Národní hry vznikly především na počest bohů, ale také pro pěstování těla i ducha. K jejich zúčastnění se sjížděli lidé ze všech končin Řecka, což výrazně přispívalo k utužení národní jednoty.
Všenárodní hry řecké byly čtvery:
1.HRY NEMEJSKÉ, jež se konaly k poctě boha Dia.Uskutečňovaly se co tři roky a hlavními disciplínami byly zápasy hudební a tělocvičné a to v běhu o závod a v zápolení.Odměnou byl olivový, či miříkový věnec.Za jejich trvání měl být v Řecku mír, na což Spart’ané ne vždy dbali.
2.HRY PITHICKÉ: ty byly podobného rázu, konané k poctě Apollonově. Odměnou byl věnec vavřínový.Převažovaly hudební zápasy nad tělocvičnými.
3.HRY ITHMICKÉ, konané po dvou letech k poctě boha Poseidona. Vedle tělocvičných zápasů se soutěžilo také v hudbě a básnění. Odměnou byl miříkový nebo smrkový věnec.
A konečně nám již mnohem bližší:
4.HRY OLYMPIJSKÉ:
Jejich původ je prastarý, avšak bezpečné zprávy o nich pocházejí z roku 776 př. Kr. a od tohoto data je také počátek olympijských her počítán.
Konávaly se vždy po čtyřech letech a sice v čase prvního úplňku po letním slunovratu.Odtud také začali Řekové počítat čas a čtyřletí od jedněch her od druhých slulo jim olympiádou.
Jevištěm olympijských her bylo údolí Olympie v peloponéské Elidě.Střediskem dění,byl oltář Diův s jeho obrovskou sochou, jež byla dílem Feidiovým.
Když se blížila doba her, byl po celém Řecku vyhlášen mír a kdo by se snad opovážil vstoupit na závodiště se zbraní, byl by potrestán smrtí.
Počátek slavností byl ryze náboženský a zahájily jej slavné oběti v posvátném háji Altidě. Pak teprve mohly samotné závody začít.
Her se mohl zúčastnit jen zachovalý a svobodný Hellen, který podal průkaz o způsobilosti k odvětví, ke kterému se přihlásil. Je nutno podotknout, že závodníci soutěžili nazí a tudíž bylo ženám zúčastnění her odepřeno. Z výtvarných památek je však zřejmé, že ženy také závodily a to především v běhu o závod.
Hry byly neuznávanějším a nejoslavovanějším národním svátkem.
Především se závodilo v běhu , či v běhu s překážkami , kde nejlepším výkonem bylo přeběhnutí stadionu , 300 m, 24krát za hodinu. Dále se závodilo ve skoku do výšky a do dálky, v zápolení, zvláště pak v tzv. pankration, což byl pěstní boj spojen se zápolením.. Zápasníci svá těla mazali olejem, aby se snáze vymkli odpůrci. Závodilo se v jízdě na koních, šplhu…atd. Nejvýznamnější disciplínou byl však hod oštěpem a diskem, neboť to dokazovalo sílu a zručnost závodníka.Prvním vítězem olympijských her byl Koroibos.
Součásti her byly i zápasy duchovní, kdy předčítali básníci svá dramata nebo se soutěžilo v hudbě. Sochaři a malíři zde vystavovali svá díla, proto součástí olympijských her byla i výtvarná a průmyslová výstava.
Vítězství v hrách bylo pro každého Řeka ideálem života. O vítězích rozhodoval zvláštní sbor soudců helladonikův, obyčejně jich bylo dvanáct.
Hry zpravidla netrvaly déle než sedm dní a vítězové byli odměňováni olivovými věnci. Na oslavu vítězů byly stavěn jejich sochy a sloupy v posvátném háji a jejich vítězství bylo oslavováno více, než–li návrat slavného bojovníka.
Olympijské hry vedly tedy k utužení jednoty hellenské a především k povznesení státu peloponéského – Sparty.
28. prosinec 2012
10 422×
515 slov