Heraldika, Sfragistika, Numizmatika - pomocné vědy historické

Pomocné vědy historické :
Heraldika, Sfragistika, Numizmatika
(objasnit základní pojmy, blasonování erbu)
Heraldika :
= věda zabývající se podobou a užíváním erbů šlechty, měst, spolků a také výrobními značkami
- počátky : erby se začaly používat od 12.stol. v souvislosti s křížovými výpravami
- první erby = šlechtické
- název : herold = specialista na erby na dvoře
- tzv. erbovní právo : *nesmí se svévolně měnit, ale po (vy)lepšovat se mohlo
* mohly se dědit
* ztratit
* barvit
- tinktury : a) barva na erby : - červená b) kovy : - zlato
- modrá - stříbro
- zelená c) kožešiny : - popelín
- černá - hermelín
- barvy se nesměly míchat, stínovat, nesměly být 2 barvy a 2 kovy na sobě (jen kov a barva)
Ø blasonování = popis erbu
¦ štít : normanský, gotický, pozdně gotický, renesanční, husitský pavéz, kolčí (turnajový)

Popis erbu :

¦ Heraldické figury
a) goniometrické (vždy od kraje do kraje)
* štěpený erb (polcený) * erb půlený * dělený šikmo * dělený kolmo * čtvercový

* hrot * klín * krokev * obrácená krokev * lem * kříž * ondřejšský kříž

* cihly * šindele * cimbuří + stínek * střílna

b) všeobecné * přírodní : přirozené - životné (živá příroda : člověk, příroda, člověk)
- neživotné (neživá příroda : kámen, skála …)
: nepřirozené (bájná zvířata : Pegas, jednorožec, kentaur; nadpřirozené bytosti)
* umělé (lidské výtvory : dům, kladiva, sekera …)
c) atributy : * helm (svatováclavský, kbelíkový) + klenot (koruna : chochol, turban, rohy, sova)
* fafrnochy = přikryvadla
* štítonoši (andělé, lev, horníci)
* praporce, korouhve
* hesla
Ø vývoj ceského znaku
1. Přemyslovci : - černá svatováclavská orlice na stříbrném štítě, orlice : červené plaménky a zlatý zobák
2. Vladislav II. (1185 králem) : - červená orlice ve skoku na červeném plátně
- 1200 změněn : stříbrný dvouocasý kráčející lev se zlatými drápy, jazykem a čelenkou v červeném poli (stává se českým zemským znakem a současně také znakem Zemí koruny české) ð pozměněn : místo členky zlatá koruny, místo jazyka zlatého : červený, později připojeny atributy (královská koruny, helm, 2 chocholy)
3. Morava (od 1182 markrabství moravské) : - červeno - stříbrná šachovaná orlice hledící vpravo se zlatou korunou na modrém poli
4. Slezsko : - původně stříbrné a červené pole
- nyní vpravo hledící orlice ve zlatém poli
5. Československo : - od 1920 tři druhy : * malý - český lev na srdečním štítku znak Slovenska
* střední
* velký - lev, moravská a slezská orlice, slovenský znak (3 hory a zlatý dvojramenný zlatý kříž), znak zakarpatské Ukrajiny (vpravo kráčející medvěd)
- 1960 : celý změněn : štít ve tvaru husitské pavézy, český dvouocasý vpravo kráčející lev, nad hlavou rudou pěticípou hvězdu a na srdečním štítku změněný znak Slovenska (1 hora = Kriváň a vatra)
6. Česká Republika : - od 1993 2 druhy : * malý - český lev, moravská orlice, slezská orlice (červeně šachovaná orlice)
* velký
Ø cechovní erby
* řezníci : český lev držící stříbrnou širočinu (sekera) na zlatém topůrku
* pekaři : zlatý preclík
* krejčí : nůžky a míra
* hrnčíři : Adam a Eva pod stromem poznání a před nimi ležely hliněné hrnce
* ševci : trojnožka obutá do škorní
* stavitelé : kružítko

