Nejstarší železnice na evropské pevnině, koněspřežní železnice České Budějovice - Linec, byla vystavěná v letech 1825 - 1832. Způsobem výstavby, novými konstrukčními principy, organizací práce a intenzitou provozu se stala přímou předchůdkyní moderních železnic. Navázala na dávné obchodní stezky vedoucí z jižních oblastí. Nejdůležitější přepravovanou komoditou byla hornorakouská sůl, která se po Vltavě plavila dále ku Praze.V r. 1847 vídeňská továrna Hardmuth přenesla do Českých Budějovic výrobu tužek a keramického nádobí. Průmysl se pak po celé 19. i 20. století ve městě rozšiřoval a do města přicházeli lidé z okolního chudého zemědělského kraje za prací.
Počet obyvatel začal narůstat a měnil se i poměr národností v neprospěch německého obyvatelstva. Prakticky od počátku byla provozována také osobní přeprava.
Projekt železnice Františka Josefa Gerstnera (1756 - 1832) vznikl v hrubých rysech již v 1. desetiletí 19. století jako varianta k plánovanému vodnímu kanálu mezi Vltavou a Dunajem. Realizace projektu byla po více než dvaceti letech svěřena Gerstnerovu synovi Františku Antonínovi (1796 - 1840). Přeprava byla zahájena v úseku České Budějovice - Kerschbaum 1828, o čtyři roky později pak v celé délce trati mezi Českými Budějovicemi a Lincem. V letech 1834 až 1836 se trať prodloužila do Gmundenu.
Přestože první pokusy využít parní lokomotivu v 50. letech skončily neúspěšně, 18. srpna 1868 slavnostně začala přestavba železnice na parní provoz. Trasu koněspřežky na českém území bylo možné až na menší úpravy použít i pro lokomotivní dráhu.
Historickým datem zanikající koněspřežky se stal 15. prosinec 1870, kdy v úseku Urfahr - Lest, vyjel poslední vlak tažený koňmi. K 20. prosinci 1873 již byla zahájena přeprava na lokomotivní dráze České Budějovice - Linec.
Čerpáno z www.ceskebudejovice.cz
28. prosinec 2012
5 887×
266 slov
