Konstantin a Metoděj - příchod soluňských bratří

Velká Morava

PŘÍCHOD SOLUŇSKÝCH BRATŘÍ
V roce 867 putovalo několik byzantských kněží a jejich slovanských učedníků do Benátek,aby pokračovali lodí dále do Byzance.Kněžské vysvěcení moravských učedníků mělo uzavřít misijní působení bratří Konstantina a Metoděje,započaté po jejich příchodu na Moravu roku 863.Cestou je ale zastihla zdrcující zpráva.Byzantský císař Michal III.byl zavražděn a konstantinopolský patriarcha Fotios sesazen.A právě o přízeň vůdčích byzantských politiků se opíral riskantní moravský podnik obou bratří,kteří nyní nemohli od Konstantinopole očekávat nic,leda pronásledování.Bratři však nalezli řešení beznadějné situace.Zamířili z Benátek na jih,do Říma,a požádali o přijetí u papeže Hadriána II..Ten schválil jejich činnost na Moravě,souhlasil i s provozováním bohoslužebného obřadu ve slovanském jazyce a roku 869 vysvětil Metoděje arcibiskupem.Poté jej jmenoval papežským legátem pro slovanské země.Po splnění úkolu Konstantin v Římě rezignoval,vstoupil do kláštera,přijal řádové jméno Cyril a roku 869 zde zemřel.Metoděj se na podzim 869 vrátil do Panonie.

JAK VZNIKLO SLOVANSKÉ PÍSMO?
Konstantin a jeho bratr Metoděj pocházeli ze Soluně.V tomto národnostně smíšeném severořeckém městě se tehdy mluvilo dvojjazyčně,řečtinou a slovanským jazykem.Konstantin ale potřeboval nejen hovorový slovanský jazyk,,vždyť měl v novém prostředí vychovávat žáky budoucí kněze.Již před odchodem do Byzance proto vytvořil umělý slovanský jazyk,tzv.staroslověnštinu,a nové písmo,odvozené z řeckého.Tímto písmem potom zapsal překlady nejdůležitějších modliteb.Nejstarší slovanská abeceda měla původně 38 písmen a nazývala se hlaholice.V dalším vývoji postupně nahradila písařsky náročnou hlaholici jednodušší cyrilice

JAK VYPADALY NEJSTARŠÍ KOSTELY?
V nejdůležitějších moravských hradištích byly budovány od počátku 9.století menší kostely,často pro určitého velmože a jeho rodinu.Stavbu těchto nejstarších kamenných objektů na Moravě řídili cizí stavitelé.Kostely se stavěly z lomového kamene,mnohdy dováženého z větší vzdálenosti.Kamenné kostely měly obvykle litou maltovou podlahu a byly uvnitř omítnuty.Nejhonosnější stavby měly oltáře obložené vzácným porfyrem,dováženým z Řecka.Takové jsou například v Mikulčicích a Uherském Hradišti.V kostelech se pohřbívaly nejvýznamnější osobnosti včetně zakladatelů staveb a nejspíše i členů vládnoucího rodu Mojmírovců.