O domu U Křížku

Naproti kostelu svatého Martina ve zdi na Starém Městě pražském stával kdysi dům a před ním kříž.

V domě u křížku bydlel kdysi konšel Starého Města pražského, který se stal purkmistrem. k této radosti mu přibyla radost další, když se mu narodil syn. Po dvou letech musel kamsi odcestovat a ve spěchu zapomněl doma na stole kožený váček s městskou pečetí. Tenkrát byla městská pečeť považována za klenot, jehož ztráta se trestala hrdlem.
Když purkmistrova žena koupala syna dala mu v nerozvážnosti na hraní právě onu pečeť, aby si chlapec hrál a nezlobil. Když pak vylívala vodu z vaničky zapomněla na pečeť, která zůstala na dně. A spolu s vodou ji z okna vylila rovnou do stoky tekoucí podél domu. I stalo se, že pečeť objevil náhodný chodec, a protože se chtěl zalíbit konšelům, donesl ji na radnici, kde se dostala do rukou primasovi, nepříteli purkmistra. Primas svolal konšeli, aby jim řekl, co se stalo. Ti si pak nechali zavolat purkmistra a toho se zeptali, kde má pečeť. Ten teprve tam s hrůzou zjistil, že ji u sebe nemá, ale ještě si myslel, že ji zapomněl doma. Spěchal tedy rychle domů, aby ji našel. Manželka trnula, neboť začala tušit, co se s pečetí stalo, ale bála se manželovi říct, co s ní udělala. Mezitím si konšelé dali zavolat svědka, aby jim řekl, kde pečeť našel. Po jeho vyslechnutí udělali rychlé rozhodnutí. Purkmistrovým neuváženým jednáním mohla být pečeť zneužita, a tak byl nešťastník odsouzen k smrti. Spolu s katem se tedy konšelé vydali k jeho domu a před ním pak purkmistra popravili. Jeho vdova pak nechala na místě popravy postavit železný kříž na památku svého neuváženého jednání. Od těch dob se bývalému Domu U Zlatého jablka neřeklo jinak než Dům U Křížku.