Meziválečné období 1918-1939 v Československu

POČÁTKY STÁTU:
28.10.1918 – vznik 1. československé republiky (kapitulací Rakouska)
30.10.1918 – Martinská deklarace – dodatečné připojení Slovenska

vláda: sestavena ze zástupců Národního výboru a Čs. národní rady
- předseda K. Kramář (národně demokr. strana)
parlament = Národní shromáždění – členové z Nár. výboru, zvolili prezidenta - - - >
prezident – Tomáš Garigue Masaryk
ústava – začala vznikat, zaručovala demokr. svobody – všeobecné volební právo (princip do dnes)

Složení obyvatelstva:
- 51% Čechů - 5% Maďarů
- 16% Slováků - 3% Rusínů (Podkarpatská Rus)
- 23% Němců (připadlo úpravou hranic) - 1% Poláků
Nepokoje:
- hranice s N a Rak. dány historicky, Němci v Čechách nespokojeni, chtěli volit za N a Rak. - - > nepokoje, povoláno vojsko, zabito 40 Němců, situace se uklidnila
- slovensko-maď. hranice neexistovala, vytvořili přírodní hranici z Dunaje, Maďaři u nás nespokojeni
- Zakarpatská Ukrajina se rozhodla, že se připojí k ČS, chudá země, krásná příroda

Rozdíly: poprvé od Velké Moravy spojení Č a S, Slovensko zaostalejší o 50 let
Č: hodně dělníků, buržoasie, silná inteligence
S: žádní dělníci (hodně rolníků), skoro žádná inteligence (jen 260 obecných škol)
=> učitelé, lékaři, četníci – proudili na Slovensko

Politické strany: (zprava do leva)
- národně demokratická – předseda Karel Kramář, nejpravic. – mladočeši, část staročechů, buržoasie, inteligence, směřovala k nacionalismu
- agrární (republikáni) - předseda Antonín Švehla, bohatí rolníci, statkáři, i spolupráce s fašisty
- lidová (katolické strany) – věřící, střední nižší vrstvy venkova
- národně socialistická - předseda Eduard Beneš, živnostníci, st. zaměstnanci (i učitelé) – chudší inteligence, i dělníci
- sociálně demokratická – dělníci, nejlevic.
- + slovenská ľudová - Andrej Hlinka (kat. farář), snaha o autonomii, všichni Slováci kromě evangelíků (katolíci, rolníci), spory s evangelíky a Prahou, inklinace k fašismu
- Němci měli 5 stran, ale nebyly zastoupeny ve vládě, později vznik fašistické strany NSDAP (nacionálně social. něm. dělnická strana)

Politika: - skupina Hradu – okolo Masaryka, umělci (K. Čapek), ekonomové (Preiss – ředitel Živnobanky),
Švehla, Beneš – konflikty s Jiřím Stříbrným (nár-social.) – inklinoval k fašismu
- Protihradní křídlo – z agrární strany (spolupráce přes Švehlu) – Milan Hodža

VÝVOJ:
1919 – špatná situace po válce, nový stát -> vše se muselo budovat nanovo
- hladové bouře, požadovali podporu nezaměst., 8h pracovní dobu, pojištění
- vláda se snažila potlačit, lidi podporovala soc-dem strana, Kramářova vláda musela odstoupit

volby 1920 – vyhrála soc-dem (26%), lidovci (12%), agrárníci (10%), nár-social. (9%)
’ vláda „rudo-zelené koalice“ – soc-dem + agrárníci, v čele Vlastimil Tusar
- zavedli co slibovali, pozemková reforma – znárodněna půda nad 150ha (šlechty, zrušeny šlecht. tituly) a levně prodána dělníkům g vznikly „zbytkové statky“
- stoupala prům. výroba, stále pod průměrem světového růstu (svět. úroveň jen Baťa)
- návrh vytvoření rady pro kontrolu v dolech
SOC-DEM. – rozpory ve straně, rozkol na pravici a levici (vliv Moskvy), na 13. sjezdu se pravice nezúčastnila, rozpad strany g Tusarova vláda odstoupila ’ úřednická vláda, Jan Černý
- levice obsadila sídlo strany – Lidový dům – ten vlastnil pravičák g nepokoje, stávka, povolána policie
1921 – vznik KSČ odtržením levice

