Merovejci III.

Dagobertova pozice byla oslabena neúspěšným tažením proti Samovi a problémy v Durynsku. R. 631 porážka od Sama u Vogatisbugu. Na nátlak šlechty jmenoval nezletilého syna Sigiberta III. austrasijským místokrálem. Regentem se stal Arnulfovec vévoda Adalgisel jako majordomus. R. 639 Dagobert umírá (vyčerpán svými četnými manželkami?). Král Dagobert představoval posledního významného panovníka z dynastie Merovejců a po jeho smrti se franská říše rozpadla. Šlechta z Neustrie a Burgundska se odtrhla od společného státu s Austrasii a za svého krále si zvolila nezletilého prince Chlodvíka II., regentem mu byl majordomus Aega a královna vdova Nanthilda. Na austraasijský trůn nastoupil Chlodvíkův bratr Sigibert III. Činnost nábožného Sigiberta se omezila na zakládání klášterů. Mladí králové vládli jenom několik let a pouze bezmocně přihlíželi konfliktům mezi šlechtou. Po dosažení zletilosti se Sigibert oženil s Chimnechildou. Kvůli chatrnému zdraví a neschopnosti zplodit mužského potomka adoptoval syna majordoma Grimoalda pod merovejským jménem Childebert. Později se manželům narodil dlouho očekávaný syn Dagobert II. Adopce nebyla zrušena a oba princové měli teoretické rovné šance stát se vládcem Austrasie. Po králově smrti čtyřletého prince Dagoberta,zbaveného dlouhých vlasů, poslali do britského exilu. Childebertovi ted již nikdo nestál v cestě. Neustrijskou šlechtu však tento státní převrat pobouřil, protože doufala, že po Sigibertově srmti sjednotí franskou říši pod králem Chlodvíkem II. Ten byl ženatý s anglosaskou princeznou Bathildou (podle jiného zdroje byla Bathilda otrokyní jeho majordoma). Zemřel ve věku 23 let. Pro říši to však velká ztráta nebyl, podle soudobých pramenů to byl pomatenec s rozumem dítětě, který se zajímal pouze o jídlo a pití. Protože žádné rozhodnutí o svém nástupci neučinil, měla se jeho říše dělit mezi jeho tři syny Chlothara III, Theudericha III. a Childericha II. Malí princové neměli na běh událostí žádný vliv a o všem rozhodovala jejich matka královna Bathilda spolu s majordomem Erchinoaldem.

R. 662 pravděpodobně přirozenou smrtí zemřel austrasijský král Childebert Adoptivus, čímž byla oslabena pozice jeho otce a faktického vládce země majordoma Grimoalda. Byl v Paříži zatčen a krutě umučen. Na uvolněný Austroasijský trůn nastoupil druhý syn Chlodvíka II. a Bathildy Childerich II. Vzhledem k jeho věku se vlády ujala jeho budoucí tchyně královna Chimnechilda, vdova po králi Sigibertovi III. a majordomus Wulfoaldus. Dagobert II, syn Sigiberta a Chimnechildy, žil zapomenutý ve svém britském exilu. Po dosažení zletilosti Chlothara III. regenství jeho matky Bathildy skončilo a ta se stáhla do svého kláštera. Sigibert se oženil se svojí sestřenicí Bilichildou, dcerou Sigiberta III.

R. 673 byl Chlothar III. zavražděn. Majordomus Ebroin dosadil na trůn jeho bratra Theudericha III. To odmítli aristokracie, která chtěla pokračovat v mírové politice královny Bathildy, na trůn chtěli dosadit vlastního kandidáta - austrasijského krále Childericha II., o kterém bylo známo, že bez ohledu na svoje mládi spravuje svoje království velmi dobře. Ebroin byl zbaven úřadu a poslán i s Theuderichem do kláštera.

Childerich se zavázal, že bude dodržovat právo a zvyky každé jednotlivé země a slíbil, že bude své majordomy střídat, aby nikdo nemohl dosáhnout takové moci jako Ebroin. Mlady Childerich však všechny své sliby nesplnil, což vedlo ke konfliktu se šlechtou. Ta napadla jeho sňatek se sestřenicí Bilichildou. Neustrijská šlechta na královskou rodinu zaútočila v lese a až na mladšího králova syna Chilpericha všechny pobila. Král Childerich II. se jako poslední Merovejec pokusil vládnout nezávisle a samostatně, a to ho stálo život. Po jeho smrti se franská říše utápí v chaosu.

Ebroin utekl z kláštera a sjednotil řiši pod vládou svého krále theudericha II. Austrásie rozbila jednotu státu a zvolila za svého krále prince Dagoberta, který byl od r. 656 v britském exilu. Občanská válka mezi oběma zeměmi skončila uznáním obou králů - austraasijského Dagoberta a neustrijského Theudericha III. R. 679 byl Dagobert II. zavražděn na lovu (snad Ebroinem). Dosavadní austraasijský majordomus Wuldoaldus brzy po vraždě zmizel a byl vystřídán svým osobním nepřítelem Pipinem Středním. Austroasijská šlechta necítila potřebu zvolit si nového krále a zemi vládla sama. R. 690 zemřel král Theuderich III. a na trůnu ho vystřídal teprve devdítiletý syn Chlodvík III. Třebaže královým poručníkem byla jeho matka Hrotchilda, faktickým vládcem říše byl majordomus Pipin II. R. 694 zemřel Chlodvík III. a na trůně ho vystřídal jeho bratr Childebert III. Po jeho smrti r. 711 ho na trůně vystřídal jeho syn Dagobert III. Po jeho smrti Karel Martel na jeho místo dosadil jeho syna Chlothara IV., ten někdy r. 719 umírá. Neustrijci si zvolili svým králem mnicha Daniela, syna r. 675 zavražděného merovejského krále Childericha a jeho manželky Bilichildy, vlastním jménem Chilperich II. I on vládl pouze jako loutka. Další Dagobertův syn Theuderich byl ve svých dynastických nárocích ještě opomenut a příštího roku poslán do kláštera na vychování. R. 721 zemřel franský král Chilperich II. Karel Martel objevil v klášteře Theudericha IV. a dosadil ho na trůn. R. 737 král Theuderich IV. zemřel. Karlovi Martelovi nevadilo, že trůn zůstal neobsazený, a i bez královského titulu vládl říši jako uznávaný vůdce šlechty.

Po smrti Karla Martela si říši rozdělili jeho synové Karloman a Pipin. Šlechta je považuje za uzurpátory, kteří se chopili vlády, aniž se nechali potvrdit legitimním merovejským panovníke. Pod tímto tlakem dosadili na trůn posledního Merovejce Childericha III. Na říšském sněmu r. 751 sesadila církevní a světská aristokraci Childericha III. a novým králem provolala majordoma Pipina III. Childerich III. s vyholenou tonzurou na znamení mnišství byl poslán i s rodinou do kláštera.