Historie kosmonautiky

Kosmonautika je označení pro lety do vesmíru, které se vžilo v bývalém SSSR a ve státech východního bloku.
Podle ne zcela ověřených pramenů by nejstarší zmínky o raketách měli spadat až do 4. století před naším letopočtem. Tehdy měl jistý Archytás v Řecku postavit první jednoduchý parní raketový motor. Bohužel tento údaj není možné zcela ověřit. Obecně lze říci, že další vývoj raket se přestěhoval hlavně do Asie, konkrétně do Číny. Údajně někdy kolem roku 1232 měli Číňané použít při obraně Pekingu proti Mongolům "šípy létajícího ohně". Je to mimo jiné také první záznam o vojenském použití potenciálu raket. I nejstarší pokus vzlétnout za pomoci rakety či raket se měl uskutečnit v Číně. Jistý Van Hu se chtěl vznést na kluzáku poháněném raketami, které spalovali jako palivo střelný prach. Pokus byl však neúspěšný. Při následném výbuchu stroje mnich zahynul. Další zprávy lze také zachytit v 18. století. Tehdy použili jednoduchý raketomet proti Angličanům Indové bojující za nezávislost. Do Evropy dorazily teprve o sto let později.
Za otce raketového výzkumu je považován Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Ten v roce 1903 publikoval studii Výzkum vesmíru reaktivními přístroji. Rozvádí zde teorie o tom, že do vesmíru je třeba cestovat za pomoci raketového pohonu, nikoli spoléhat na letadla, která by ve vakuu neměla sebemenší šanci. O několik let později se k němu s podobnými studiemi přidávají i jiní vědci z oboru jako je Robert Goddard a Hermann Oberth. Ač o sobě nevěděli a nemohli svoje výzkumy konzultovat, došli ke zcela stejnému závěru.
Éra výzkumu vesmíru začala v roce 1957, když bylo v tehdejším Sovětském svazu vypuštěno první umělé kosmické těleso Sputnik 1 na oběžnou dráhu. Začal kosmický věk. O čtyři roky později se stal Rus Jurij Gagarin prvním člověkem ve vesmíru a prezident Kennedy prohlásil, že koncem desetiletí Spojené státy vyšlou člověka na Měsíc. V roce 1969 zemskou atmosférou proletěla kosmická loď Apollo 11, připevněná ke snad dosud největší raketě, a zamířila k Měsíci. První slova („ Malý krůček pro člověka, ale velký krok pro lidstvo“) a kroky astronauta Neila Armstronga na zvrásněném povrchu měsíce se brzy stala historií. Za posledních třicet let jsme se toho o vesmíru, hvězdách a planetách dozvěděli opravdu hodně. Kosmická loď proletěla kolem všech planet a jejich měsíců kromě Pluta na opačném konci sluneční soustavy, uskutečnilo se několik výprav na Měsíc a kosmické sondy přistály na Marsu a Venuši. Pravidelně jsou do kosmu vysílány raketoplány. Jejich posádky občas opravují družice, které ve velkém množství krouží kolem Země, například telekomunikační družice, které rozesílají telefonní a televizní signály po světě.

Od poloviny let 20.století vesmír zkoumalo mnoho typů kosmických lodí. Satelity, rakety, sondy (k Měsíci a mezi planetami) a raketoplány přinesly bohaté znalosti o naší sluneční soustavě.