Sfragistika :
= věda zabývající se zhotovováním, vznikem, vývojem, funkcí pečetí
- funkce pečetí * chrání před otevřením
* k ověřování a právní potvrzování platnosti a správnosti písemností
* potvrzuje, že držitel pečetidla dal souhlas k sepsání
- pečetidlo = razidlo = typář : - nástroj k otiskování pečeti
- kovové, ze slonovinové kosti, dřeva
- mohlo být znakem hodnosti (typář na krku)
- pečeť : 1. Tvar : kulatý , oválný, čtvercový, trojúhelníkový, kosočtvercový
2. Velikost : - průměrně 5 - 175 mm (čím významnější osoba, tím větší)
- tzv. sekret = královská malá pečeť (stvrzovala pravdivost velké)
3. Látka : * včelí vosk : - žlutohnědá díky oleji a terpentýnu
- tzv. slepá pečeť - vtlačená do papíru (bez vosku)
* barvivo : od 12. století (červená, zelená)
* kov : bula - ražena oboustranně = tzv. mincovní pečeť
* olovo : stříbrná a zlatá
4. Ochrana : z vosku pouzdra; mezi vosk a pečeť vmáčknul se papír
5. Typy : * oboustranná - avers (přední str.)
- revers (zadní str.); stejně veliké
* jednostranná - avers
- dózum (zadní str.; prázdná nebo vyražen sekret)
6. Pečetní pole : * vyobrazená : erb, jezdecký, majestátní portrét, symbol (koruna)
* text : nápis (rovně); opis (kolem dokola), exerg (na hraně)
7. Upevnění : a) přitištěním
b) přivěšením
c) zavěšením
8. Pořadí umístění pečetí : a) od nejdůležitější osoby k méně důležité osobě
b) nejdůležitější osoba uprostřed

Numizmatika :
= věda, která se zabývá platebními prostředky, jejich vznikem, podobou, užitím apod.
- platební prostředky : * předmincovní platidla (šátky, zvířata, obilí …)
* mince a jiná platidla (papírové peníze, šeky, směnky, akcie …)
- mince = kus kovu určitého tvaru, za jehož stříž a zrno ručí stát nebo vydavatel mince nápisem a obrazem
- monometalismus = období, kdy se mince razí z jednoho kovu
- bimetalismus = mince se razí ze dvou kovů (stříbro a zlato)
- stříž = hrubá váha mince
- jakost (čistota, ryzost) = poměr drahého kovu k jinému kovu
(zlato : jednotka karát, 24karátů = ryzí zlato; stříbro : jednotka lot, 16lotů = ryzí stříbro)
- zrno (jádro) = čistá váha drahého kovu v minci
- mince mají avers (vyznačena podoba) i revers
- hodnota mince : * vnitřní (výrobní náklady)
* nominální (vyznačená hodnota)
* kurzovní = směnná (co, si za ní můžeme koupit)
- papírová platidla : * bankovky (kryté zlatem) ð odraz bohatství státu
* státovky (nekryté)
- vývoj mincí na našem území : 1. duhovky (zlaté, lité, používali je Keltové)
2. denáry (955 - 1210, stříbrné)
3. brakteáty (1210 - 1300, stříbrné)
4. pražské groše (od 1300 : Václav II., stříbrné)
5. tolary (od 1519 v Tyrolsku, stříbrné)
6. dukáty (za Karla IV., VI., zlaté)
Paleografie, Diplomatika, Kodikologie
(objasnit základní pojmy)
Paleografie :
= věda zabývající se starým písmem, jeho vývojem, používáním, způsoby psaní, číslicemi, zkratkami …
- dělení : * elementární - zabývá se pouze čtením starého písma
* kritická - písmo čte i studie (místo, doba vzniku …), opravuje zkomoleniny (koruptely)
- zabývá se i psacími potřebami :
1) psací náčiní (rydla, dláta, štětečky, pera : sestříhnutý rákos, brko
inkousty * do 13.stol. : saze, guma, kosti = černá tuž (dochování do dneška)
* od 14.stol. železité duběnky (těžko složitě se uchovává)
2) psací látka * přirozená (nepaleografická) : skála, zeď, kost
* umělá (paleografická) : papyrus (z dřeně šáchoru papyrového), pergamen, papír
PAPYRUS - vynalezen v Egyptě; čte se zprava do leva; ve svitcích
PERGAMEN - vyráběn z kůží mláďat
- palimpsest = použitý pergamen, který vyškrábaný a znova se na něj psalo
* středoevropský : kvalitní, jemný
* jihoevropský = italský : nekvalitní, vybledlý
PAPÍR - vynalezen v Číně ð do Arábie ð do Evropy v 13. a 14.stol.
- filigrán = vodotisk, proti falšování

