Jan Žižka z Trocnova

* po roce 1370 - U 11. 10. 1424
Zeman Jan Žižka z Trocnova je považován za největšího českého válečníka a vojevůdce. Narodil se kolem roku 1370 do zemanské rodiny Řehoře a Jany. O prvních 40ti letech jeho života se zachovaly pouze torzovité zprávy. V těchto letech se pohyboval jako žoldnéř v několika zemích. Roku 1412 vstoupil do služby na pražském královském dvoře. Dne 30.7.1419 se podílel na defenestraci na novoměstské radnici. V témže roce odchází s dalšími radikálními husity do Plzně. V březnu byl donucen k ústupu z katolické Plzně a útočiště nalezl v nově osídleném městě Tábor. Při přesunu do Tábora svedl jednu z nejznámějších bitev u Sudoměře (25.3.) s katolickými oddíly panské jízdy ze Strakonic a Písku, které se svojí nepočetnou hotovostí porazil.
Táborská strana ho zvolila jedním že čtyř hejtmanů a v této funkci dosáhl další vojenské úspěchy. Se svým vojskem úspěšně ubránil Prahu proti první křižácké výpravě (bitva na Vítkově 14.7.1420). Roku 1421 se podílel na vymýcení sekt v Táboře. V červnu roku 1421 byl zvolen do dvacetičlenné prozatimní vlády. Při dobývání hradu Rabí (1421) utrpěl těžké zranění druhého oka a zcela oslepl. V letech 1421-1422 se zúčastnil bojů proti druhé křížové výpravě, zaznamenal výrazné úspěchy a král Zikmund Lucemburský byl donucen opustit Čechy. Na přelomu let 1422-1423 se ideově rozešel s tábory a odešel do východních Čech. Zde založil východočeský husitský svaz se stálým polním vojskem.V praxi zde uplatňoval jím vydaný ”Žižkův vojenský řád”, který stanovil hlavní zásady, kterými se měli řídit příslušníci Žižkova bratrstva. Pokus umírněné husitské šlechty a Pražanů porazit Žižku, v bitvě u Strauchova dvora dne 4.8.1423, skončil nezdarem. Tvůrce vojenské defenzívní taktiky opírající se o vozovou hradbu, umřel během vojenského tažení u Přibyslavi dne 11. října 1424.