volby 1925 – vyhrála agrární s. (14%), lidovci (10%), nár-dem (7%) + německá agrární s. (8%) + slov.lidovci
’ vláda panské koalice (pravicových stran), A. Švehla – nejlepší období republiky
KSČ – rozpory, g levice – Gottwald, Slánský, Šverma – chtěli bolševizaci, napojení na Rusko
g pravice – Šmeral – chtěli spolupráci se soc-dem.
- manipulace voleb 1929 – vítězství levice, čistky ve straně

Hospodářská krize: 1930-33
- výroba klesla o 40%, zahraniční obchod o 71%, 740 000 nezaměstnaných
- Mostecká stávka 1932 – největší, řídili komunisti, stávkovali horníci
’ roste nespokojenost na Slovensku, faš. tendence v ľudové straně
’ roste vliv NSDAP – chtěli k Hitlerovi, tlak na Sudety

1932 ’ vláda silné ruky – předseda Jan Malypetr
- proti fašismu tlačili komunisti đ omezení demokr. práv: cenzura (proti faš. a komun.), zakázaná NSDAP
VZNIK: · sudetoněmecká strana – v čele učitel tělocviku Henlaine
· strana národního sjednocení – s faš. programem, předseda Kramář, dále Stříbrný, vzorem spíš Itálie
1933 – oživení výroby

1935 – smlouva o spolupráci a voj. pomoci se SSSR, vázaná na pomoc F; budování opevnění na hranici s N
volby 1935 – sjednocení proti faš. – vyhráli soc-dem a agrárníci, sudetoněm. (15%), nár-sjednocení jen 5%
- Masaryk abdikoval, doporučil Beneše – byli proti němu kom. i faš, nakonec ho podpořili kom. a Slov.
’ prezident Beneš, předseda vlády Hodža – snaha oddálit válku – jednal s něm. a slov. stranou o vstupu do vlády

1938 – sudetoněm. strana se na sjezdu otevřeně přihlásila k N
Agrární strana – nový předseda Beran – pro spolupráci s henlainovci
- Hitler si žádal Sudety, A,F nás donutily k jednání s N
- Slovensko chtělo autonomii, Polsko a Maď. chtěli území
Hodža (pod vlivem Preisse a Berana) přijímá ultimátum (bude jednat s Hitlerem)
g demonstrace v celé republice, vláda nucena odstoupit ’ úřednická vláda – Jan Syrový – 23.9.38 vyhlásil mobilizaci, částečně mobilizuje i F

26.9. Hitler vzkázal po brit. velvyslanci: ČS musí přijmout požadavky do 28.9. jinak zaútočí
Chamberlain navrhl schůzku na 28.9., sešli se zástupci zemí: Hitler (N), Chamber. (A), Galadier (F), Mussolini (I)
đ 30.9.38 – Mnichovský diktát – ČS okamžitě vydají pohraničí, sdělili to č. vyslancům (Masný, Masařík)
- Beneš přijal ač nerad, musel abdikovat, odjel do A
= konec 1. republiky, g Češi do 10 dnů vystěhovali Sudety (120 000 lidí)

2. republika (30.9.38 – 15.3.39)
- Polsko si vzalo část s.Moravy, Maďarsko si vzalo j.Slovensko, později Podkarpatskou Rus
- prezident Emil Hácha, předseda vlády Beran
14.3.39 – odtržení Slovenska đ Slovenský štát (faš.), prezident kněz Tiso
15.3.39 – Němci obsadili Č đ Protektorát Čechy a Morava