Hrad Křivoklát

První až druhá polovina 13. století
Architekt neznámý
Stavebníci: Přemysl Otakar I. ?, Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II.

Dnešní hrad (původní Křivoklát, připomínaný již k roku 1110, zřejmě ležel na jiném, doposud neznámém místě) byl na rozměrné nepravé trojúhelné ostrožně obtékané Rakovnickým potokem založen v době okolo roku 1230 a jeho výstavba, která probíhala ve třech základních fázích, se táhla až do roku 1287. V prvé vystavěli obvodovou hradbu, okrouhlý donjon v čele zavázaný do ohrazení tak, že hradba před ním tvoří mohutný břit, čtverhrannou věž při bráně v jihozápadním nároží a příčnou hradbu dělící trojúhelný areál na menší horní a větší spodní hrad. V horním hradu se k ní přiložil obdélný sálový palác, z jehož původní architektonické výbavy registrujeme románská okénka v přízemí. V dolním hradu k západní hradbě přiléhal zřejmě purkrabský dům. V této podobě byl někdy koncem prvé poloviny 13. století již hrad plně použitelný jako pevná opora královské moci.

Ve druhé fázi hradní areál obohatily především obytné a provozní objekty. Důsledkem stavby dalších palácových křídel v horním hradu se stalo prolomení středu staršího čelního paláce průjezdem se sediliemi, zaklenutým dvěma poli křížových kleneb. Při stavbě v přízemí plochostropého jižního křídla bylo užito románských okének, zjevně prefabrikovaných v prvé fázi. Plocha dolního hradu byla rozdělena hradbami na několik částí. Ve vstupní stála starší čtverhranná věž a purkrabství, další dvouprostorová budova se přiložila k jižní hradbě. Na severozápadním studničním nádvoří určeném provozním stavbám, mezi nimiž registrujeme i primitivní zemnici, se nalézala rozměrná zděná budova přiložená k západní hradbě. Ve střední části dolního hradu započala západním křídlem výstavba druhého palácového komplexu.

Ve třetí etapě, jejímž stavebníkem se z podstatné části (stejně jako v případě etapy předešlé) stal Přemysl Otakar II., bylo budování raně gotického Křivoklátu dokončeno. V horním hradu, rozděleném příčnou hradbou na větší spodní palácovou část a menší dvorek při věži, bylo dostavěno severní křídlo se záchodovou věží v sousedství. Nádvoří palácového okrsku na všech čtyřech stranách obklopil klenutý patrový arkádový ochoz. Hlavní prostorou tohoto velkolepého komplexu se stal velký reprezentační sál, který byl zaklenutý čtyřmi poli šestidílných kleneb a od západu osvětlovaný osmi kružbovými hrotitými okny. Sál zabral celé patro západního křídla. Náležel k největším profánním interiérům své doby. Východní část jižního křídla tvořila polygonálně uzavřená kaple. Dostavěn byl i druhý palácový komplex ve spodní části hradu tvořený dvěma rovnoběžnými křídly, která svírala úzké nádvoří, propojenými arkádou o dvou obloucích. Součástí západního křídla zřejmě byl velký, nejspíše též šestidílnými klenbami zaklenutý sál a roubená komora. Před čelem horního hradu vzniklo další úzké parkánovité nádvoří a areál dolního hradu obohatily i další objekty, z nichž nejvýznamnější byla čtverhranná věž v severozápadním nároží. Složitý sedmidílný a trojvěžový Křivoklát posledních Přemyslovců představuje nejlépe poznanou ukázku královského hradu s obvodovou zástavbou.

Hrad dále formovaly přestavby za Václava IV., Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. V novověku jeho význam upadal a do dnešní podoby ho dotvořily spíše utilitární zásahy po četných požárech a památkové úpravy 19. a 20. století.