- obecný vývoj písma: 1. piktografické = obrázkové (nejstarší)
2. konsonantní = souhláskové (starověk př. š l m = šalom - hebrejština)
3. fénické = souhláskové i samohláskové ð vývoj všech písem

- rozdělení písma podle použití : * knižní = kaligrafické - krasopis
* listinné - méně čitelné; ležaté
* zběžné = kurzívní - špatně čitelné

dřík břevno patka bříško otevřené oblouček klička

- vývoj latinského písma:
1) ANTIKA- používání jen velkých písmen - majuskula kvadrátní (hranatá, vepsaná do čtverce)
2) RANÝ STŘEDOVĚK - používání: karolínské minuskuly (písmo vzniklé za vlády Karla Velikého; tzv. karolínská renesance (= barbarizace kultury, různé dialekty latiny ð nerozumí si ðvznik jednotného písma pro celou Z Evropu = karolín. minuskula ð velké dědictví; polepšení úrovně latiny (zakulacenější) přelom 8./9.stol.)
3) VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK- písmo gotické (vysoké, úzké); zvýrazněno lomeným obloukem
4) NOVOVĚK a) humanistická minuskula ð LATINKA (používáno dodnes)
b) písmo novogotické ð KURENT (švabach) ff = s; g = j …ß…
- zkratky:
a) suspenze - zkomolení př.: MÚ = městský úřad; CCC = cito cito cito = rychleji : požití dříve
b) kontrakce = stažení = vytažení ze slov souhlásky nebo samohlásky př.: DS = deus = bůh; BN = bene = dobrý;
c) značky zvláštního významu př.: traktus = kontraktus = smlouva
d) značky relativního významu př.: = prae / pré/ = před; místo předpony par a per
e) nadepsaná písmena př.: N° = numero = číslo, 7ber = červenec
- číslice:
1) Římské - L, C, D, M, V, I, X
2) Arabské - 1,2,3,4,5,…

- tachygrafie = stenografie = těsnopis - autorem Marcus Tulius Tiro - podle něj Turonské noty; zjednodušoval písmena př.: A ð ð I; B ð ð
- kryptografie = zabývá se tajným písmem (geometrická abeceda, šifry s kódem …)
* umělá písmena př.: geometrická abeceda př.: c = A d = B e = C f = D …
* šipky s kódem - záměna čísel za písmena

