby také platili daně. Král se rozhodne svolat zástupce stavů, aby se rozhodl.
5.května 1789 ve Versailles – se schází stavy
lidé psali své stížnosti do sešitů stížností, které byly (jejich stížnosti a požadavky)
a) odstranit absolutismus
b) zavést rovnost mezi lidmi – rovnoprávnost daňového systému
c) lid svým zástupcům důvěřoval, chtěl, aby jednali

červen třetí stav se prohlásil za národní shromáždění = hlas lidu + přidala se k nim část šlechty a církve
červenec – národní shromáždění se mění na ústavodárné shromáždění (chtějí vytvořit ústavu, přeměnit monarchii na konstituční)
král se brání : proti stavům posílá vojska
zprávy o vojenském zásahu se donesly do Paříže, začaly pouliční boje – 14. července 1789 – dobyta Bastila – tímto oficiálně začala revoluce.

Proti pařížskému povstání se král nepokusil zasáhnout –> došlo k usmíření mezi povstalci a králem, symbolem se stala trikolóra – bílá (král) červená a modrá (znak Paříže )

Zprávy o povstání se šíří na venkov – urychlilo to jednání národního shromáždění –> srpen 1789 odstraňuje feudalismus
a) zrušeny privilegované stavy
b) zrušena osobní závislost poddaného
c) dále poddaný platí dávky za pronajmutou půdu

srpen 1789 – Národní shromáždění –> dokument prohlášení člověka a občana
a) před zákonem jsou si občané rovni
b) svoboda projevu
c) osobní svoboda
d) svoboda pohybu
e) právo na vlastnictví

stalo se podkladem pro připravovanou ústavu, vzorem pro ni byla americká ústava, zúročeny role myšlenky osvícenství. Položila základy kapitalismu.
Byly vedeny diskuse o vzhledu ústavy – > štěpení názorů –> diskusní kluby : například Jakobíni – radikálové, představitelem byl Robspierre

1. ústava – 1791 – vydána
státní zřízení: konstituční monarchie – král, národní shromáždění
- základy prohlášení práv člověka, ale změna – před zákonem jsou si všichni rovni, ale právo volit mají pouze bohatí
- zrušeny cechy
- opatření proti církvi a proti náboženství – zabavována půda – církev podřízena státu
- došlo k přejmenování národního shromáždění na zákonodární shromáždění
3 vrstvy -Jakobíni – radikálové - levice
-Girondini – umírnění - levice
-konzervativci – pravice – základna velkoburžoazie

k levici se přidává stále více přívrženců
1792 – Francie vyhlásila válku německé říši – císaři Františkovi II. z důvodů – do Německa emigrovali všichni nepřátelé revoluce, chtějí revoluci potlačit
!!!Bylo to neúspěšné
nepřátelé revoluce se aktivizují

FRANCIE – do Paříže povoláni dobrovolníci (počátky francouzské hymny – MARSEJÉZA)
přesvědčení – král zradil vlast
zákonodárné shromáždění nemá na to uhájit myšlenky revoluce – povstání
srpen 1792 – v Paříži – převrat – útok na královský palác – král a jeho rodina zajati – vypsány nové volby – konvent

KONVENT – nový orgán, odstranit monarchii, vyhlášena republika
léto 1792 – bitva u Valmy – Francie vítězí, vstup na území – oblast Porýní (Německo)
Jižní Nizozemí (Rakouští Habsburkové) –> šíří myšlenky revoluce

Konvent nechal popravit krále s manželkou na gilotině
1793 – převrat v Konventu – do čela Jakobíni
1) snaha o zmírnění sociálního napětí – parcelace půdy + pronajímání konfiskované půdy – možnost i pro menší rolníky
2) zrušena robota = dávky (zcela feudal. odstraněny)
3) nové prohlášení práv občana – snaha rozšířit občanská práva a) právo na práci b) právo na vzdělání c) právo na sociální podporu
4) zavedeno REFERENDUM
5) stabilizace své vlády – zavedena vláda revolučního teroru – odhalování a následné stíhání opozice
6) boj s církví
7) velitelské funkce v armádě – stoupenci Jakobínů – počet nepřátel se zvětšuje

1794 – pokračuje tvrdá vláda Jakobínů – roste počet nepřátel

26.7.1794 – převrat v KONVENTU – zatčeni a popraveni stoupenci Robspiera – konec vlády Jakobínů – končí 1. období francouzské revoluce

jaro 1795 – zbytky Jakobínů – snaha o navrácení poměrů – velitel Babeauf –> neúspěch

1795 vydána ústava:
1) republika
2) omezení občanských práv – volit mohou pouze majetní
3) výkonná moc – direktorium – 5 členů

listopad 1799 – NAPOLEON BONAPARTE –> státní převrat – důvod – vláda direktoria nebyla dost silná (posilování postavení Jakobínů)
rozpuštěno direktorium
vláda tří konzulů – jeden konzul byl Napoleon
–> definitivní konec francouzské revoluce

OHLAS FRANCOUZSKÉ REVOLUCE V EVROPĚ
většina Evropy vidí v revoluci nebezpečí
naopak vzdělanci a osvícenci revoluci vítali
Jižní Nizozemí – vypuklo tu povstání proti Rakouským Habsburkům – potlačeno
1792-1793 – přijímá myšlenky revoluce, protože území bylo na čas připojeno k Francii
Německá říše – Porýní – levá část Rýna na čas k Francii připojena
Anglie – Irsko – chápe myšlenky revoluce jako impuls vymanit se z Anglického vlivu
zahájeno povstání irských vlastenců – porážka –> 1800 Irsko připojeno k Anglii
Itálie – pod vládou 2 cizích dynastií
snaha získat samostatnost
ze začátku chápou Napoleona jako osvoboditele – kladný ohlas

NAPOLEON BONAPARTE
1799 vydána ústava – neobsahovala prohlášení občanských práv
posilování ústřední moci
smlouva s papežem – církev potvrdila konfiskaci majetku z doby revoluce, uznala, že katolictví není jediné náboženství
Posilování obchodu, hospodářství – zvýhodňuje vývoz, na dovoz cla (bojuje s Anglií v obchodní sféře)
tažení Itálie – získal tu vliv

Egypt – byl pod nadvládou Britů – přínos Napoleonovi – archeologické přínosy
Anglie – Francie na ni vyhlásila kontinentální blokádu – blokáda na dovoz Anglického zboží do Evropy –> snaha hospodářsky znemožnit anglické obchody, zvětšit poptávku po Francouzském zboží

1805 – bitva u Trafalgaru – Anglie vítězí – v čele s admirálem Nelsonem – bitva na moři
1805 – bitva u Ulmu v Německu – habsburská monarchie poražena
1805 – bitva u Slavkova – bitva tří císařů – proti Rakousku a Rusku
1806 – Napoleon obsadil Berlín (Prusko) –> vzdalo se území na západ od Labe + území při dělení Polska

Napoleon tu vytvořil větší územní celky a z nich –> Rýnský spolek –> tím zaniká svatá říše římský národa německého
1808 – vstupuje do Španělska – odpor obyvatel – chtěl-li to dál spravovat, musel mít velkou armádu – oslabilo to jeho armádu – toho využila Rakouská monarchie – obnovila válku – Rakousko poraženo – 1. z podmínek bylo, že si Napoleon vezme dceru Františka I. – Marii Luisu
1812 – tažení do Ruska, bitva u Borodina