Historická Jihlava

Pozdě osídlená kvůli přírodním podmínkám, soustavné osídlení nebylo do 10. st., pouze roztroušené osady
Koncem 12. st. vznikla vesnice Jihlava, založena při brodu řeky Jihlava, brod byl součástí obchodní cesty Zemská stezka haberská /podle lesa Habrového/, vedla z Prahy přes Moravu do Rakouska
Osada vznikla jako strážce brodu, v řece byly prý ostré kamínky -> ježek -> Iglau, možná od Langobardů /došli do Itálie/
Uvnitř svatyně, 1200 - místo svatyně postaven kostelík sv. Jana Křtitele
První historická písemná zmínka o Jihlavě - 1233, patronát nad Jihlavou želivský klášter, němečtí rytíři, cisterciáci v Tišnově
1238 – v okolí Jihlavy nalezeno stříbro /pověst o hrnčíři/, příchod kolonistů, po nálezu stříbra získává Václav I. Jihlavu zpět od cisterciátů
1240 – založeno město Jihlava, na zelené louce, kolonisté z Německa, největší rozmach v dolování 1240 – 1280, žíla 8 km dlouhá kolem celé Jihlavy
1249 – uděleno horní právo, za Václava I. a Přemysla Otakara II.
1270 – horní právo písemně
stalo se vzorem pro další města -> Kutná hora – zákoník Jus regale montanorum od Václava II.
1275 – písemný doklad o ražbě mincí v Jihlavě
40. léta 13. století – příchod 2 žebravých řádů – minorité /kostel Matky Boží/, dominikáni /Povýšení sv. Kříže/
stavební řád (od P.O.II)
1269 – právo skladu /P.O.II./ - městem projížděl obchodník – musel nabídnout svoje zboží, nejstarší dokument v jihl. Archivu
doly zaplaveny spodní vodou
1329 – zemětřesení, koncem 14. st. – velké povodně -> snižování těžby
po smrti O.II. Jihlava patří na pět let Rudolfu Habsburskému
1279 – v kostele sv. Kříže svatba Václava II. + Guty Habsburské, Anežka + Rudolf Habsburský mladší
J. Lucemburský osvobodil Jihlavu od daní, potvrzují a rozšiřují privilegia
Karel IV. – jihl. horní soud bude rozhodovat o důlních záležitostech, nejvyšší moc
Patriciát – nepočetný, velmi bohatý, německý
Kverkové – nejbohatší, důlní podnikatelé
Řemeslníci – nejpočetnější, 80 druhů řemesel, nejstarší cech soukeníků
Koncem 14. stol. – morová epidemie
Počátek 15. stol. /1402/ - přepadení Jihlavy okolní šlechtou, důvody: rostoucí zadluženost, spory mezi markrabaty Joštem a Prokopem /synovci Karla IV./, opírají se o města – Jošt, o šlechtu – Prokop,
Včele Zikmund Křižanovský z Rokštejna, v noci do kláštera, útok odražen, museli zaplatit pokutu a museli se vykoupit z vězení
Jihlava za husitství byla katolická
1420 – Jihlavané se účastnili tažení po boku Zikmunda Luc., Zikmund udělil Jihlavu Albrechtu Habsb. /zeť/
1423 – Jan Žižka obléhal Jihlavu
1425 – sirotci
1427 – Jan Roháč z Dubé
husité Jihlavu nikdy nedobyli
1436 /5.7./ - v Jihlavě vyhlášena Basilejská kompaktáta /hraniční město, bohatí, nikdy nedobyto/, v Basileji, dohoda mezi husity a katolíky, více kališníků, povoleno dvojvěří, kněz Jan Rokycana – mše v češtině v Jakubovi
1436 - /14. 8./ - přijetí Zikmunda Luc. za českého krále /už po druhé/
1435 – ražba vlastní jihl. mince, čtyřhranné, pro vnitřní potřebu
znak vznikl v 15. století – vlevo nahoře lev, vedle ježek, vlevo dole ježek, vedle lev
schválili volbu Ladislava Pohrobka /katolík/, nelíbí se jim Jiří z Poděbrad, několikrát proti němu vojensky vystoupili, Jiří Jihlavu obléhá -> Jihlava se vzdá
1471 – smrt J. z P., Matyáš Korvín byl po druhé zvolen českým králem v kostele sv. Jakuba /po prvé v Olomouci/
