Kryštof Kolumbus

Dobrodruh, jenž pro Evropu objevil „Nový svět“, zemřel, aniž tušil, že světadíl, který nalezl, není ten, který hledal.

Narodil se roku 1451 v námořním přístavu Janov a během plaveb podél atlantického pobřeží od Británie až po západní Afriku se stal ostříleným námořníkem.

Zemřel ve Španělsku ve věku 55let.

Svět před Kolumbem

E vropské děti se kdysi učily ctít Kolumba jako muže, který „objevil“ Ameriku. On ale samozřejmě jejím objevitelem nebyl. Už desetitisíce let před ním tam žily milióny Indiánů.
Kolumbus nebyl dokonce ani prvním Evropanem, který u břehu Ameriky přistál. Nedávné objevy Newfound landu odhalili osadu, již po více než jednu generaci obývali Vikingové.Islandská ságy vyprávějí, že kolem roku 1000, kdy v oblasti severního Atlantiku panovalo mírnější klima, odnesl vítr loď grónského Vikinga Bjarniho k břehům jakési zalesněné země s teplým podnebím, patrně právě na pobřeží Newfound landu. Dalším Vikingem, který tu strávil zimu, než ho útoky domorodců a potravy přiměly odplout, byl Leif Ericsson. Ve svých zápisech Vikingové místo kde krátce pobývali, nazývají „Vinland“(„Země vína“), protože tam rostla vinná réva.
Podle latinského rukopisu z 10.století se v Atlantském oceánu plavil také sv. Brendan, irský mnich žijící v 6.století, a to ve člunu z kůží napjatých na dřevěné kostře. Rukopis obsahuje možné odkazy k islandským sopkám a k ledovcům, nepřináší ale důkazy o tom, že by Brendan doplul až do Ameriky.

Svět za Kolumba

Téhož dne, kdy se Kolumbus v pořádku vrátil z Nového světa do španělského přístavu Palos, 15.března 1493, jeho příznivci, král Ferdinand I. Aragonský a královna Isabela Kastilská, jej slavnostně přijali a přiznali mu titul „Admirál moří a oceánů, místokrál a guvernér ostrovů, jež objevil v zemích indických“. U barcelonského dvora o měsíc později Kolumbus potvrdil, že přistál u břehů Číny.
To byl samozřejmě naprostý omyl. Aniž si to uvědomoval, dokázal něco mnohem závaznějšího- dosáhl okraje dvou kontinentů, které ležely mezi Evropou a Východem.
Kolumba však tato utkvělá jistota, že má pravdu, nikdy neopustila. Poháněla ho táž paličatost, která ho dovedla k úspěchu a nakonec způsobila i jeho pád. Narodil se roku 1451 v námořním přístavu Janov a během plaveb podél atlantického pobřeží od Británie až po západní Afriku se stal ostříleným námořníkem. Pobřeží západní Afriky už v té době stačili prozkoumat portugalští mořeplavci inspirování svým učeným princem Jindřichem Mořeplavcem. Afrika sama skýtala dost bohatství na to, aby podobné plavby měly své oprávnění, Nejvyšší odměnou však byla přímá cesta na Dálný východ a přístup k přepychovému zboží- čínskému hedvábí a koření z ostrovů jihovýchodní Asie- , jehož přísun do Evropy až dosud zprostředkovávali Arabové, Benátčané a Janované.
Zda se dá plout kolem východního pobřeží Afriky,nikdo nevěděl.Kolumbus měl ale troufalejší nápad.Už staletí bylo známo ,že svět je kulatý.Mělo by tedy logicky být možné dosáhnout Indie,Kathaje,(Číny)a Cipanga(Japonska)plavbou přes Atlantik.Geograf Paolo Toscanelli spočítal,že by cesta měřila pouhých 5600 kilometrů. Tento odhad Kolumbus potvrdil vlastními , těžko srozumitelnými výpočty.
Roku 1476 Kolumbus ztroskotal a dostal se do Portugalska,kde se dlouhou dobu snažil pro své plány získat krále Jana II.Když ho panovník s konečnou platností odmítnul,odjel Ital pln zlosti do Španělska.Tam se mu podařilo přesvědčit královnu Isabelu,která uvěřila, že zeměpis a Bůh jsou na jeho straně.
V srpnu 1492 Kolumbus na třech nevelkých lodích a provázen 90ti muži vyplul. O dva měsíce později spatřil ostrov- šlo o jeden ze souostroví Baham- a považoval ho za Indii. Proto jeho obyvatele pojmenoval „Indiány“. Všiml si, že nosí drobné zlaté ozdoby, plul však dál a objevil další ostrov Kubu. O té se domníval, že leží při pobřeží Japonska, posléze však usoudil, že se nachází u břehu Číny. Pomyslel si, že dvůr Velkého Chána, který před více než 200 lety popsal Marco Polo, bude jistě nedaleko. Další ostrov pojmenoval Espanola(Hispaniola), protože mu silně připomínal Španělsko. Založil tam kolonii a ponechal v ní 38 mužů. Pak se ještě 3 měsíce plavil dál podél pobřeží Západní Indie a posléze se obrátil k domovu. Doma v Barceloně se chvástal, co všechno dokázal. Mluvil o zlatých indiánských ozdůbkách a prohlašoval je za důkaz existence oslnivého bohatství, ke kterému se prý dostane, jen co naváže styk s Velkým Chánem. Podařilo se mu tak dosáhnout žádoucího účinku: Ferdinand a Isabela přesvědčili papeže, aby podpořil jejich nárok na nově objevená území a poskytli Kolumbovi prostředky na další výpravu.

Nové objevy za Kolumba

Při své příští plavbě v letech 1493-1496 Kolumbus proplul kolem vnějšího pobřeží ostrovů v Karibském moři opačným směrem. Cestou zjistil, že osadníky, které zanechal na Hispaniole, povraždili indiáni. Osídlil tedy ostrov znovu a do deníku pořídil zápis o nových věcech, které tam spatřil: o palmách, jež vylučují vosk, stromech Kapok, v jejíž tobolkách lze najít bavlnu, a domorodcích, kteří si pomalovávají kůži a nechávají růst vlasy v hustém chomáči na temeni hlavy.
U západního cípu Kuby si povšimnul, že se země nakřivuje směrem k jihu. Představoval si, že právě odplouvá z Číny, a když dorazil domů, spřádal vidiny o tom, že se s čínským císařem už co nevidět setká. Ze své třetí výpravy(1498-1500) se však vinou svárů v kolonii domů vrátil v řetězech. Avšak už o dva roky později znovu požíval královské přízně a vyplul na svou závěrečnou, dvouletou výpravu.
Na posledních výpravách Kolumbus objevil obrovské ústí řeky Orinoko, mátlo ho však,že se mu nedaří nalézt cestu na západ. Pevnina vypadala jako nějaký nový kontinent, to si ale odmítl připustit. Prohlašoval, že Orinoko nevytéká z nového světadílu, nýbrž z „pozemského ráje“, kde lidé žijí v blaženství, jaké původně zakusili Adam s Evou.
Kolumbus zemřel ve Španělsku ve věku 55let.Sešel a jeho úspěchy téměř zastínili portugalští objevitelé, kteří obepluli Mys. Dobré naděje a otevřeli námořní cestu do Indie. Kolumbus zemřel, aniž pochopil, že objevil „nový svět“, jenž běh starého, známého světa jednou pro vždy změní.