Jan Žižka z Trocnova

Jan Žižka se narodil něco po roce 1360 na jihočeské samotě Trocnov jako syn drobného zemana. Nebylo mu víc než 12, když utrpěl těžké zranění mečem, přišel o levé oko a půlku tváře mu od té doby hyzdila dlouhá jizva. Po roce 1400 se dostal na dráhu lapky a zbojníka a několik let vedl spolu s dalšími zchudlými zemany záškodnickou válku proti Rožmberkům. Zúčastnil se bitvy u Grunwaldu v červenci 1410, v níž Poláci a Litevci porazili řád německých rytířů. Po návratu se usadil v Praze a nastoupil službu u královského dvora. V té době ještě kázal v Betlémské kapli Mistr Jan Hus a Žižka se stav jeho horlivým posluchačem. Žil v době plné nepokojů. Byla to doba, ve které se snažila církev získat co největší moc, začala vybírat poplatky za takzvané odpustky, za které si člověk mohl zakoupit odpuštění i za těžké hříchy. Proti tomu se nejprve postavil Mistr Jan Hus svým kázáním v Betlémské kapli. Když byl Jan Hus pozván do Kostnice, aby obhájil svoje názory a přes sliby krále Zikmunda byl 6. července 1415 upálen, vyzdvihla se v Českých Zemích masová vlna odporu.

V roce 1419 zachvátil Čechy vir revoluce. Symbolem Husitů se stal kalich (přijímaní pod oboji). Mezi nejvýznamnější vojevůdce revoluce patřil beze sporu Jan Žižka z Trocnova. Zpočátku se klonil k chudinským radikálům. V listopadu 1419 však odešel z Prahy do Plzně a pomáhal ji bránit proti útoků, katolického panstva. Nedaleko Plzně svedl svou první bitvu v husitských válkách.

Se třemi stovkami chatrně vyzbrojených husitů porazil několikanásobnou převahu. Situace obránců se zhoršovala a husité s Žižkou opustili r. 1420 Plzeň.Cestou se ukázalo, že Žižku pronásleduje mohutný oddíl obrněných jezdců. Žižka se rozhodl zformovat husity na hrázi mezi dvěma rybníky. Rytíři si mysleli, že nebudou muset bojovat, ale přes vozovou hradbu se jim nepodařilo proniknout, vydali se tedy přes vypuštěný rybník. Koně se však v bahně propadali a ti co vyvázli živí, se dali na ústup. 25.března 1420 v bitvě u Sudoměře se tak proslavil Jan Žižka z Trocnova. Po této vítězné bitvě se husité na Žižkův popud přesunuli na ostroh nad Lužnicí a založili zde nové město Tábor – nové centrum radikálního husitství. Žižka byl zvolen jedním ze čtyř táborských velitelů.Začal budovat a cvičit silnou armádu, ale už v květnu musel vyrazit na pomoc ohrožené Praze. K prvnímu většímu střetu došlo 14.července 1420 v bitvě u Vítkova. Lehká Žižková pěchota vznesla naprostý zmatek do těžké křižácké jízdy a Žižka zvítězil. Význam bitvy na Vítkově nebyl ani tak masivní ve ztrátách křižáckých řad, jako spíše psychických účinků. V bitvě padlo asi 300 křižáků, což ve středověku byla bitva s malými ztrátami. Křižákům docházely zásoby potravin, a proto se vydali k domovu. V únoru roku 1421 ztratil Žižka při obléhání hradu Rabí druhé oko, přesto dál bojoval. Na přelomu let 1421-1422 přijala Praha Žižku s královskými poctami v naději, že zachrání Prahu a celou Českou zem od další křížové výpravy. Žižka ani tentokrát nezklamal. Donutil Zikmundovy vojáky, aby opustili Čechy a hledali úkryt na Moravě. Dne 11. ledna 1422 obdržel Žižka jako výraz uznání titul rytíře. Žižka se snažil prosadit program čtyř artikulů pražských, vyjadřující zájmy kališnických měšťanů a šlechty. Postupoval stejně tvrdě a nemilosrdně proti katolíkům i proti husitským extrémistům. Už v roce 1421 vyhnal a pak zcela vyhladil nejradikálnější tábority, tzv. pikarty. Brzy nato se rozešel s tábority a založil r. 1423 nové bratrstvo tzv.Malý Tábor. Vedle Tábora a Prahy vznikla tak další husitská strana. Pražané se začali spojovat s katolíky. Toto spojení Žižku natolik rozhněvalo, že vytáhnul se svým polním vojskem proti Praze. Na poslední chvíli se podařilo uzavřít příměří. V září 1424 vyrazilo spojené vojsko husitů proti moravské šlechtě. Na Moravu však nedorazili, cestou oblehli město a hrad Přibyslav, náležící katolickému šlechtici Čeňkovi z Ronova. Při tomto obléhání se však rozstonal Žižka smrtelnou nemocí a ve středu 11. října 1424 skonal ve věku vyšším 60.let.

Žižkova smrt měla tragickou dohru. Když se husitští bojovníci dozvěděli o skonu svého vůdce, dobyli Přibyslav a šedesát obránců upálili. Teprve poté doprovodili kněží Prokůpek a Ambrož tělo neporaženého vojevůdce do Hradce Králové ,kde hejtmanovy ostatky spočinuly ve chrámu svatého Ducha. Žižkovi stoupenci si začali říkat Sirotci, neboť příslušníci jeho polního vojska Žižku považovali za svého otce.

Po smrti Jana Žižky z Trocnova se stal jeho nástupcem kněz Prokop Holý. Pod jeho vedením dosáhli husité ještě mnohých úspěchů,ale zdaleka se neproslavil tak jako Jan Žižka z Trocnova.