1527 – v Jihlavě Ferdinand I. Habsburský s manželkou Annou Jagellonskou, ubytováni ve dvou domech, pod Přažským mostem F.I. skládá přísahu českým stavům, památník /1565/ přísahy, sliby nedodržel, první protihabsburský odboj, Jihlava se jako jediné moravské město připojuje, rozhodli o tom Češi /Jihlava měla jeden český statek/, poraženo, Jihlava potrestána /pokuta, dosazen královský rychtář, pivní groš = jeden groš /sud – zrušen za Maxmiliána/
16. století = velké století
rozvíjí se soukenictví, obchod s pivem, vínem, pivovarnictví, katakomby – původně sklepy /2. – 3. patrové, vzájemně propojeny, 3000m/
koncem 16. století – 2. vlna dolování, Rančířov, Malý Beranov
1603 – Rudolfovi dali Jihlavané stsříbrný koláč, dolování končí s 30 – letou válkou
1571 – největší morová epidemie /2000 lidí/
1513, 1523 – při smažení koblih, druhý požár větší, zničily gotickou Jihlavu -> nová stavba v renesančním duchu, nový prvek jihlavský krytý dvůr, v 16. st. – i Luteráni
Jihlava se připojila ke stavovskému povstání, končí Bílou horou, sankce – 2 měšťané měli být popraveni, ale zemřeli ve vězení
1625 – příchod jezuitů
30–letá válka
nejdelší, nejhorší: francouzsko – švédská
1645 – 1647: švédská okupace Jihlavy, velitelem Švédů Oesterling – ničení, drancování, v Jihlavě z 8 zůstalo 1000 obyvatel
Napoleonské války:
1800 – Jihlavou procházeli Rusové, vraceli se z italského tažení
1805 – Jihlava obsazena Francouzi a Bavory proti nim Rakušané /vyhráli/ - mezi Štokami a Jihlavou, F – velitel Bernadotte /zakladatel panujícího rodu ve Švédsku/

Kultura Jihlavy
Brána Matky Boží – gotická, 4. a 5. patro renesanční, r. 1996 přestavěny
Brtnická, Špitálská, Křížová, Černá brána
Kostel Nanebevzetí Panny Marie /pol. 13. st., 14. st./
gotika, barokní průčelí- pol. 18.st., osmiboká zvonice bez základů, stojí na klenbě zúžené lodě
Malby: Přepadení Jihlava /16.s t./ - v kněžišti, nejstarší vyobrazení Jihlavy
Sochy: Markéta, Kateřina, Barbora – krásné madony – 14. st., vybavení kostela – barokní
Minoritský klášter
Hradby – hradební zeď, parkán, parkánová zeď
Dolní náměstí – obyčejnější, kašna bohyně Amfitrite /Jan Václav Prchal/
Horní náměstí – kašna – Neptun, svátečnější, trhy
Masthausy – dolní síň – více účelná jako dílna i obchod, večer jako hostinec
Kostel sv. Jakuba – gotika /1250 – 14. st./
Dvě věže – J – zvonice /Zuzana – zvon/ - odlil ho Brixí z Cimperka 1563, S – dříve vyšší, strážná věž, kaple barokní – Kűhlmannova /1702/ - pieta z minor. Kostela, socha sv. Kateřiny z 14. st., kolem hřbitov, nejdéle sloužil do 18. st.
Radnice – původně got. domy z poč. 16. st., spojení tří domů, z 2. pol. 18. st. se zvýšili o druhé patro, 2. po. 18. st., věže s hodinami
Kostel sv. Ignáce z Loyoli /1680 – 1689/, barokní Brascha, iluzivní oltář, Tepper, Baab, Kramolin – malíři pieta z poč. 15. st., Přemyslovský kříž Y, z 14. st.
Kostel sv. Ducha – 16.s t., kolem hřbitov, renesance
Morový sloup – Jakopo Brascha se synem Augustinem, barokní, nahoře Panna Marie, sv. Josef, sv. Šebestián /šípy/, sv. Jakub /hůl/, sv. František Xaverský
Povýšení sv. Kříže – dominikánský kostel, klasická gotika, kolem r. 1250- 14. st., ústupkový portál
1781 – odsvěcen a předán armádě
1947 – začátek oprav, předán Českosl. Církvi hustitské
1279 – svatba Přemyslovců a Habsburků