Neolit

Neolit, mladší doba kamenná je to období následující po
mezolitu, ve střední Evropě v letech asi 6000 př. n. l. – asi
3500 př. n. l. Vznikalo první zemědělství (tzv. neolitická
revoluce) včetně chovu dobytka; výroba potravin umožnila
vzrůst počtu obyvatel, začalo zakládání prvních vesnic.
Výroba kamenných broušených nástrojů (motyky, nástroje na
opracování dřeva), hliněných nádob a textilií (vlna, len aj.). V
prvotních ohniscích neolitu (Přední východ v 10. – 9. tis. př. n.
l., jihovýchodní Asie a Střední Amerika v šestém tis. př. n. l.)
se začaly pěstovat dosud divoce rostoucí plodiny a
domestikovat zvířata. V sedmém tis. př. n. l. se znalost
pěstování pšenice, ječmene a chov ovcí dostala kolonizací z
Přední Asie do druhotných ohnisek neolitu (např. Balkánský
poloostrov a západní Středomoří). Středoevropský neolit byl
importován z Balkánu (viz též lineární keramika). Společnost
byla spjata s rody, byla soběstačná a nevznikaly větší sociální
rozdíly. Častý byl kult matky symbolizující i plodivou sílu
země. Neolit byl v okrajových oblastech (Skandinávie)
vystřídán až dobou bronzovou, jinde eneolitem (ve střední
Evropě koncem 5. tis. př. n. l.).
Akeramický neolit, nejstarší období zemědělské civilizace,
kdy ještě nebyly používány keramické nádoby. Např. v
Anatólii je vznik zemědělství kladen do 8. tis. př. n. l., ale
nejstarší keramické nádoby jsou známy až z doby kolem roku
6700 př. n. l. Akeramický neolit je doložen na Předním
Východě, v oblasti Egejského moře, ve Střední a Jižní
Americe a v jihovýchodní Asii.