Sputnik 1 (SSSR) : Tato první bezpilotní družice o průměru 0,58 m a váze 84 kg byla
Vynesena do vesmíru 4.října 1957 a vysílala 21 dní.
Sputnik 2 (SSSR) : V listopadu 1957 byl na oběžné dráze kolem Země vypuštěn ruský
pes Lajka. Bohužel tehdy ještě nebyl znám způsob, jak ji přivést
živou zpět na Zem.
Luna 2 (SSSR) : Raketa vyslaná 15.září 1959, která jako první doletěla na Měsíc.
Vostok 1 (SSSR) : 12.dubna 1961 uskutečnil jeden oblet Země, který trval 108 minut Rus
Jurij Gagarin, který se tak stal prvním člověkem ve vesmíru.
Friendship 7 (USA): V únoru roku 1962 byl do vesmíru vyslán John Glenn, který na oběžné
dráze kolem Země, Zemi obletěl ve své kosmické kabině třikrát.
Mariner 2 (USA) : 14.prosince 1962 byl do vesmíru vyslán meziplanetární raketoplán,
jež uskutečnil let kolem planety Venuše.
Ranger 7 (USA) : Tento raketoplán byl 31.července 1964 vyslán do vesmíru, kde
získal detailní snímky Měsíce.
Mariner 4 (USA) : 14.července 1965 byl vyslán do vesmíru raketoplán, který uskutečnil
let kolem Marsu.
Luna 9 (SSSR) : 1966 bylo dosaženo milníku ve výzkumu kosmu, když tato sonda
měkce přistála na Měsíci a vyslala zpět první fotografie z měsíčního
povrchu.
Venera 3 (SSSR) : Ruská sonda 1.března 1966 uskutečnila přistání na Venuši.
Apollo 11 (USA) : 20.července 1969 přistáli kosmonauti Edwin Aldrin a Neil Armstrong
jako první lidé na Měsíci. Během své procházky po Měsíci, která trvala
dvě a půl hodiny, sbírali vzorky měsíčních hornin a půdy.
Venera 7 (SSSR) : V roce 1970 jako první vyslala údaje z povrchu Venuše.
Pioneer 10 (USA) : 3.prosince 1973 uskutečnil let kolem Jupiteru.
Viking 1 (USA) : Kosmická sonda, bez lidské posádky, byla 20.července 1976 přistála
na Marsu, aby zde hledala život, zkoumala půdní vzorky a posílala je
zpět na Zemi.
Sojuz 28 (SSSR) : Od 3. do 10. března 1978 se uskutečnil let , při kterém se do kosmu
dostal první Čechoslovák Vladimír emek, který byl v kosmu 190
hodin a 18 minut.
Pionner 11 (USA) : 1.září 1979 uskutečnil let kolem Saturnu.
Venera 13,14 (SSSR) : Tyto sondy provedly roku 1981 rozbor půdy Venuše.
Columbia (USA) : 1981 se uskutečnil první let raketoplánu, který mohl opakovaně
vzlétnout.
Venera 15,16 (SSSR) : V roce 1883 pořídily z polárních drah okolo Venuše Radarem mapy
povrchu planety.
Challenger (USA) : V lednu 1986 se stala největší katastrofa v historii výzkumu vesmíru,
když sedm členů posádky zahynulo při explozi raketoplánu, která
nastala 73 sekund po startu.
Voyager 2 (USA) : 24.ledna 1986 uskutečnil let kolem Uranu.
Vega 1 (SSSR) : Fotografie Halleyovy komety pořídila 6.března 1986.
Pioneer 10 (USA) : V roce 1887 minul planetu Pluto, nejvzdálenější planetu od Slunce.
byl to první objekt vytvořený člověkem, který opustil naši sluneční
soustavu.
Voyager 2 (USA) : 25.srpna 1986 uskutečnil let kolem Neptunu.
Megallen (USA) : Kosmická sonda vypuštěná v roce 1989, několik let kroužila kolem
Venuše. Pomocí radaru zmapovala 98% planety, odhalila její sopky a
tajemná koryta, vytvořená patrně tekoucí lávou, která se zařezává do
jejího povrchu.

