Z materiálů někdejšího předsedy Čs. volejbalového a basketbalového svazu - pana Václava Jeřábka, který byl naším vedoucím družstva volejbalu mužů v AC Sparta Praha, vyplývá, že první pokus o vytvoření mezinárodní federace volejbalu byl učiněn v roce 1931 předsedou polské volejbalové federace panem Chrapowskim při kongresu Mezinárodní federace házené ve Stockholmu, avšak nebylo dosaženo žádného pozitivního výsledku.
V roce 1936 při olympijských hrách v Berlíně byla při Mezinárodní federaci házené vytvořena samostatná komise pro volejbal. jejími členy byli: P. Myslowski a P. Wirszyllo (Polsko), J. Brown (USA), Karel Hála (Československo), A. Klumberk (Estonsko) a O. Naimer (Německo). Příslušného jednání se již zúčastnilo 12 zástupců Evropy a to včetně Československa, 5 zástupců Ameriky a 4 zástupci Asie.
I přes toto skutečně početné zastoupení zemí z různých kontinentů nedošlo, žel, k dalšímu rozvoji myšlenky vytvořit Mezinárodní volejbalovou federaci, a to s ohledem na složitou politickou situaci a zejména na vypuknutí druhé světové války.
Až po jejím ukončení byly obnoveny mezinárodní sportovní styky a samozřejmě, že se zde prosadil i volejbal, tedy sport, který u nás v průběhu války dosáhl mimořádného rozšíření. Předpokladem pro to byla možnost poměrně jednoduchého vybavení pro hru a rovněž skutečnost, že jako kolektivní sport vytvářel předpoklady pro setkávání a styk mladých lidí na nejrůznějších sokolských, trampských i svazových turnaích.
V lednu 1946 družstvo AC Sparta Praha podniklo zájezd do Polska společně s družstvem basketbalistů. Bylo to v době, kdy oba tyto sporty měly společný svaz, jehož předsedou byl právě V. Jeřábek. Naše družstva byla prvními zahraničními soupeři polských sportovců po válce a zájezd se proto stal i významnou politickou a společenskou událostí při turnajích ve Varšavě, Lodži a Krakově.
Při této příležitosti uspořádala Polská volejbalová federace, vedená panem Wirszyllem, schůzku, jíž se na naší straně zúčastnil V. Jeřábek, MUDr. J. Klíma, V. Spirit a C. Benáček. Schůzka se konala Varšavě. Při jednání byly posouzeny a projednány možnosti rozšíření styků ve volejbalu i s jinými zeměmi a stanoveny některé úkoly, které bylo nutné řešit pro konečné založení Mezinárodní volejbalové federace. Snaha obou federací byla v příštích měsících úspěšná. Ale hlavně byla v převečer utkání uspořádána důležitá schůze zástupců Polské volejbalové federace (p. Wirszyllo a p. Szeremeta), Francouzské federace (p. Libaud, p. Aujard a p. Babin) a naší federace (J. Havel, J. Cabalka, Dr. Koutský, J. Štolc, ing. Pulkráb a V. Spirit). Na jednání byla předložena rovněž písemná prohlášení, která zaslaly federace Belgie, Itálie, Jugoslávie a Rumunska a která vyjadřovala souhlas s přípravnými pracemi pro založení Mezinárodní volejbalové federace.
Podíváme-li se dnes na protokol z tohoto jednání, t.j. vlastně na první oficiální doklad příští FIVB (Fédération Internationale de Volley-Ball), zjistíme, že byly stanoveny závažné a konkrétní úkoly jako vytvoření speciální komise pro založení FIVB a její orgány, zabezpečení publicity volejbalu ve všech zemích, vytvoření a unifikace mezinárodních pravidel hry v souladu s pravidly hry USA (země vzniku volejbalu), svolání ustavujícího kongresu FIVB do Paříže v roce 1947, uspořádání mistrovství světa 1949 v Praze a mistrovství Evropy 1948 v Římě, konečně i zařazení volejablu do programu Olympijských her.
Poté byl především byl vypracován statut FIVB, hlasováním byla Paříž zvolena za sídlo federace, francouština a angličtina byly stanoveny za oficiální jazyky, byl zvolen prezident FIVB Paul LIBAUD. Byli zvoleni rovněž viceprezidenti, byla ustavena komise pro pravidla hry a komise mezinárodních rozhodčích. Podařilo se prosadit, aby všechny rozměry hřiště, výška sítě, aj., byly v mezinárodních pravidlech uváděny v metrické soustavě.
Dalším velmi významným krokem v organizaci mezinárodního volejbalu bylo první mistrovství světa mužů a první mistrovství světa žen v Praze v roce 1949. Při této příležitosti se konal i dlaší kongres FIVB. Zde byla jako další oficiální jazyk FIVB přijata španělština a jako členové byly přijaty další federace. Došlo také k některým změnám v pravidlech hry - např. vyznačení místa pro podání, rozdělení hřiště pro postavení hráčů při příjmu podání, uznání dvoj - či trojbloku jako jeden úder aj.
Náš volejbal se tedy může těšit skutečností, že při počátečních krocích na úseku organizování mezinárodních styků a zakládání sehrál velmi aktivní a významnou úlohu a že má v tomto směru mimořádné zásluhy. Řadou vynikajících sportovních úspěchů, rozsáhlou trenérskou a metodickou pomocí, jakož i organizací odborných školení přispěl i k vývoji a zvyšování technické a taktické úrovně hry. Myslím, že je plně na místě, abychom si tyto skutečnosti připomenuli při výročích historie čs. volejbalu.
28. prosinec 2012
5 628×
709 slov
