V 2.pol 14.stol. došlo k zesílení třídních konfliktů a k soc.diferenciaci obyvatel,což mělo za následek vznik husitského rev. hnutí.Hl.představitel. byl mistr Jan Hus žádající spravedlivější sociální řád,kritizoval církev, kupování úřadů ,církevní odpustky atd.Po upálení mistra Jana Husa v Kostnici roku 1415 se lavinovitě šířily jeho názory mezi všemi společenskými vrstvami: od poddaných až ke šlechtě. Hlavními organizátory boje proti českému revolučnímu hnutí se stal král Zikmund a římská církev.
V roce 1419 vyvrcholila vzpoura v Praze zautočením na Novoměstskou radnici,z oken vyházela a pobila konšely. Na jaře 1420 založili husité město Tábor, kde měla převahu revoluční chudina. Měšťanstvo a šlechta zformulovaly svoje požadavky do čtyř pražských artikulí: žádaly svobodu kázání slova božího, svobodu přijímání "pod obojí", zákaz světské moci duchovenstva a trestání smrtelných hříchů bez rozdílu stavu.
V červnu 1421 sněm v Čáslavi zvolil devítičlenou vládu, která spravovala Čechy, protože král Zikmund byl sesazen. Církev a Zikmund marně bojovali proti husitům. Husitská vojska nejen že bránila zem, ale podnikala i výpady do okolních zemí. Nazývali je "spanilé jízdy". Po smrti Jana Žižky z Trocnova roku 1424 se vůdcem husitských vojsk stal Prokop Holý.
Navzdory vojenským úspěchům se v husitském hnutí začal projevovat vnitřní rozklad. Objevily se rozpory mezi radikálními požadavky chudiny a umírněným měšťanstvem a šlechtou, vznikl spor mezi Prahou a Táborem. Vnitřní rozklad husitského hnutí vyvrcholil 30. května 1434 bitvou u Lipan.
V červenci 1436 sjezd v Jihlavě vyhlásil mír mezi husity a ostatními křestanskými národy a také obměnil a umírnil čtyři pražské artikule.V Čechách a na Moravě bylo povoleno přijímání pod obojí.
Duležité v husitského rev.hnutí bylo to ,že český stát vystoupil jako první proti nadvládě římské církve.Husité oslabily moc církve, krále a moc měmeckého patriciátu.
28. prosinec 2012
6 272×
290 slov