Tento náhlý rozmach aktivit ve vesmíru byl umožněn díky novým technologiím. Raketové motory byly vyvinuty již v předchozích letech, ale teprve koncem padesátých let se však staly natolik výkonnými, že umožnily uniknout přitažlivosti Země a cestovat do jiných částí Sluneční soustavy. Druhým vynálezem, který umožnil rozvoj vesmíru, byl počítač. Vynést kosmickou loď na oběžnou dráhu, řídit její pohyb a přivést ji zpátky na Zem vyžaduje složité výpočty, které je v průběhu letu někdy nutno měnit a opakovat. Pouze počítač dokáže provádět tak složité výpočty s potřebnou rychlostí.
Více než 200 mužů a žen prozatím pobývalo v kosmickém prostoru, někteří jen několik dní, jiní celé měsíce. Pilotované kosmické lety jsou ale jen jednou stránkou výzkumu vesmíru. Mnohé velmi důležité lety, provedly automatické sondy, vybavené zařízením pro přenos televizního obrazu a vědeckých informací zpátky na Zemi. Tyto kosmické sondy postupně pronikaly stále hlouběji do sluneční soustavy. K dnešnímu dni se sondy přiblížily a fotografovaly všechny planety sluneční soustavy, kromě nejvzdálenější, Pluta. Další kosmické sondy letí mimo sluneční soustavu do volného kosmického prostoru a nikdy se nevrátí.

Další částí kosmického výzkumu probíhá v blízkosti Země. Spočívá v umísťování kosmických stanic, na nichž se provádí vědecká práce, na oběžných drahách kolem Země.
Tyto kosmické stanice, jakými jsou americké Skylab a ruský Mir, setrvávají v kosmu a mohou být navštěvovány astronauty, jako by to byly kosmické hotely. Kosmický raketoplán je prvním krokem k pravidelným letům pasažérů do kosmu a nakonec k prvním koloniím pozemšťanů mimo Zemi.

Jaký praktický užitek pro lidstvo přináší kosmický výzkum?
Pokrok v chemii, informačních technologiích, výpočetní technice, přenosové technice, lékařství, fyzice a dalších oborech lidské činnosti.

Aby se raketa dostala do vesmíru, musí překonat zemskou přitažlivost. To si vyžaduje rychlost 28 000 km/h. Takové rychlosti se nejsnáze dosáhne při vertikálním startu. Na vynesení kosmické lodi do vesmíru je potřeba velké množství energie. Raketoplán má velkou nádrž na pohonné látky a navíc ještě dvě přídavné rakety, ve kterých se nachází další palivo.

Jak vypadá start – přistání raketoplánu :

1. vypuštění raketoplánu z odpalovací plochy
2. zapálení raketových motorů
3. vertikální start raketoplánu
4. zhození přídavných raket, které spadnou na padácích do moře, odkud jsou přivezeny zpět
5. zhození nádrže na pohonné látky, které shoří v atmosféře
6. raketoplán se připravuje na návrat
7. při vstupu do atmosféry raketoplán oslnivě září
8. raketoplán naklání přední část dolů
9. pilot usměrňuje raketoplán nad přistávací plochu
10. kola jsou připravená na přistání
11. přistání na přistávající dráze
12. raketoplán se letadlem vrací na základnu.

Vzhledem k tomu, že Rusko nemá nezbytné obrovské finanční částky na placení překotného výzkumu kosmu odhodlala se v roce 2001 za nemalou částku vzít do kosmu první „ kosmického turistu „ V letošním roce ho pak následoval další milionář. Je zcela reálné, že se někdo z naší generace dožije toho, že se do vesmíru bude létat jako dnes k moři.

Použitá literatura : Encyklopedie Diderot,1999
Školní Encyklopedie : John Fardon, Svojtka a Vašut, 1996
Veľká kniha otázok a odpovedí : Andrew Langley, Perfekt, 1994
USBORNE Dětská encyklopedie vědy a techniky : Annabel Craigová
A Cliff Rosney, Obzor, 1993
Hvězdy a Planety : David H.Levy, Svojtka a Vašut, 1997
www.astro.cz/solar/eng
http://vesmir.hyperlink.cz/
http://sky.web3.cz/