Diplomatika :
= zabývá se písemnostmi úřední povahy
1) úřední knihy = písemnosti vedené úřadem
a) vnitřní (vedeny jen pro potřebu úřadů)
b) vnější (vedeny pro potřebu veřejnosti)
- pojmy :
§ formulářové sbírky = sbírky, které obsahují různé vzory pro vyhotovení úředních listin
§ desky zemské = vedené u zemského soudu; obsahovaly soupisy šlechtických statků od roku 1260 (P.O.I.) do 19.stol.; dochováno 11 svazků; v 16.stol. většina shořela
§ desky dvorské = vedené při královském dvoře; zaznamenávaly lenní povinnosti šlechticů vůči králi (př.: do královské armády dodat s vyzbrojí vojáky …)
§ urbáře = soupisy poddaných a jejich pozemků a jejich povinnosti vůči pánům; na jednotlivých panstvích, městech
§ účty = záznamy kanceláře o příjmech a výdajích
§ kopiáře = záznamy o došlé poště
§ registra = záznamy o odeslané poště
§ pozemkové knihy = zápis poddaných a jejich nemovitosti (záznamy majetku); vedeny na panstvích
§ matriky * o narození; * o svatbách
* o úmrtí (jméno, datum narození, rodiče, místo narození, příčina úmrtí : kdy, kde a co dělal …)
- rodokmen - pokud nemáme šlechtice v rodě, lze zjistit jen do 16.stol
§ soupisy duší a zpovědní záznamy = kdo a kolikrát přišel ke zpovědi; na farách; zapisovali křesťané
§ konfirmační knihy = na biskupství; šlechtičtí patroni kostelů a jejich dary
§ erekční knihy = zápis majetku kostela
§ soudní akta = agenda soudců
§ knihy městské * pamětní - zápisy všech práv a privilegií, která města získala (př.: pivovarnictví)
* trhové - poplatky za trhová práva
* berní - daňové knihy, zápisy daní
* černé a smolní - zápisy zločinců, vyšetřování, mučení, tresty …
2) katastry = soupis půdy, který podléhá zdanění
- půda * dominikál = panská půda
* rustikál = poddanská půda
§ berní rula = vzniká v 17.stol. (1653 - 1655); zanesen pouze rustikál ð daně platily jen poddaní
§ Tereziánský katastr = 1748; zanesen dominikál i rustikál; nevýhoda: nepřesný - přesně nenahlášené míry
§ Josefínský katastr = 1785; skutečné údaje podle kterých placeny daně, protože prováděna měření
+ katastrální obec = obec + půda náležící k obci
§ stabilní katastr = 1826 - 1846 používáno tzv. trigonometrické měření = měření v trojúhelníkách (+ zjišťování nadmořské výšky) ð vznik katastrálních map
Kodikologie :
= věda zabývající se písemnostmi neúřední povahy; většinou literární rukopisy
* RUKOPISY = autorské (autor) nebo opisované (přepis, opis)
* PRVOTISKY = inkunábule
- vznik rukopisu:
§ skriptoria = dílny, kde se přepisovaly rukopisy; v čele stacionář (kontroloval)
* klášterní
* světské (většinou univerzitní)
§ exemlpária = kontrolované rukopisy stacionářem
= stávají se příkladem pro vznik dalších kopií
§ pécie (složky) = několik opsaných rukopisů dohromady
§ kniha = několik pécií dohromady
KNIHOVNY:
- vznikají ve středověku kolem 10.stol.
- první ve velkých klášterech: první benediktinské kláštery (př.: Fuldský klášter v Hesensku - vznik Letopisy Fuldské; Svatohavelský klášter ve Švýcarsku - vznikaly první encyklopedie…)
- později vznikaly při biskupstvích, univerzitách, královských dvorech, bohatých šlechtických rodech př.: knihovna v Rožmberku v Třeboni; Lobkovická knihovna na Hasištejně
- pojmy:
§ incipit = úvodní slova písemnosti (co bude dále následovat)
§ explicit = závěrečná slova knihy
§ kolofón = „životopis knihy“ (kdo písařem; dědičnost; „osudy knihy“)
§ glosy = vpisky; poznámky, co do textu nepatří (napsal autor, překladatel nebo majitel): překlady, vysvětlení, nemusí souviset s textem
* marginální - psány na okraji
* interlineární - meziřádky
§ reklamant = poslední slovo na stránce, které opakuje se jako první na další stránce (místo číslování stránek)
§ kustody = označení jednotlivých pecií pomocí písem a číslic
§ paginace = stránkování
§ foliování = číslo list