Knihtisk

Vynálezcem knihtisku je Johannes Gutenberg.

Ve 14. a 15. století se v Evropě rozšířila technologie deskotisku neboli blokového tisku. Forma byla vyryta do jednolité, zpravidla dřevěné desky. Tato metoda byla však kvůli jednorázovému využití drahých štočků velmi finančně nákladná.

Johannes Gutenberg nebyl jediným, kdo se zabýval myšlenkou tisku ze sazby skládané z oddělených písmen. Většinou se ale pro jejich výrobu používalo dřevo, odolnost materiálu tedy nebyla velká. Johannes Gutenberg byl vyučen ve zpracování kovů a zlatnictví. Snad se tedy inspiroval u těchto řemeslníků, kteří se zabývali i výrobou kovových pečetních typářů a začal písmena odlévat z kovu.

O počátcích jeho pokusů nejsme informovaní. Svůj vynález důsledně tajil, pokud někoho svému umění naučil, zavazoval ho přísným mlčením, sám žádný ze svých tisků nepodepsal. O jeho vynálezu se dozvídáme ze soudního procesu, z typologického rozboru. Utajoval ho ze strachu před inkvizicí, před udáním ze strany profesionálních písařů a taky jako ochranu před možnou konkurencí.

Gutenbergův vynález otevřel 1.období dějin tištěné knihy:období prvotisků a inkunábulí=všechny výtisky vydané před rokem 1500.

Ke změnám v tomto směru docházelo postupně během 16.stol.důležitá role písmolijce, tiskaře, nakladatele, lektora i knihkupce jsou v rukou impresora=tiskaře. Podstatná technická změna ve výrobě knih nastala až na začátku 19.stol. Přesto je rok 1500 významným dělítkem až do dneška. Knihtisk se rozšířil neuvěřitelnou rychlostí do 252 míst, počet titulů je odhadován na 30000 např. v Benátkách, Basileji, Florencii, Kolíně nad Rýnem,Norimberku, Miláně ,Lyonu, Lipsku, Paříži a Římě.