Křížové výpravy

1095 - 1291
Feudálové táhnou proti kacířům pod záštitou náboženských pohnutek. Hlavním účelem bylo znovudobytí křesťanských svatých míst jako Jeruzalém atd. Křížové výpravy však chytře skrývali ostatní důvody těchto tažení. Celkem bylo vypraveno 9 výprav, z čehož 5. byla tzv. Dětská výprava.
Příčiny KV:
Středověká společnost byla vytvořena lenním systémem kdo měl léna, ten se měl. Ve vícedětné rodině léna dědil vše vždy nejstarší syn, mladší měli smůlu. Museli si zdroj obživy najít jinde. Jako jedna možnost zde stála církev, kde jim původ jejich rodiny zajišťoval rychlý vzestup. Jinak se mohli zúčastnit tzn. kolonizačních výprav spolu se svými poddanými. Tyto výpravy všem zajišťovali hodně půdy a hlavně oproštění od daní.
Ovládnutí východního středomoří se ukázalo výhodné i pro Italská města. Již z dřívějška měly dobré zkušenosti s obchodováním s Orientem. Vojáci se na blízký východ přeplavovali přes středozemní moře na italských lodích, za jejichž pronájem proudili do pokladen italských městských státu nemalé sumy. A pro přeplněnou Evropu byla vyhlídka na nově získané území více než lákavá.
Všechna tato fakta však neměla šanci zapříčinit KV. Jako hnací pohon zde působil křesťanský fanatismus.
Vítězstvím seludškých Turků v bitvě u Mantzikertu roku 1071 byla navždy porušena východní hranice Byzancie. Turecké vojenské oddíly pronikali hlouběji a hlouběji do vnitrozemí. Nakonec ovládají Jeruzalém. Seludští Turkové patřili k fanatickým vyznavačům islámu a tak se podmínky pro život křesťanů v oblastech, které měli pod kontrolou velmi zhoršil. Byzancie se bojí obléhání a následného dobytí a tak volá o pomoc. Nejprve nebyla vyslyšena ale pak se stav věci radikálně změnil a tak bylo žádosti vyhověno.
KV a Byzanc
Nápor Turků a Arabů na hranice Byzance vedl k myšlence překonání sporů mezi východní a západní církví.
První kontakt se uskutečnil při koncilu roku 1095; svolal ho Urban II. do severoitalské Piacenzy. Koncil měl původně urovnat spor mezi U2 a štaufským císařem Jindřichem IV., myšlenka tažení proti pohanům byla vyřknuta až na jeho úplném konci.
První KV: Propagace této myšlenky se chopili kazatelé jako Petr Amienský či Gautier sans Avoir. Kolem nich se soustředili zejména chudí rolníci, kteří přes balkán táhli do Konstantinopole. Byzantský císař v nich neviděl žádanou pomoc a nechal je rychle přepravit do Malé Asie. Vojensky nezkušené oddíly zde dosáhly několika malých úspěchů, ale potom byli rozprášeni.
Druhá část první KV: Té se zůčastnili profesionálně vycvičení ritíři z Francie, Lotrinska a Sicílie. Výprava vyrazila na cestu roku 1096. Postupovala v několika oddělených proudech. Císař Alexois jim věnoval všestrannou podporu za slibu, že získaná území budou náležet zpět Byzanci. Tato KV dosáhla asi největších úspěchů. Roku 1099 dobyla Jeruzalém a založila Jeruzalémské království, jemuž podmanili okolní státy.
Druhá KV: Snažila se zvětšit křižáky držená území avšak narazili na velmi silnou muslimskou obranu. Ta však neměla dost sil na útok a tak křesťanské státy mohli nerušeně vzkvétat. Zlom v tomto rovnovážném stavu přinesla bitva u Hattínu roku 1187, kde křižáci utrpěli zdrcující porážku. Od té doby se křižácké výpady změnili v obranu držených území.
Třetí KV: Pokusila se o zvrat situace, byla vyslána roku 1189. V jejím čele stali panovníci jako. Fridrich Barbarossa, Filip II. August a Richard Lví srdce. Přes nespornou vojenskou sílu nebyla nijak moc úspěšná.
Čtvrtá KV: Byla vyslána za účelem pomoci avšak její vůdce, Enrico Dandolo zařídil, že se vojáci podmanili rozkazům Benátské republiky. Ta místo útoku na Turky napadla a vidrancovala Byzanc, čímž zuískali obrovské jmění. Vzniklo tak Latinské císařství. Papež se od této výpravi distancoval, ale chopil se situace a ovládl východní křesťanství.
Ostatní KV: Byli neúspěšné a pouze drželi při životě křižácké státy. Koncem 13. stol na ně však útočí i Mongolové a padá jedna pevnost za druhou. Roku 1291 padá pevnost Akkon. Ostatní města jsou vyklizena bez boje…
Dětská KV: Myšlenka, že úspechů ve Svaté zemi může dosáhnout jen ten, kdo je sám bez hříchu, vedla k uskutečnění DKV. Církev i panovníci se k ní staví odmítavě, Francouzský král zakazuje výpravě odchod ze své země a tak se na pochod vydávají pouze Německé děti. Pěšky dorazili pouze do Itálie, spousta jich zemřela. Část výpravy došla do Marseille, kde jim byl nabídnut převoz zdarma. Deti přijali, část se jich dostala do cíle své cesty, byli okamžitě prodáni do otroctví…
Výsledky KV
Výpravám se paradoxně podařil upevnit obchod mezi středozemím a Dálným východem, nejvíce prosperovaly Benátky a počala tak nadvláda nad středomořím.
Evropě se dostalo veliké kulturní obohacení.
Dali za vznik Řádu německých rytířů. Rytíři skládali sliby a stali se z nich klaďáci.